Ve správný čas na správném místě
recenze hororové antologie Ve špatný čas na špatném místě
Dopouštím se možná faux pas, ale „recenzuji“ hororovou antologii Ve špatný čas na špatném místě, do níž jsem přispěl povídkou. Svůj příspěvek hodnotit nebudu, ale podotýkám, že nejsem autor, který by chtěl publikovat texty, jež sám považuje za špatné.
Českých hororových knih je jak šafránu. To by svádělo k podezření, že nejsou žádní autoři. Já ale moc dobře vím, že jsou, ale je pro ně nesnadné publikovat, pokud nechtějí, nebo z finančních důvodů nemohou vydávat za vlastní. Velká nakladatelství se hororů bojí, pokud už něco s velkou slávou vypustí, vesměs to nazvou „mysteriózní thriller“. Já sám jsem se přesvědčil, že potencionální čtenáři by i byli, vždyť pořádám autorská čtení třeba i mezi příznivci poezie, kteří si mou knihu koupí a není to kvůli tomu, že bych jim vyhrožoval vraždou.
Vezměme si třeba Padesát odstínů šedi, které původně vznikaly jako fan fiction, péčí nakladatelství byly zkultivovány aspoň do té podoby, aby mohly vyjít. Výsledkem je literárně (a obávám se i eroticky, ne počtem stran) slabá kniha, které se dostalo takové marketingové podpory, až z ní byl hit.
Časopisy, které mají v hlavičce fantasy, sci-fi a horor, hororovým žánrem spíš opovrhují, jen pokud nějakému scifistovi ujede ruka a napíše cosi, co je přes čáru, označí se to za horor a otiskne se. V záchvatu pravdomluvnosti by si šéfredaktoři mohli klidně to jedno slovo v podtitulku časopisu klidně škrtnout. Jak ale kultivovat čtenáře i autory jinak, než vydáváním knih a jejich propagací?
Nakladatelství Netopejr, které vydalo recenzovanou antologii, je zatím takovým solitérem, který vydává i české horory. Díky za to. Snad k němu brzy přibude i Carcosa, která se zatím zaměřila na překlady u nás dosud téměř nevydávaných cizích autorů.
Antologie Ve špatný čas na špatném místě byla sestavena péčí Honzy Vojtíška a Kristiny Haidingerové, významných propagátorů českého hororu a také již agilních autorů tohoto žánru. Název jednoznačně naznačuje, o čem je ve třinácti povídkách řeč. Každou z nich napsal jiný autor, jsou mezi nimi jména známější i méně známá, řada z nich už participovala na předchozích antologiích Poslední polibek či Sto horrorů ve sto slovech. Mluvím o českých antologiích, ale zastoupeni jsou i slovenští autoři (Ivan Kučera, Mark E. Pocha). Kvalita textů je dost vyrovnaná. Nebudu tvrdit, že se mi úplně všechny líbily stejně. To je ostatně problém všech povídkových sbírek, tím spíš antologií. Každý čtenář preferuje jiný styl, připadá mu děsivé nebo zajímavé něco jiného. Takže nehodlám při hodnocení strhávat body jen za to, že třeba jeden text mi nesedl. Přesto teď vypíchnu aspoň něco z toho, co se mi líbilo. Byla to především úvodní povídka Vladimíra Zábrodského s názvem Někdy to prostě stačí. Zpracovává sice obligátní sci-fi téma, ale nutno dodat, že velmi zručně. V mých očích její cena stoupla umístění m děje do okolí Blanska, které důvěrně znám, trávíval jsem tu prázdniny u babičky. Ve zmíněném hotelu Panorama jsem byl navíc několikrát ubytován se svým literárním souputníkem Milošem Zubíkem jako dozor školních výletů. Dokonce jsme tam chtěli umístit jednu hororovou povídku. Leč zatím jsme ji, bohužel, nestihli napsat. A dost možná jsme už i zapomněli, o čem že vlastně měla pojednávat. Povídka Martina Štefka mě zaujala výraznou pointou, dílko Honzy Vojtíška exotickou tematikou, Kristina Haidingerová pro ni typickým syrovým naturalismem, Hanina Veselá ornamentálním stylem a promyšlenou kompozicí vyprávění, povídka Svatopluka Doseděla vystupňovaným napětím. Příjemně mě překvapil i Dominik Rover Fiala, jehož text jsem četl poprvé. Poděkování jistě patří Františce Vrbenské, celebritě české fantastické literatury, že neopovrhla a napsala trefnou předmluvu k antologii u nás nedoceňovaného žánru, pečlivému korektorovi Martinu Zemkovi za často až inspirativní zásahy i kvalitním ilustrátorům. Říká se, že obálka prodává. Myslím, že se také povedla, je adekvátně provokativní díky fotografii Miroslava Buly.
Jaká tedy antologie je? Myslím, že je dobrá a neznamená to trojku. Povedla se. Mohl bych říct: za současných podmínek sto procent. Prostě se objevila ve správný čas na správném místě. Ale potěšitelné je, že organizátoři antologie chtějí ve svém úsilí o emancipaci českého hororu pokračovat. Připravují se další, jistě čím dál lepší antologie. Autoři tím získávají motivaci, český horor své fórum (zvlášť poté, co skončila série Antologií českého hororu). A já? Abych byl vybrán příště, budu se muset setsakra snažit. A to se tedy budu! Čestný hororový!
| Název knihy | Ve špatný čas na špatném místě |
| Autor | kolektiv autorů |
| Žánr | Horory, Povídky |
| Nakladatelství | Netopejr |
| Rok vydání | 2017 |
| Počet stran | 272 |
| ISBN | 978-80-88225-07-2 |
 | netopejr.cz |
 | www.databazeknih.cz |
