Rozhovor s Ondřejem Sokolem z Partičky
Český televizní pořad Partička není třeba dlouze představovat. Je založený na improvizaci čtyř herců Michala Suchánka, Richarda Genzera, Ondřeje Sokola a Igora Chmely pod vedením Dana Dangla, který je zároveň i režisérem tohoto úspěšného pořadu. Hudební doprovod většinou zajišťuje Marián Čurko.
Partička se v České republice hraje od roku 2011 a herci objíždějí také divadla nebo v letních měsících venkovní amfiteátry. Jedna zastávka byla ve středu 18. června 2014 v letním kině v Chrudimi.
Vyzpovídali jsme Ondřeje Sokola, jednoho z protagonistů Partičky.
Které natáčení Partičky jste si užívali nejvíce?
To se nedá vůbec říct. Protože, to je nahoru a dolů. Byla některá, která jsme si úžasně užili. Myslím, že většinu času nás to baví. Ale měli jsme i pár krizí, to se taky musí stát.
Jak se liší natáčení od představení po republice?
Při představení po republice můžeme říkat názvy značek a na sobě mít i značkové věci a mnohdy si můžeme dovolit mnohem víc, než v televizi. Při natáčení je většinou řada bulvárních novinářů a snaží se nás nachytat při něčem neslušném. Venku je to takové svobodnější.
Letošní tour končí tradičně na Konopišti. Tentokrát s podtitulem „třikrát a dost“. Znamená to, že Partička na vzduchu je letos skutečně naposled?
Protože to je obrovský open air, který pořádáme sami, tak nás stojí spoustu sil. Museli jsme si říct, že to děláme naposledy. No a Michal správně říká, že nám to poradil Jarda Jágr. Je to nejlepší takhle končit, jako on končil kariéru asi desetkrát. Tak to teď budeme dělat podobně.
Jaká je podle vás nejlepší hláška nebo scénka, za tu dobu co Partičku děláte?
To jsou desetitisíce vět, co jsme řekli.
A co se vám vybaví teď?
Já si pamatuju ze Sovince, jak jsme hráli nějakou hru o divadelnících, co zkouší divadelní hru a Igor Chmela úplně nesmyslně řekl: „Já jsem ukradl kolo“. To si pamatuju – to je teď moje oblíbená hláška.
Když se řekne slovo Partička, co se vám vybaví jako první?
Že někam pojedu hrát.
Děkujeme za rozhovor
