Tajemství automatické kresby odkrývá Vladimíra Skřivánková
Můžete namalovat strach. Můžete namalovat čirou radost. Dokonce se vám otevírají dveře vymalovat i to, co nejste schopni identifikovat. Zdá se vám to jako dětská hra? Třeba by nás děti mohly naučit věcem, jež jsme kdysi zapomněli… Když pochopíte, že malovat srdcem je jednoduchý a přirozený způsob vyjádření, objevíte tím také jednu z metod, jak pochopit sebe samého. Pojďte se společně seznámit s principem automatické kresby! Průvodkyní nám bude paní Vladimíra Skřivánková, lektorka intuitivní kresby, která se zabývá například také Bachovou květovou terapií, šamanismem či masážemi…
Vysvětlila byste nám, co je intuitivní kresba?
Intuitivní kresba je technika, při které nefunguje mysl, ale je plnohodnotně zapojena intuice. Necháme se vést svou intuicí, kdy jsme schopni uvolnit svoje tělo natolik, že skrze uvolnění můžeme vyjádřit své vnitřní nastavení, rozpoložení. Dostaneme se k sobě dovnitř. Intuitivní kresba má mnoho variant a možností, jak ji lze využít.
Jak dlouho se intuitivní kresbou zabýváte a jak jste se k ní dostala?
Kreslila jsem už jako malé dítě a kreslila jsem obrázky neadekvátní k mému věku. Takže žádné princezny to nebyly. Byly to oči. Malovala jsem oči, malovala jsem jednorožce, prostě nadpřirozené bytosti. To mě hodně bavilo. Nevím, jestli jsem v té době malovala už intuitivní kresbu, ale na vědomé úrovni to dělám asi dva roky. Asi před pěti lety jsem byla u paní Machové na základním kurzu automatické kresby. Po tom kurzu jsem nedělala nic. Rok na to jsem byla pozvána na seminář mojí kamarádky, která se zabývá aromaterapií, vyvíjí esence sama a míchá je. Pozvala mě jako lektora na masérský kurz. K tomu nedošlo. Já jsem tam začala vysvětlovat jedné paní, proč se jí nedaří v životě. Ona to nemohla pochopit, tak jsem to začala malovat. Vznikla z toho moje technika diagnostiky vztahů, kterou používám doposud. Je možné ji použít na čakry, které jsem schopna vyjádřit barevně.
Zmínila jste, že intuitivní kresba má hodně možností. O jaké možnosti se jedná?
První z možností je diagnostika. Lze diagnostikovat cokoli, ať to jsou vztahy nebo zdravotní stav. Zdravotní stav
můžeme zase chápat jako fyzický, mentální nebo duchovní. Lze ji použít na harmonizaci, když vám není dobře, vymalujete se z emocí. Je možné i malovat přímo harmonizační obrázky. Mám i takovou specialitu – začala jsem malovat portréty duše, kdy maluju, jaký ten člověk je uvnitř, kam směřuje. Je to taková zajímavost. Můžete malovat třeba jednotlivé orgány, abyste zjistila, v jaké jsou kondici. Můžete malovat svoje představy, svoje sny, abyste se v sobě dobře orientovala. Můžete si vykreslovat emoce, když vás někdo naštve. Je to technika, která trvá patnáct až dvacet minut. Máte po emoci, je pryč. Je to jednoduchá krásná technika na cokoli.
Takže z diagnostiky jste zvolna už přešla k terapii…
Ano.
A terapii může provozovat někdo i doma nevědomky nebo i vy mu můžete pomoci, jak začít?
Jsou možnosti a ráda zaučuju mé klienty, když přijdou se starostí, s kterou si nevědí rady, tak terapii provádím. Teď už vlastně i slovně i bez kreslení, to už je zase posun někam jinam. Prvotně to ale bylo vykreslit se z toho, co tíží. On si pak najde řešení, protože se dostává do klidu. Zbavuje se nějakého negativního náboje. V klidu vždycky řešení najde. Mé klienty zaučuju, aby byli schopni tuto jednoduchou techniku i provést sami doma.
Jak probíhá práce s klientem, když on vás navštíví, sdělí vám svůj problém nebo se ho snaží teprve identifikovat? Jak začínáte terapii?
Potřebuji křestní jméno. Je to pro můj dobrý pocit, abych byla napojená na toho člověka. To je všechno. Nepotřebuji k tomu vědět nic bližšího k tomu člověku a problému, který ho tíží. Ale zase já se přizpůsobuju klientovi. Pokud vidím na tom člověku, že se potřebuje vypovídat, tak ho nechám. Není to potřebné pro tu kresbu. Kresbu zařazuji až ve chvíli, kdy ten člověk je na to připravený. Potom rozkreslím, co je třeba. Ještě dělám i šamanské semináře, kde ukazuji lidem prastarou a jednoduchou léčebnou techniku. Teď jsem ji přenesla na papír a maluju si lidi do šamanského kruhu. Ten kruh má symbolicky čtyři světové strany a každá něco znamená. A znamená něco v souvislosti s tím člověkem. Já přes šamanský kruh a přes kresbu se můžu vyptávat úplně na všechno, co se daného člověka týká. I na příčinu potíží.
Někteří lidé bývají uzavřenější. Je možné, aby se vám postupně sami otevírali?
Jsou různé typy lidí. Nedávno ke mně přišel muž – bojovník. Už ve dveřích mi oznámil, že je materialista, nevěří tomu, co dělám a že přišel, protože si neví rady s jednou záležitostí ve svém životě. Prvotně se mnou „bojoval“, ale pak roztál během pár chvilek, protože když kreslíte a ta diagnostika je přesná, i když vidíte toho člověka poprvé v životě, dojde mu, že na tom asi něco bude.
Slyšela jsem, že malujete také intuitivní obrázky „na míru“. Jakou mají takové obrázky funkci?
Malovala jsem i nejbližší. Bylo překvapením, jak ti lidé jsou nádherní. Vím o tom, že jsou vnitřně krásní, ale překvapilo mě, že víc, než jsem si myslela. Maluju obrazy duše. Když maluju, ten obraz se mnou komunikuje, dostávám informace, jaký ten člověk je. Například u dcery i to, co mi přináší do života, kudy se ubírá, co si prožila. Když jsem ty obrázky darovala, tak mi všichni říkali, že na ně působí velice kladně a mají potřebu k obrázku chodit, dívat se na něj a cítí se silněji a v bezpečí.
Takže člověk sám ani nemusí vědět, jak je krásný, a vy mu to můžete zprostředkovat…
Ano.
Je možné takovým obrázkem něco zharmonizovat?
Můžete.
Můžete pracovat i s dětmi? A třeba i s dětmi hyperaktivními?
Momentálně mám veliký projekt, který je ve svém počátku. Fungují zde tři specialisté a každý má svůj obor. Děláme i jeden projekt určený hyperaktivním dětem, kdy využívám své techniky na vyladění a zharmonizování těchto dětí. Mám kolegyni, která je trenérka a umí cviky harmonizující mozkové hemisféry. Část projektu se věnuje i vybití té přebytečné energie. Další kolegyně se specializuje na zdravou stravu hyperaktivních dětí, která má na starosti jídelníček, doporučení i výrobu jídla těchto dětí. Do projektu chceme zapojit i rodiče, školky a školy. Znám techniky východních směrů, které harmonizují tělo a mysl, aby se snižovala ta hyperaktivita.
Budou u toho děti i malovat?
Určitě, protože je to krásný ventil. Děti to potřebují vyventilovat z hlavy.
A vydrží u malování takové dítě?
Vydrží. Mám zkušenosti se speciálním pedagogickým centrem v Jihlavě, kde jsou i děti s různými stupni postižení. Oni nevydrží hodiny, ale třeba půl hodiny.
A jakým způsobem je přimějete, aby vydržely?
Je to vymyšleno tak, že ty děti nejprve zharmonizuji masérskou technikou, kolegyně s nimi cvičí harmonizační cvičení a pak je tam ten jídelníček. Celé je to poskládané tak, aby se ty děti zklidňovaly. A potom s nimi mohu malovat.
Takže s dětmi pracujete individuálně…
Ano, ale chci to vymyslet i tak, aby to šlo také pro skupiny. Bude to náročné. Děti je třeba spojit se zemí, protože oni
nejsou. Oni si někde „poletují“. Jsou cvičení, třeba z čchi-kungu, kde se člověk učí uzemňovat. Hyperaktivci mají svůj svět. Nesouhlasím s tím, že jsou děti nucené, například ve škole, sedět. Ony potřebují pohyb. Tím pohybem se ventilují. Když by mohly sedět na balónu a tak si jako „poskakovat“ při té výuce, jsou schopné si daleko více zapamatovat a soustředit se.
Co všechno vám intuitivní kresba dala?
Jsem klidný člověk, ale přinesla mi zklidnění do hloubky, rozkódování mého života, jistotu. Přes kresbu se najdete. Najdete vše, co potřebujete. Můžete si posílit tělo, překonáte únavu, můžete se zbavit nejistoty, když ji máte. Je to jeden z nejlepších medikamentů.
Přejeme paní Vladimíře, ať její škola poznání Sarasvátí rozdává radost a pomoc.
