Staré a památné stromy Chrudimska V. – Lípa velkolistá

Na přirozených stanovištích se mohou obě naše lípy vyskytovat společně, zvláště v suťových lesích. Lípa srdčitá je kromě suťových lesů původní dřevinou v lužních lesích a dubohabřinách, zatímco lípa velkolistá zasahuje i do vyšších nadmořských výšek a vyskytuje se i v bučinách. Liší se od sebe tvarem listu, lípa srdčitá má list skutečně srdčitý, zatímco lípa velkolistá, jak napovídá její druhové jméno má list větší a asymetricky srdčitý. Lípa velkolistá kvete o dva týdny dříve než lípa srdčitá, ale v přírodě se mohou i křížit. Jejich kříženec se jmenuje lípa obecná a je dnes často používán ve výsadbách. Pro ty, kteří sbírají lipový květ na čaj, jen dodojme, že sbírat mohou květy všech našich druhů.

Nejmohutnější lípu velkolistou najdeme v Kameničkách u Trhové Kamenice, kde roste ve dvoře čp. 11 na severovýchodním okraji obce. Její obvod je téměř 800 cm, kmen je však dutý, ale uvnitř můžeme vidět adventivní kořeny, které někdy staré duté stromy vytvářejí. Adventivní kořeny pomáhají strom vyživovat a také stabilizovat. Strom byl v roce 2008 ošetřen a dutiny zastřešeny. Vzhledem k tomu, že roste ve dvoře domu lze předpokládat, že se jedná o rodový strom.

Rodovým strom je určitě Sejtkova lípa v Lánech u Kameniček na Hlinecku, která má obvod 520 cm. Lípa již také musela být ošetřena, ale její stav je dobrý. Roste u Vamberova mlýna, který je připomínán již v roce 1485. Původně zde byl mlýn s pilou, později byl přistaven hamr. Sejtkova lípa zde již více než 250 let vítá jeho obyvatele z rodu Sejtků, ve dny sváteční i všední.

Poslední lípou velkolistou na Chrudimsku je lípa rostoucí v Předhradí v parku proti kostelu Panny Marie. Její stav je bohužel také horší, v minulosti byla i stažena obručemi. Obvod kmene je 410 cm. Roste v místech tzv. Panské zahrady, která sloužila původně jako zelinářská zahrada pro pány z hradu Rychmburk. Filip Kinský, který hrad koupil v roce 1763, jí nechal přebudovat na park a okrasnou zahradu.

V obci Dubany kousek od Chrudimi rostly tři památné lípy velkolisté. Dvě starší byly kdysi vysazeny u křížku, na jehož zadní straně je vytesán letopočet 1829. Ten je pravděpodobně letopočtem, kdy byly vysazeny obě lípy. Bohužel jedna z těchto lip musela být pro svůj špatný zdravotní stav pokácena. Ve středu obce u hřiště roste třetí lípa, u které víme přesně, kdy byla vysazena. Jedná se totiž o tzv. Lípu svobody. Ty byly sázeny k výročí založení samostatné Československé republiky. Dubanská lípa svobody byla vysazena v roce 1919 a v obvodu má úctyhodných 520 cm. Pro úplnost dodejme, že lípy svobody se po vzniku samostatné Československé republiky na Chrudimsku vysazovaly v téměř každé obci. Lípa svobody byla vysazena na jaře 2019 i v Medlešicích. K jejím kořenům bylo vloženo pouzdro s upomínkovými předměty a konala se lidová veselice. Přestože není v nejlepším zdravotním stavu, roste na křižovatce cest dodnes. V parném létě 2018 Město Chrudim, pod které dnes Medlešice patří, zajistilo této lípě ozdravnou kůru v podobě injektáží živného roztoku a závlahou pomocí zavlažovacích vaků. Mnohem hůř dopadla Lípa svobody vysazená 1. května 1919 v Ronově n. Doubravou, ta totiž byla 14. 10. 1940 na příkaz německé okupační správy poražena. Dnes na ronovském náměstí roste nová Lípa svoboda vysazená 28. října 1945. Lípy svobody (také též republiky) byly sázeny také k dalším kulatým výročím samostatnosti republiky. V Chrudimi byla Lípa republiky vysazena v zahradě gymnázia. Dalších tisíce lip bylo po celé republice vysázeno v říjnu 2018 ke 100. výročí republiky.

Nejzajímavější lípy velkolisté, které patří k nejstarším nebo nejmohutnějších v naší republice vůbec, jsou čtyři lípy, které rostou těsně za hranicí chrudimského okresu na území CHKO Železné hory. Jedná se o slavnou Klokočovskou lípu a méně známé lípy Štikovskou, Lánskou a Spálavskou. Těm bude věnován celý další díl.

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.