Staré a památné stromy Chrudimska III. – Jehličnany

Zastoupení jehličnanů mezi památnými stromy je výrazně menší než listnáčů. Nedosahuje ani 10 % z celkového počtu.

Mezi jehličnany má největší zastoupení smrk ztepilý, kterého je v ČR chráněno celkem 114 stromů. Pak následuje tis červený s 99 stromy a jedle bělokorá s 38 stromy.

Na Chrudimsku máme chráněny jen dva jehličnaté stromy. Ještě nedávno byly tři, bohužel jeden z nich, jalovec obecný padl za oběť větrné vichřice v roce 2008. Jednalo se o asi 100 let starý a 8 metrů vysoký keř, který rostl ve Svídnici, v zahradě domu při silnici do Trpišova.

Zbývající dva jehličnany jsou oba smrky ztepilé. Jeden roste ve Slavické oboře, hned u veřejné cesty vedoucí od Trpišova k hříbárně. Jeho stáří je odhadováno na 170 let, obvod kmene ve výšce 110 cm je 490 cm. Díky tomu je někdy považován za nejmohutnější smrk v ČR. V roce 1990, kdy byl vyhlášen památným stromem byl tzv. čtyřkmenem. Jeden z kmenů byl vylomen větrem v roce 1999, druhý v roce 2009, takže dnes má jen dva kmeny. Strom byl sice v místě odlomení vždy odborně ošetřen a není napaden houbami, přesto je otázkou, co s ním udělá další větrná smršť a jak dlouho bude ještě žít. Až do konce srpna je Slavická obora přístupná veřejnosti, je vhodná příležitost na výlet za památným smrkem nebo dalšími starými stromy, kterých je v oboře podstatně více. Za pozornost stojí  zvláště staré dubové aleje, ale o těch si více povíme později.

Druhý smrk roste na okraji Vrbatova Kostelce, při turistické stezce vedoucí z obce podél Žejbra do Podskaly. Není označen tabulí s nápisem památný strom, ale na jeho kmeni je stále ještě přibitá malá cedulka – státem chráněný strom. Tento smrk má obvod kmen 405 cm, má pěkný rovný kmen s košatou korunou, takže jej při cestě údolí Žejbra jistě nepřehlédnete.
Ztlustlá báze kmene však napovídá, že bude zřejmě napaden houbou.

Z jehličnanů se sluší připomenout mohutné jedle, které rostly v přírodní rezervaci Polom vyhlášené již v roce 1933 mezi vůbec prvními chráněnými územími v Československé republice. Z historických záznamů je zřejmé, že zastoupení jedle bývalo v pralese vyšší než v současnosti. Nejstarší údaje o obrovských jedlí pocházejí ze 16. století. Později byly nejmohutnější jedle pojmenovávány. Poblíž loveckého zámečku, který stojí dodnes na okraji pralesa stávala 46 metrů vysoká Stará královna s obvodem kmene 580 cm, která uschla v roce 1905 ve věku 320 let. Nová královna dosáhla výšky 52 metrů a byla vyvrácena vichřicí v roce 1958. Mladá královna měla obvod 490 cm a byla vyvrácena vichřicí v roce 1965. Dnes roste v celé rezervaci jen asi deset vzrostlých jedlí. Poslední mohutná jedle je vysoká 45 metrů a obvod má 350 cm.

V Pardubickém kraji jsou kromě dalších dvou smrků a jednoho tisu chráněny ještě čtyři borovice lesní a jedna borovice černá.

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.