Bohdana nebo Blanka?
recenze knihy Tiché roky
„Bylo mi třináct, když jsem v páchnoucím pokoji se čtyřmi lůžky, na nichž v léčebně dlouhodobě nemocných podřimovali léky omámení pacienti, zahlédla i svůj konec a pochopila, že lidé okolo mě prožili dny, které ovlivnily to, jak žijí a jací jsou dnes. Že i moje rodina má svou historii. A že o ní nic nevím.“
Úspěšná a oblíbená autorka Alena Mornštajnová má na svém kontě pět knih, z toho čtyři pro dospělé a jednu dětskou. Všichni jistě máme v paměti, jaké haló se strhlo po vydání románu Hana (recenze), kdo ji nečetl jako by pomalu ani nebyl. Hana byla vychvalována a doporučována snad ve všech facebookových knižních skupinách a nejen tam. A já se přiznávám, zatím jsem ji nečetla. Chtěla jsem počkat, až opadne prvotní nadšení a šílenství kolem této knihy a než se tak stalo, vyšel autorce nový román, Tiché roky. A tak jsem si řekla, že je na čase tuto spisovatelku konečně poznat, když už doma mám její první tři knihy, tak začnu tou čtvrtou a nejnovější.
Román má dvě dějové linky, které se střídají, jedna je nazvána dcera a v ní sledujeme Bohdanu od jejích třinácti let až do současnosti, druhá nese název otec a v ní nám autorka představuje Svatopluka od jeho narození až do současnosti. Kniha tedy obsáhne dobu ještě před druhou světovou válkou až do jednadvacátého století. Díky tomu máme možnost sledovat vzestup a pád komunismu z pohledu obyčejných lidí a možná i pochopit, proč se tehdy tak snadno dostali k moci.
„Svatopluka jeho upřímné přesvědčení, že ví, jak se má žít, a chápe, co je pro lidstvo nejlepší, předurčovalo stát se vůdcem. Jenomže s vůdci je ta potíž, že vědí, co je nejlepší pro lidstvo, ale zapomínají, že to nemusí být nejlepší pro člověka.“
Bohdana je trochu zvláštní, žije s otcem a s Bělou, svojí nevlastní matkou. V jejím dětství se stalo něco, co ji poznamenalo na celý život. Její vztah s otcem není vůbec ideální, ale Běla jí vše vynahrazuje. Když je jí třináct, vezme ji otec k vážně nemocné babičce a ona Bohdanu osloví Blanko. Kdo je, nebo byla Blanka? Bohdaně začne vrtat hlavou, nejsem adoptovaná? Proč mě měli rodiče tak pozdě? V jejím životě se najednou vynoří řada otazníků. Co otec skrývá za rodinné tajemství? Pokud stejně jako Bohdana toužíte odhalit minulost její rodiny, vezměte knihu a čtěte.
Svatopluk, zarputilý komunista, to v životě neměl jednoduché, ale jedno mu nelze upřít, velmi miloval svou rodinu. Bohužel jedna noc změnila život nejen celé jeho rodiny a již nic nebylo jako dřív.
„Sám nechápal, proč je na své ženě tak závislý. Odkud se vzala pouta, která ho k ní táhla i přes všechny spory a rozdílný pohled na svět? Proč ze všech žen právě ona byla tou, bez níž by se ze světa vytratily všechny barvy?“
Měla jsem svoji verzi příběhu, ale autorka mě překvapila tou svojí. Kniha není vůbec předvídatelná a to největší překvapení nás čeká na samotném konci, kdy čtenář pochopí, proč kniha nese právě tento název, což mě velmi rozesmutnilo.
Na stránkách knihy na nás čeká velmi silný a opravdový příběh. Příběh, který vás pomalu dojme k slzám. Jak jedna událost může poznamenat životy tolika lidí. A bohužel to odnese ten nejvíce zranitelný.
Z knihy je poznat, že autorka velmi dobře ovládá český jazyk, umí si hrát se slovy, což dokládá i to, že každá kapitola začíná stejnými slovy, kterými ta předchozí končí, a to dělá knihu zajímavou. Autorčin styl je velmi čtivý, knihu bych pomalu nedala z ruky, tak mě příběh pohltil. Měla jsem pocit, jako bych stála po boku Bohdany a prožívala vše s ní.
„Takový už můj otec byl. Jeho heslem bylo všechno dělat na sto procent a nic nezanedbat. Dobré bylo jen to, co bylo dokonalé. Není divu, že nemohl přijmout dceru, která jeho přísné měřítko nesplňovala.“
V knize je ukryto tolik bolesti, ale i lásky. Je to smutný příběh, který snad bude mít dobrý konec. To nechává autorka na čtenářově fantazii.
Z knihy jsem nadšená a přemýšlím, jakou další autorčinu knihu zvolit, nejspíš to bude Slepá mapa, pak Hotýlek a Hanu si nechám nakonec, když tolik čtenářů tvrdí, že je nepřekonatelná.
„Jak moc musí být člověk ve své vlasti nespokojený a nešťastný, aby opustil bezpečí domova a své blízké, přestože netuší, jestli je ještě někdy uvidí?“
Tiché roky doporučuji všem, ženám i mužům, mladým i starým, je to rodinné drama na pozadí komunistické éry. Bude se vám líbit a bude vám z ní smutno.
Moje hodnocení je 99 %.
Název knihy | Tiché roky |
Autor | Alena Mornštajnová |
Žánr | pro ženy, romány |
Nakladatelství | HOST |
Rok vydání | 2019 |
Počet stran | 296 |
ISBN | 978-80-7577-911-3 |
www.hostbrno.cz | |
www.palmknihy.cz | |
www.databazeknih.cz |
Nakladatelství Host vydává především kvalitní českou a překladovou prózu, poezii, literární teorii i literaturu naučnou. Odborné publikace se zaměřují především na historii, sociologii, jazykovědu, osobnosti filmu i další obory. V posledních letech se velmi výrazně rozšířila řada překladové beletrie, severských kriminálních románů a thrillerů. Nově Host hledá kvalitní knihy i v oblasti žánrové (sci-fi a young adult) a dětské literatury. Relativně nedávno našla v Hostu přístřeší i prestižní edice Česká knižnice, která zájemcům nabízí kvalitní ediční zpracování děl českých klasiků. Naší cílovou skupinou jsou jednak lidé, kteří se zabývají literaturou „na vyšším stupni“ (studenti, učitelé apod.) a dále průměrně či spíše nadprůměrně nároční čtenáři, kteří se u knih chtějí bavit a odpočívat, avšak spotřební a braková literatura je pod jejich úroveň.
PalmKnihy jsou největším a nejstarším obchodem s elektronickými knihami v České republice. Téměř dvanáct tisíc titulů od více než šest seti nakladatelství doplňuje také široká nabídka audioknih. Přehledný a intuitivní eshop umožňuje okamžitý a jednoduchý nákup e-knih, které můžete začít číst ještě dnes. Dostupnost všech formátů e-knih zajišťuje podporu všem zařízením, od čteček až po počítače nebo mobily. Na Palmknihách navíc najdete i stovky titulů zcela zdarma. Široký záběr slevových akcí učiní každou e-knihu dostupnou, díky předprodejům pak první stránky novinek ochutnáte mnohem dřív, než se kniha objeví na pultech.