Rozhovor s Michalem Kluchem alias “Freddiem”
Ve středu 22. listopadu 2017 se konal v Chrudimi v divadle Karla Pippicha koncert kapely Queenie, jehož výtěžek byl věnován na neurorehabilitační pobyt Terezky Vagové v Adeli Medical Center v Piešťanech. Před koncertem jsme měli možnost si popovídat s frontmanem kapely Queenie Michalem Kluchem.
Jakým způsobem jste se rozhodli, že tolik energie vložíte právě tribute kapele Queen?
Dneska to vypadá jako velké rozhodnutí, ale tenkrát to byla řada malých kroků. Zpíváte si jenom pro sebe, poté potkáte další lidi, kteří mají kapelu Queen také rádi, tak to začnete zpívat spolu, potom zjistíte, že chcete zpívat a hrát před lidmi, tak zahrajete před pár kamarády. Až po nějaké době přišla chvíle, kdy jsme stáli před rozhodnutím, zda se tomu budeme věnovat naplno, nebo to zůstane jenom koníčkem. A tenkrát jsme se rozhodli, že do toho půjdeme naplno. A to, co nás tenkrát spojovalo, bylo to, že se nám všem líbila kapela Queen.
Máte rád hudbu z šedesátých až osmdesátých let obecně, nebo je skupina Queen jen jedna z mála?
Já jsem fanouškem každé hudby, která obsahuje nějaké harmonické postupy a prvky, a je postavená na hezkém zpěvu. A jestli je to Queen, David Bowie, nebo třeba Foo Fighters, je mi to jedno. Mám rád i klasickou hudbu.
Hráli jste už snad ve všech možných prostředích, v divadlech, sportovních halách, koncertních halách, pod otevřeným nebem. Na jakých typech míst hrajete nejradši?
Nejradši vystupujeme tam, kde všechno probíhá hladce, a člověk má prostor pro svou práci. A samozřejmě tam, kde je dobré publikum. Taky je pravda, že čím více lidí, tím lépe. My jsme začali často vystupovat v divadlech po našem prvním turné ve Skandinávii, kde nás překvapilo, že byly téměř všechny koncerty v divadelních prostředích. A nakonec i v divadle mohou být velice aktivní diváci. Například ve Skandinávii diváci v divadlech často tleskají ve stoje už po páté písničce. Je to vlastně takový kruh, kdy si interpret s diváky přehazují pomyslný míček energie, který vytváří dobrou atmosféru. A takto se dá tvořit dobrá atmosféra skoro všude, takže asi nemám nějaké nejoblíbenější prostředí.
Už jste se svou kapelou vystupoval v televizi, například ve své době v jednom z nejsledovanějších živých pořadů u nás, Československá Superstar. Jaké to bylo?
Byla to obrovská zkušenost. Byl to moment, do kterého jsme vlastně tápali, jestli to děláme dobře, jestli tím někoho neurážíme. Nejenom diváky, ale hlavně původní autory. Bylo to pro nás zadostiučinění, když jsme měli možnost oslovit velké množství diváků, a dostalo se nám pozitivní odezvy. To pro nás bylo velice důležité.
Vaše ztvárnění Freddieho Mercuryho je velice autentické. Snažíte se pro to něco dělat i po fyzické stránce, napřílkad cvičení a taneční kurzy, nebo takové věci neřešíte?
To je vtipná otázka. (smích) Zrovna dnes jsem se vrátil ze třídenní dovolené, kde jsem v podstatě jen jedl a pil. Takže jsem si dneska zašel na trénink, abych se trochu zpevnil. A co se cvičení týče, tak se trochu hlídám. Kromě toho žádnou pohybovou průpravu nemám. Teď hraju v Plzni v divadle J.K. Tyla v muzikálu Freddie Mercury, kde kromě zpívání i tančím. Není to tak, že bych bral nějaké hodiny tance, ale od jiných herců, kteří jsou v tanci mnohdy lepší než já, se dokážu v mnohém inspirovat. Ale v zásadě na jevišti jenom nechám plynout energii písniček, které hrajeme.
Máte radši zpívání v kapele Queenie, nebo hraní v divadle?
Všechno má své. Když hrajeme jako Queenie, máme na všechno svůj prostor, zatímco v divadle je těch lidí víc, takže je to trochu těžší. Ale každé má své pro a proti. Nyní například budu v divadle vystupovat v jednom vystoupení, o kterém zatím nemůžu mluvit, ale moc se na to těším, jelikož moje poslední premiéra byla na jaře 2014, a už bych rád zase do něčeho nového skočil.
Kapela Queenie má velice našlapaný program. Jak to jde dohromady s vaší hereckou kariérou?
Často si sám říkám, jak to vlastně zvládám. Člověk se musí hodně soustředit na práci, kterou dělá, a musí také vhodně regenerovat. Co moc lidí neví, je to, že vystupování na jevišti je fyzicky velice náročné. Nechci říkat, že jsme nějací atleti, ale často nemůžeme chodit za zábavou, abychom mohli další den předvést dobré vystoupení. A šetřit musíme samozřejmě nejenom nohy a ruce, ale také hlasivky, které jsou nejcitlivějším svalem v těle, a v mém případě na tomto svalu z větší části závisí můj výkon na jevišti. Já jsem vlastně takový atlet přes hlasivky, a tomu podřizuji celý svůj život.
Výtěžek z dnešního koncertu bude věnován malé Terezce Vagové. Jezdíte na takovéto koncerty rádi?
Je důležité, aby to mělo smysl. Například zde jsme viděli že to smysl má. Konkrétně k tomuto koncertu jsme se dostali tak, že jsem byl součástí jednoho představení, jménem Horečka sobotní noci, které se dvakrát odehrálo v divadle v Mostě, a jedno z těchto představení bylo právě na podporu Terezky. A její rodiče nás poté kontaktovali, jestli bychom jako kapela Queenie nepřijeli do Chrudimi. Často také vystupujeme v Praze v Hard Rock Café, a také na další místa, kde se pořádají koncerty na podporu boje proti HIV, což vlastně souvisí s Freddie Mercurym. A je samozřejmě skvělé, když můžeme udělat něco pro dobrou věc. Na pódiu to vlastně ani tak nevnímáme, ale jakmile představení skončí, a lidé stojí a tleskají, tak nám to trochu dojde. My máme docela radostné životy, protože můžeme dělat to co nás baví, a když zároveň můžeme pomoci i někomu jinému, je to samozřejmě super. Za dva týdny budeme ve Vrchlabí vystupovat na nadačním koncertu, který má za úkol pomoci lidem, kteří potřebují pomoc, a spojit je právě s touto nadací, která jim pomoc nabízí, což nám přijde super.
Brzy budete mít několik koncertů ve Španělsku, proč zrovna Španělsko?
Je to zcela pragmatická záležitost. Produkční společnost, která nás má na starosti ve Skandinávii, si již několik interpretů se Španělskem ?vyměnila”, a my jsme další z nich. My už jsme ve Španělsku letos dvakrát vystupovali. A můžu říct, že španělské publikum bylo jedno z nejdivočejších, které jsme zažili. Dokonce se nám podařilo rozezpívat celé divadlo jako jeden velký chorál. To se nám moc líbilo. Ale během příprav občas nastal kříž, kdy bylo trochu složité se s nimi na něčem domluvit. Na další koncerty se však moc těšíme.
Vystupovali jste na oslavách královny Alžběty II. Jak jste se tam dostali a jak se vám to líbilo?
Dostali jsme nabídku od pražského velvyslanectví, kterou jsme rádi přijali. Museli jsme řešit věci, které jindy moc řešit nemusíme. Například jsme uvažovali, jestli je vhodné zakončit vystoupení s korunou a v královském plášti, jak to dělal Freddie na svém posledním turné. Přeci jenom jsme nechtěli nijak dehonestovat Její veličenstvo a její symboly. Nakonec jsme se rozhodli pro konec s korunou a pláštěm, a mělo to pozitivní ohlas. Ale středobodem byly narozeniny Jejího veličenstva, takže pro nás byl úspěch, že jsme se samotné akce mohli vůbec zúčastnit.
Máte jako skupina Queenie ještě kam stoupat?
Otázka je, kam se dá stoupat? Já bych řekl, že obor revival a tribute se neustále tvoří, a my toho můžeme být součástí. Například jsem narazil na koncert jiné tribute kapely, která používala stejné věty a stejné verze písniček jako používáme my, takže se dá říct, že do jisté míry můžeme i někoho inspirovat. A to je svým způsobem žádoucí, protože čím více těchto kapel bude, tím kvalitnější toto hudební prostředí může být. A snažíme se pracovat hlavně sami na sobě, například již brzy v divadle Kalich v Praze budeme představovat zcela novou pódiovou konstrukci. Takže se stále snažíme přibližovat k tomu, jak to v 70. a 80. letech na koncertech Queen vypadalo.
Co od Vás můžeme čekat do budoucna?
Pro nás je samozřejmě důležité pracovat na sobě a posouvat naši kvalitu. Cítíme, že máme ještě velké rezervy, i když diváci nám to moc často nevytýkají. Ale to je asi dobře. Další věc je posouvat ten žánr jako takový. Chceme, aby žánr revival a tribute nebyl vnímaný nijak negativně. A třetí věc je, že pro příští rok chystáme něco nového. Nechci o tom moc mluvit, ale bude se jednat o komplexnější představení. Brzy by měla vyjít i tisková zpráva přímo z divadla, kde se to bude konat. A jelikož je to něco nového, doufáme, že to třeba vlije novou krev do našich žil. A na to se moc těšíme. A co bude za pět let? To nikdo neví.
Děkujeme za rozhovor, který nám poskytl Michal Kluch alias “Freddie Mercury” z kapely Queenie, a doufáme, že se k nám kapela Queenie se svým výjimečným představením opět vrátí.
