#WORKYinNYC – Díl 10 – Cyklovýlet po Central Parku
Na poslední den jsem neměl žádný konkrétní plán. Vstal jsem až v 10 hodin a v klidu se zabalil. Měl jsem tedy co dělat, abych se vešel do batohu. Naposledy jsem si vyfotil dům, který jsem 9 nocí obýval a vyrazil metrem do centra.
Rozhodl jsem se, že vystoupím na Time Square a naposledy nasaji atmosféru nejrušnějšího náměstí na světě. Jako obvykle se na něm nacházelo nespočet turistů. Odtud jsem se vydal po Broadwayi směrem na sever znovu si vychutnat nejlepší hamburger New Yorku. Ty tři patra masa a slaniny jsem si prostě musel dopřát znova. A co by to bylo za rozlučku, kdybych nenavštívil McGee’s, kvůli kterému jsem do NY v podstatě jel.
Před odletem bylo povinností nakoupit nějaké suvenýry. Obchodů s tímto zbožím naleznete obzvlášť v okolí Time Square několik a většinou nabízejí akce 3 nebo 4 kusy za cenu 10$. Záleží ovšem co hledáte. Mě postačily klíčenky a magnetky na lednici.
Znovu jsem se rozhodl projít si 5th Ave Tentokrát byl její provoz v normálu a díky tomu jsem po ní mohl pohodlně dojít až k Central Parku. Ten jsem minule také zanedbal. Jelikož jsem měl dostatek času, půjčil jsem si kolo za 15$ a projel si ho celý. Slečna mi sice tvrdila, že za hodinu se to stihnout nedá, ale mně se to úplně v pohodě povedlo. A jsem rád, že jsem se k tomu odhodlal. Je to další z things to do in NY.
Central Park je označován jako plíce New Yorku. Obrovský park plný zeleně uprostřed města je cílem nejen turistů. Newyorčané ho využívají především ke sportu a relaxaci. Spousty cyklistů a běžců střídají rodiny s dětmi, posedávající na dekách. Naleznete tu malou zoo a lunapark, ale i tenisové kurty nebo baseballová hřiště. A právě u jednoho z nich jsem ještě se před svým odjezdem z centra zastavil.
Můj čas v New Yorku se chýlil ke konci, tak bylo na čase se přesunout na letiště La Guardia. A právě zde nastal první zádrhel. Když jsem si chtěl koupit lístek na autobus, který mě měl odvézt ze stanice metra Roosevelt Av – Jackson Heights na letiště, tak mi automat odmítal přijmout platební kartu. Navíc jsem se všech dolarů jsem se zbavil už v centru. Tak co teď? Naštěstí byl poblíž bankomat. Jenže minimální výběr z bankomatu je 20$ a moje banka zpoplatňuje výběry nemalou částkou. Ale peníze jsem skutečně potřeboval, tak mi nic jiného nezbylo. Doporučení pro všechny: nechte si raději 10 – 20$ na cestu zpět a raději je dovezte domů a pak vyměňte, než abyste museli vybírat jako já.
Po chvíli už sedím v autobuse Q70, a mířím na letiště. A tam nastává problém číslo dva. Nemám vízum do Kanady. To se ale opět rychle vyřešilo. Pomohla mi s tím paní asistentky, která díky mně zjistila že jejich vízum platí pouze 5 let (žila v tom, že 7). A proč vůbec potřebuji vízum do Kanady? Tam totiž pokračuje můj výlet. Na začátku jsem zmínil, že na zpáteční cestě mám 18 hodinový přestup v Torontu. Jen se bojím, jestli mi tam bude fungovat karta. Nemám u sebe žádné peníze kromě zbylých 17 USD a 300 CZK.
Na putování po New Yorku mi nakonec posloužil vak (u nás je to teď hrozně v módě, ale tam jsem nepotkal skoro nikoho), ve kterém jsem nosil selfie stick, powerbanku i s kabelem (ta se hodila, po celodenním focení a sledování mapy a plánku metra se telefon rychle vybíjel), sluchátka (pro dlouhé cesty metrem), klíče od domu, pas (ten jsem nikde nepotřeboval), CityPass a dával jsem si tam koupené pití a jídlo.
