Recenze deskové hry Small World
Když jsem letos na apríla vychvaloval Small World, netušil jsem, že mě nadšení z této hry neopustí ani na pohled druhý, třetí,… a jakýkoli další. Ano, tato hra je skutečně natolik dobrá, že ji pravděpodobně budu chválit i skrz naskrz celou následující recenzí! Pokud si tedy chcete přečíst, co přesně mě tak zaujalo, stačí se začíst do této recenze.
Tak co, nalákal jsem vás? V tom případě se sluší hned na začátek říct, že se přeci jen najdou i nějaké ty zápory, protože žádná hra není úplně bezchybná. Přesto vás dnes zavalím především samými klady – tak pojďme na ně!
Malý, ale šikovný – a pěkný
Po stránce zpracování není této hře moc co vytknout. Z hlediska grafického lze vše shrnout třemi slovy: Days of Wonder. Ano, hry této firmy disponují nádhernými ilustracemi a Small World není výjimkou, dokonce si troufám tvrdit, že k němu komiksový styl této firmy perfektně sedí a svou celkovou vtipností hezky dokresluje celkovou atmosféru hry. Zpočátku jsem se trochu obával špatného rozeznávání žetonů různých ras na herní desce, ale kupodivu s tím není žádný velký problém, protože se je podařilo celkem dobře barevně i “obsahově” odlišit. Menší problém pak může nastat ve chvíli, kdy na nějakém území leží větší hromádka žetonů, ze které není na první pohled poznat, kolik jich je – to je ale pouhý detail a osobně i tak v případě Small Worldu beru žetony jako lepší volbu než nějaké plastové figurky. Jejich počet na jednotlivých územích si holt občas musíte přepočítat, ale zase se s nimi celkem jednoduše manipuluje a také se mnohem lépe skladují. To je koneckonců kapitola sama pro sebe, protože krabička sloužící na ukládání žetonů se mi opravdu velmi osvědčila. Ano, občas se z ní žetony trochu hůře vyndávají, ale zase se mi ještě nestalo, že by se při přenášení jednotlivé rasy jakkoli pomíchaly (a to je skutečný div, protože hru často nosím v batohu na zádech a opravdu se při pohybu neomezuju;-)). To bohužel nejde říct o bodových penízcích, jejichž jednotlivé hodnoty se naopak promíchají prakticky vždy, když se s krabicí jen “trochu” zatřese:-). Ale to už bych hnidopišil, a tak si raději vyrobím vlastní krabičku i na penízky a vás raději obšťastním konstatováním, že z hlediska zpracování opravdu Small Worldu nemám moc co vytknout. Pokud máte rádi figurky, tahle hra vás moc nepotěší. Jinak by se vám ale měla líbit!
Jak se na tu desku máme vejít?
Tak by mohla znít zásadní otázka, kterou si hráči Small Worldu kladou asi nejčastěji. Ať už se totiž ve hře sejde prakticky jakákoli kombinace ras a schopností, vždy se nakonec zjistí, že se do hry jednoduše nevejdou všechny, a tak jsou i ti nejmírumilovnější nuceni začít o cennou půdu tvrdě bojovat. Ano, existují výjimky, kdy je na herním plánu poměrně hodně prázdných polí (v jedné naší hře se sešli Pillaging Sorcereři a Kostlivci, kterým náramně vyhovovalo co nejvíce “kosit” državy soupeřů na úkor co největšího rozvoje svých zemí, a tak se holt věnovali pouze čištění stolu – holt když máte za vytlučení neprázdného území body nebo kostlivce navíc, tak vás to k agresivitě přímo nutí;-)), ale to je skutečně spíše výjimečný stav a už ze své podstaty nastává poté, co došlo k opravdu krvavým bojům. K tomuto vysoce útočnému pojetí hry pak velmi přispívá i systém různých herních desek pro různé počty hráčů, kdy dva mají k dispozici mnohem méně území než čtyři, o pěti ani nemluvě. Díky tomu se hra v malém počtu hráčů nezvrhne v nudné “obíhání” prázdných území a zároveň při hře v pěti nedochází k (i na Small World) nadměrnému “přebydlení” celého herního plánu. I tak si ale hra v různém počtu hráčů celkem liší, když jde o celkem klasické téma “ve dvou se vyplatí vzájemně si škodit, ve třech se může smát ten třetí a ve větších počtech je dobré hrát na svoje body a škodit hlavně v případech, kdy je to pro nás opravdu prospěšné” (byť škodit ve Small Worldu budete prakticky neustále, ale jde o to, jak moc a za jakou cenu…). Celkově na mě pak hra působí hratelně prakticky v jakémkoli počtu hráčů, i když se musím přiznat, že jsem hrál spíše ve čtyřech nebo pěti hráčích než ve dvou a třech.
Ať už ale budete hrát v jakémkoli počtu, užijete si poměrně jednoduchý bojový systém, který ale zároveň nabízí slušné množství herních možností. Jasně, dobývat budete vždy stejným způsobem, ale obvykle si budete muset rozmyslet, které území se vám vyplatí dobýt více – tak třeba jestli soupeřovu državu s jedním obráncem, nebo raději zatím nedobyté území hor. V prvním případě krom zisku bodu zároveň o jeden připravíte soupeře, v případě druhém pak získáte území s vyšší obranou, o které vás soupeři budou připravovat o trochu hůře než o jakékoli jiné. Další otázkou může být, jestli se vám vyplatí úplně opustit již dobyté území jen proto, abyste získali vyšší útočnou sílu. Pokud si na daném místě necháte jeden žeton, bude i nadále vaše a nebudete jej muset zbytečně dobývat znovu (což vás bude stát více než jeden žeton), ale pro jistotu úspěšného útoku se opuštění území vyplatit může, zejména když díky agresivnímu vybíjení nepřátelských území získáte nějakou tu výhodu – třeba jako výše zmínění kostlivci (za každá dvě neprázdná území, která dobudou, získají jednoho kostlivce navíc) nebo kdokoli se schopností Pillaging (za každé dobyté neprázdné území mají bod). I jim se tedy někdy vyplatí zůstat na domácím písečku a získat tak pár bodíků, ale zároveň můžou vsadit i na drtivou expanzi a pravděpodobně nebudou litovat.
Zcela zásadním rozhodnutím, které budete podstupovat prakticky v každém druhém kole, je rozhodnutí o úpadku. Vyplatí se mi upadnout s aktivní rasou hned nebo s ní mám ještě zkusit dobýt nějaké to území? A získám víc bodů s nově vybranou rasou nebo s tou aktuální (a případně tou před ní upadlou)? To vše budete muset řešit poměrně často a nebudete to mít vůbec jednoduché, protože ztráta jednoho kola za samotné upadnutí je více než citelná – ano, na jeho konci si přičtete nějaké ty body, ale hrající rasy vám během něho můžou pořádně ujet, nehledě na to, že vám velice pravděpodobně vaši upadlou civilizaci pořádně zplundrují. V drtivé většině případů se sice vyplatí upadnout ve chvíli, kdy s danou rasou již nemáte dostatek žetonů na dobývání, ale ani to nemusí být tak jasné, pokud stále získáváte dostatek bodů za rasu upadlou již dříve, o kterou byste ale dalším úpadkem okamžitě přišli…
A pokud si myslíte, že úpadkem rozhodování končí, tak se šeredně mýlíte! Hned na začátku dalšího kola si totiž budete muset vybrat, s jakou rasou a schopností půjdete do dalších bojů. A výběr to rozhodně nebude jednoduchý, protože se vám nabízí hned šest možností seřazených podle času příchodu do nabídky – nejstarší je zadarmo, u dalších musíte položit jednu vítěznou minci na každou rasu, kterou přeskočíte (a tuto minci si pak vezme hráč, který si tuto rasu vybere, takže někdy tím vlastně ztratíte body dva…). Tento systém sám o sobě působí velmi pěkným dojmem, protože se díky němu podaří zatraktivnit i rasy, které by jinak nikdo nechtěl, a naopak se často celkem hodně platí za vyložené bomby, tedy kombinace schopnosti a rasy, které k sobě velmi hezky sedí (třeba takoví létající Sorcereři dokáží hře vtisknout skutečnou atmosféru strachu, když nedovolí ostatním hráčům nechat jakékoli území pod dohledem jediného obránce). Na druhou stranu je pěkné, že se může prosadit i jinak nenápadná kombinace – jednou jsme například velmi podcenili Fortified Elfy, kteří v bojích jednoduše neumírají a pokládáním pevností si dokázali zajistit dostatek bodů na to, aby si dokráčeli k suverénnímu vítězství – a to snad ani jejich hráč neměl body za předchozí upadlou rasu…
S rasami a schopnostmi pak souvisí další velký klad Small Worldu, kterým je vysoká znovuhratelnost. Co tím myslím? Jednoduše fakt, že prakticky každá hra bude úplně jiná, a tak se u ní jen tak nudit nebudete. To se samozřejmě týká prakticky jakékoli deskovky, ale zde to právě i díky kombinacím ras a schopností platí dvojnásob. Jasně, už samotným dobýváním různých území a přetahováním s ostatními hráči získáte vždy tak trochu jiný zážitek, ale když prakticky vždy hrajete za jinou kombinaci rasy a schopnosti (těchto kombinací je celkově 280!), které musíte dobře přizpůsobit svou herní taktiku, vaši hru to velmi ovlivní. Když navíc s různými kombinacemi budou hrát i soupeři a přidáme již zmíněný fakt, že v různých počtech hráčů hrajete na různých mapách, dostáváme se k jednoduchému závěru: Tahle hra vám opravdu jen tak nezevšední!
Chyby na kráse? Hledejte jehlu v kupce sena!
Jak už jsem poznamenal na začátku, i tato hra má nějakou tu chybku, ale jedná se spíše o detaily, které zde zmiňuju hlavně kvůli vlastnímu pocitu, že ten Small World nějak podezřele chválím. Tak třeba na mnou chválenou krabičku na žetony ras si někteří hráči lehce stěžovali, protože se z ní občas žetony vyndávají trochu obtížněji, než by si člověk přál, navíc není na první pohled vidět, které jsou které (to ale jde pořešit trochou cviku a případným polepením jednotlivých přihrádek;-)). Dále se najde i několik nejasností v pravidlech, kdy zejména u některých ras a schopností nemusí být v konkrétních případech jasné, jak fungují. Vše se ale dá najít na internetu, případně vyřešit nějakým domácím pravidlem. Velké stratégy pak asi moc nepotěší jednoduchost herního systému, v němž pravděpodobně nenajdou dostatek záludností, kterými by pořádně zaskočili své soupeře. To by ale běžnému hráči vadit opravdu nemělo…
Největší “zápor”, který ale mnohé z nás vůbec nemusí zajímat, bych pak viděl v maximální inspiraci hrou Vinci. Small World si z ní totiž odnáší prakticky celý herní princip, kterému pouze dává nějaké ty nové myšlenky a moderní, slušivý kabátek. Z hlediska originality tedy nedosahuje zrovna nebeských výšin, ale pokud jste stejně jako já Vinci nikdy nehráli, asi vám to příliš vadit nebude. Pár (doslova;-)) bodíků mu za to ale strhnu…
Jak vidíte, jde o zápory celkem nedůležité (možná až na ten poslední), u kterých si navíc buď najdeme nějaký ten klad, nebo je rovnou přetavíme ve výhodu;-). I proto bych se jim déle nevěnoval a raději si celou hru řádně zhodnotil.
Velký Malý Svět
Ano, i když svým názvem nevyvolává pocit nějaké výjimečnosti, je Small World opravdu Velkou hrou, kterou si určitě užijete. Snoubí se v něm atraktivní fantasy téma s krásným a velmi vtipným provedením, kterému navíc u většiny hráčů pomůžou i jednoduchá herní pravidla, díky kterým si ho může zahrát opravdu každý. Navíc si ho můžete užít v různých počtech hráčů a jen tak se vám neohraje! Co víc si hráč deskovek může přát?
Hru lze zakoupit u společnosti Blackfire v e-shopu –
http://www.blackfire.cz/katalog/deskove-hry/rodinne-deskove-hry/smallworld.html.
