Seriál – Staré a památné stromy Chrudimska XVIII. – Cizokrajné druhy

Na Chrudimsku mezi památnými stromy cizokrajné druhy téměř chybí. Vždy to tak nebývalo. Na jihozápadním okraji chrudimského okresu rostly dva zajímavé stromy. Jedním z nich byla hlošina úzkolistá, která rostla na návsi v obci Lipovec poblíž Ronova nad Doubravou. V březnu 1997 jí bohužel vyvrátil vítr.

V Ronově na náměstí bylo donedávna možno vidět torzo mohutné lísky turecké. Zdravotní problémy se začaly u stromu s rozložitou korunou projevovat už v roce 1996. V roce 2005 strom začal usychat a na jaře 2011 již neobrazil. Usychání stromu je často spojováno s úmrtím akademického malíře Jaroslava Turka, který se v narodil v Ronově n. D. (1925 – 2005) a ve svých perokresbách zachytil řadu starých stromů. Jeho kresby doprovází většinu knih Marie Hruškové o starých stromech, objevily se také v seriálu České televize Paměť stromů.

Ronovská líska byla nominována do ankety Strom roku 2005, kde skončila na devátém místě. Objevila se také ve výše zmíněném seriálu Paměť stromů. Obvod jejího kmene byl 230 cm, protože líska se velmi nízko větvila, jedná se o obvod měřený již v 50 cm nad zemí.

Na náměstí bylo dlouho ponecháno alespoň torzo stromu s ořezanými větvemi. I mrtvé torzo má svůj význam pro hmyz žijící v trouchnivějícím dřevě, v tomto případě bylo ponecháno torzo spíše z estetických důvodů.

Na území CHKO Železné hory se můžete setkat s chráněným kaštanovníkem setým. Asi 180 let starý strom roste v obci Horní Vestec, která se již nachází jen několik kilometrů jižně od hranice chrudimského okresu. Strom má obvod 340 cm a rozhodně nepatří mezi nejmohutnější kaštanovníky v regionu.

Těmi jsou bezesporu kaštanovníky rostoucí v Kaštance v Nasavrkách. Zde nejsou chráněny jako památné stromy, ale celá Kaštanka je chráněna jako přírodní památka.

Nasavrcká Kaštanka se řadí k nejstarším na území naší republiky a v roce 1776 jí založit majitel panství kníže Jan Adam z Auerspergu. První stromy pocházely z výpěstků dovezených z Jižního Tyrolska. Od svého založení byla postupně rozšiřována a stromy číslovány. Za nejstarší strom je považován strom zvaný Kněžák nebo Knížák (číslo 138), který má obvod 540 cm. Roste vedle volejbalového hřiště a jedna jeho větev je podepřena dřevěnými vzpěrami. Nejmohutnější je strom č. 115 s obvodem 650 cm, druhým je strom č. 110 s obvodem 580 cm. Dnes roste na ploše 1,08 ha očíslovaných 97 stromů, z toho pouze asi dvacet stromů pochází z první výsadby.

Zůstaneme-li na bývalém Auersperském panství a jen se přesuneme severněji do Slatiňan, můžeme v zámeckém parku obdivovat další zajímavý strom. Tím je lípa stříbrná, která dostala své druhové jméno podle výrazně plstnaté spodní části listu. Tento druh lípy je doma v jihovýchodní Evropě, roste také v Malé Asii a jeho přirozený areál sahá v Evropě až do Maďarska. Slatiňanská zámecká lípa je označována jako Františkova lípa. Měla být vysazena na počest narození knížete Františka Josefa v roce 1856. To by znamenalo, že strom je více než 164 let starý. Bohužel není v nejlepším zdravotním stavu, protože kmen je dutý. Díky finanční podpoře Nadace ČEZu byl strom v roce 2014 odborně ošetřen a tím jeho život prodloužen.

Vraťme se úplně na začátek tohoto seriálu, který začal právě lípami, které jsou u nás nejčastěji chráněných druhem stromů. Jako památné stromy jsou však vyhlášeny převážně naše domácí druhy, lípa srdčitá a lípa velkolistá. Františkova lípa mohla být vůbec první chráněnou lípou stříbrnou, bohužel právě její zdravotní stav vyhlášení zabránil. Ale není vše ztraceno, Františkova lípa je totiž chráněna v rámci památkové péče, stejně jako další stromy v zámeckém parku.

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.