Vlajka pro TIBET
10. března si připomínáme 65. výročí tibetského povstání.
Mezinárodní kampaň “Vlajka pro Tibet” vznikla v polovině devadesátých let v západní Evropě a stala se jednou z nejvýznamnějších symbolických akcí vyjadřujících podporu ochrany lidských práv nejen Tibeťanů, ale všech obyvatel ČLR.
Akce probíhá každý rok 10. března, v den výroční povstání Tibeťanů proti čínské okupaci Tibetu. Při povstání v roce 1959 zemřelo více než 80.000 Tibeťanů, přes milion Tibeťanů zemřelo v následujících letech ve vězeních, pracovních táborech nebo v důsledku hladomoru. Cílem kampaně je poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu. Česká republika se ke kampani připojuje pravidelně od roku 1996, kdy tibetskou vlajku vyvěsila první čtyři česká města. V loňském roce se k akci připojilo více jak 600 obcí, měst, městských částí nebo krajů. Stovky vlajek vlají každoročně např. v Německu, Francii, Belgii a dalších zemích. Vlajky vyvěšuje celá řada škol, včetně Univerzity Karlovy a kromě různých organizací také spontánně mnoho občanů ČR. Po celé ČR probíhá v průběhu března řada akcí na podporu Tibetu.
Kampaň Vlajka pro Tibet má symbolický charakter a je vyjádřením solidarity s národem, který se snaží přežít pod okupací cizí země. Tibetská vlajka je jedním z nejvýraznějších symbolů, který Tibeťané v Tibetu používají při nenásilných protestech. Za její vyvěšení jim hrozí až několikaleté tresty vězení.
Lidská práva v Tibetu
V Tibetu jsou desítky let porušována základní lidská práva, včetně systematického potlačování svobody slova, politického a náboženského vyznání, národní a kulturní identity. Tibeťané nemohou používat své státní symboly (například tibetskou vlajku, státní znak), dochází k diskriminaci tibetského jazyka (na úřadech, v nemocnicích a většině škol je úředním či vyučovacím jazykem čínština) a v důsledku cílené migrace čínských obyvatel na území Tibetu také k diskriminaci rasové. Tibeťané se tak stali menšinou ve své vlastní zemi. Od roku 2006 úřady nechaly přemístit přes dva miliony Tibeťanů kvůli výstavbě nových domů pro čínské přistěhovalce. Podobně jsou zabírány pastviny a dochází k nucenému přesídlování pastevců a nomádů, kteří tak přichází o svůj tradiční způsob obživy. Tibeťanům jsou dále odpírána práva na vzdělání (podle oficiální statistiky čínské vlády je míra negramotnosti Tibeťanů starších 15 let více než 50 %), právo na zdravotní péči atd. Dochází k cenzuře sdělovacích prostředků a internetu. Lidé jsou zatýkáni, zadržováni a souzeni bez práva na obhájce a řádný soudní proces. Dochází k mučení politických vězňů a k diskriminaci jejich rodinných příslušníků. V posledních letech je závažným problémem také drancování nerostného bohatství a ničení životního prostředí.
Protesty proti výstavbě dolů v blízkosti některých hor a jezer, které Tibeťané považují za posvátné, jsou hrubě potlačovány. Čím dál častěji dochází také k zatýkání umělců zejména tibetských zpěváků a spisovatelů. Pokračuje perzekuce mnichů, jejichž nenásilné protesty se úřady snaží okamžitě umlčet. Jejich počet v klášterech je omezen, dochází k častým kontrolám, téměř před každým klášterem se nachází minimálně jedna policejní stanice.
Z historie Tibetu
V říjnu roku 1949 vyhlásil předseda Ústředního výboru komunistické strany Mao Ce-tung vznik Čínské lidové republiky. O rok později vtrhla do Tibetu čínská vojska a nepočetná tibetská armáda byla zničena v bitvě v Čhamdu. V roce 1959 uprchl 14. dalajlama do Indie, kde později ustanovil tibetskou exilovou vládu. Po jeho odchodu ze země vypuklo v Tibetu povstání proti několik let trvajícím represím a čínské politice, znevýhodňující Tibeťany v jejich vlastní zemi. Zemřelo při něm přibližně 80 000 Tibeťanů. Více než milion Tibeťanů zemřelo v následujících letech ve vězeních, pracovních táborech, v důsledku hladomoru apod. Po sérii masových demonstrací v letech 1987-89 bylo v Tibetu na 13 měsíců vyhlášeno stanné právo. Dalajlama se stal ve stejné době laureátem Nobelovy ceny míru. V roce 1990 přijal pozvání prezidenta Václava Havla a poprvé navštívil tehdejší Československo. V roce 2008 proběhly v Tibetu masivní protesty proti porušování lidských práv, při nichž zemřelo několik desítek Tibeťanů, více než tisíc lidí bylo zatčeno čínskou policií. Tibet je od té doby kvůli obavám z demonstrací spojených s výročím březnového povstání v období od února do května každoročně zcela uzavírán nejen pro turisty, ale i pro zahraniční pozorovatele a média. Za posledních pět let si sebeupálení, jako nejkrajnější formu protestu proti politickému, kulturnímu a náboženskému útlaku ze strany Číny zvolilo 136 Tibeťanů.
