Seriál – Staré a památné stromy Chrudimska VIII. – Dub letní

Duby patří po lípách mezi nejčastěji chráněné druhy stromů. V celkového počtu památných stromů tvoří 24 %. Většinou se jedná o duby letní, v celé republice je chráněno pouze několik desítek kusů dubu zimního. Na Chrudimsku jsou mezi památnými stromy pouze duby letní. Celkem je chráněno 22 kusů jednotlivých stromů a dalších 61 kusů je chráněno v alejích nebo skupinách.

Nejstarším a nejmohutnějším dubem jsou Žižkův dub v Podhradí, kterému bude věnována samostatná kapitola. Žižkovu dubu nemůže na Chrudimsku svou mohutností a věkem jiný dub konkurovat.

Zřejmě druhým nejstarším je dub v Lukavici, zvaný též Dub na Hrádku. Obvod stromu je 720 cm a jeho stáří je odhadováno na 570 let. Roste na volném prostranství necelých 100 metrů severně od školy v Lukavici. Je také dobře vidět ze silnice vedoucí do Lukavice od Slatiňan, přesto jej řada místních nezná. Dub roste v místech, kde stávala lukavická tvrz, odtud jeho označení Dub na Hrádku. Hluboký příkop kolem dubu svádí k představě, že rostl přímo uvnitř tvrze, ale příkop vznikl mnohem později. Je pozůstatkem snahy správy auersperského velkostatku strom zlikvidovat, protože jim překážel. V období před první světovou válkou od něho nechávali odvážet hlínu, aby dub uschnul. To se nezdařilo a dub se i 100 let poté těší dobrému zdraví. V roce 2009 byla sice zredukována jeho koruna, protože strom projevoval známky chřadnutí. Tento zásah pomohl a strom je velmi vitální. V Lukavici, v části Lukavička roste ještě jeden památný strom s obvodem 550 cm. Nachází se v zahradě za domem a tak snadno ujde pozornosti většiny kolemjdoucích.

V „obvodové” kategorii do 550 cm najdeme na Chrudimsku více dubů. S obvodem 550 cm vede krásný solitérní dub v zámeckém parku v Heřmanově Městci. Zřejmě se jedná o posledního pamětníka z doby, kdy za zámkem bývala obora, z které po roce 1784 hrabě Jan Václav Špork nechal udělat zámecký park. V jeho koruně můžete vidět poloparazitickou rostlinu ochmet evropský, který roste jen na dubech. Pozorný návštěvník si možná všimne, že na zemi pod dubem leží i lístky či plody jmelí, které se dubu vyhýbá. Zde jmelí skutečně v koruně dubu roste, ale ne přímo na dubu, nýbrž na ochmetu.

Na jihozápadním okraji okresu v Lipovci rostou v zahradě za domem hned dva zdravé duby s obvodem téměř 500 cm. V zahradě domu v Obořicích u Nasavrk roste dub s krásným dlouhým kmenem a podobným obvodem. Na okraji Leštinky, u nádržky mlýna roste dub s obvodem 540 cm. Je připomínkou zvyku mlynářů vysazovat u mlýna dub, aby potomci měli k dispozici kmen ke zhotovení hřídele k vodnímu kolu.

Na Skutečku roste několik statných dubů v polích či pastvinách. Mezi nimi je nejmohutnější dub rostoucí severně od Rychnova v poli směrem k Otradovu. V poli mezi Otradovem a Miřetínem v poli roste další dub nápadný nízkým kmenem a bohatou korunou. Na pastvině mezi Prosetínem a Mrákotínem najdeme další solitérní dub. U Oflendy na louce pod lesem mohutný dub s obvodem 430 cm.

Na závěr připomeňme alespoň Pospíšilův dub na Čertovině u Hlinska. Jedná se o typický rodový strom, který dodnes roste na pozemku rodiny Pospíšilovy, která na Čertovině žije. Zasadil jen Jan Pospíšil v roce 1894 na paměť narození dcery Anežky a pamatuje již pět generací Pospíšilů.

Jeho obvod je téměř 500 cm, jeho zdravotní stav však není dlouhodobě nejlepší. Poprvé byl ošetřen v roce 1981, kdy byla do koruny umístěna nevhodná železná vazba.  V roce 1992 byl strom ošetřen odbornou firmou a pro stažení koruny byla použita vrtaná vazba. Ta byla v roce 2009 odstraněna a nahrazena novou z pružných materiálů.

Na Chrudimsku nemáme mnoho stromů, které jsou pojmenovány po někom. Vedle Pospíšilova a Žižkůva dubu, je to ještě Slavíčkův dub. Poslední jmenovaný roste ve Skoranově, není sice chráněný, ale jeho jméno připomíná českého malíře – krajináře Antonína Slavíčka, který v okolí pobýval a maloval. V blízkém Kraskově zase najdeme dub, který vysadili v roce 1848 místní rolníci, když šli z poslední roboty na statku Skalka.

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.