Rozhovor s Josefem Klímou
Reportéra, novináře, spisovatele a scénáristu Josefa Klímu jsme vyzpovídali po skončení pořadu Ležácké podvečery, v NKP Ležáky, kde byl hostem. Která témata se mu vracejí, nebo jakou životní filosofii preferuje, se dozvíte v exklusivním rozhovoru.
Jak se Vám líbí na Ležákách?
Na mě tu dýchla opravdu silná energie… Zvláště když jsem viděl „hrobodomy“, což je pro mě hrozný termín, ale přitom je to malebné údolí. Je to tu zvláštní. Malebné, ale přitom smutné.
Kdy jste se rozhodl, že se stanete novinářem?
Myslím, že tak v osmnácti, nebo v devatenácti letech. Poté, když jsem šel do Mladého světa na praxi.
Píšete i knihy, ale že by byly veselé, to se říct nedá… Čím to je?
Já nežiju veselý život. Čerpám ze skutečnosti.
Cítíte se být spíše novinářem, spisovatelem, nebo scénáristou?
Jak kdy. Jsem pozorovatel života a to pozorování má různé výstupy. Jednou je to novinářská reportáž, jednou je to scénář, jednou je to knížka, ale stejně je to vždy inspirováno skutečnými událostmi, takže nejvíc jsem asi novinářem.
Pohybujete se v temných vodách. Co Vás drží nad hladinou, abyste se z toho nezbláznil?
Když někomu pomůžu a on mi poděkuje anebo je dojatý. Tak já jsem z toho také dojatý.
Jaké téma je pro Vás věčné?
Mně se vrací: drogy a Romové (směje se). To jsou témata, která se mi vracejí periodicky, ať chci, nebo nechci.
Jaké životní období považujete za nejúspěšnější?
Pro mě je nejúspěšnější životní období to poslední. Od 50 do 60 let. Nejvíc jsem toho napsal, natočil a řekl bych, že jsem sklízel osivo, které jsem před tím zasel.
Čeho chcete ve svém životě (ať už profesním, nebo osobním) dosáhnout?
Snažím se do konce života zachovat si svou tvář. To je, oč v životě usiluju.
Co Vy a Vaše dětské sny?
Mé dětské sny jsem si splnil. Chtěl jsem být spisovatelem a tím také jsem.
Jste pro změny, nebo si nerad zvykáte na novoty?
Jak v čem. Nemám rád novinky v oblečení. Nejraději bych si oblečení, které mně sedí, nakoupil deset kusů, aby mi to vydrželo až do smrti. Nemám rád novinky v jídle, tam jsem prostě konzervativní, nemám rád novinky v pivě. Když sem přišly nový piva, borůvkový a malinový, tak jsem se ošklíbal. Ale jinak mám rád novinky v životě. Nové příběhy, nové lidi, to jo… To všechno rád poznávám.
Máte nějakou filosofii života?
Já ani nemám životní filosofii, která by se dala vyjádřit jednou větou, ale zase to souvisí s tím, abych zůstal slušným člověkem a abych nezblbnul. Pak mám krédo mého kamaráda fotografa, který už zemřel, „každá situace je řešitelná“. A já k tomu dodávám: „někdy pouze sebevraždou. (směje se)“
Děkujeme panu Klímovi za rozhovor.
