Přichází zimní slunovrat – dny se začnou pozvolna prodlužovat
V mnoha kulturách představuje zimní slunovrat den, kdy se znovuzrodí slunce a s ním i lidská společnost. Slunovrat si člověk odpradávna spojuje s oslavou obnovy, plodnosti i okamžiky, kdy se živí mohou setkat s mrtvými.
Dnes je první zimní den a v 16:59 začíná astronomická zima. Noc na středu 22. prosince tak bude nejdelší v roce. Slunce je nejníže nad obzorem, takže jeho paprsky dopadají do české kotliny nejšikměji. Slunovrat rovněž znamená, že se noci začnou krátit a dny prodlužovat.
Přesný termín zimního slunovratu není pevně daný, protože rok netrvá přesně 365 dní. Většinou zimní slunovrat připadá na 21. či 22. prosince. Vzácně to může být i 20. a 23. prosince. Příští slunovrat s datem 20. prosince nastane v roce 2080 a slunovrat s datem 23. prosince bude až v roce 2303.
Zimní slunovrat vždy poutal zájem lidí. Váže se k němu spousta zvyků a křesťanských svátků včetně Kristova narození. Podle astronomů si mnozí lidé zjišťují přesný čas, kdy nastane, a oslavují ho jako konec roku. Důležitý je pro rodiče, kteří očekávají narození dítěte a chtějí mu koupit přívěsek s astronomickým znamením. Přesné údaje tohoto druhu jsou také potřeba pro astrologické předpovědi, které se opět dostávají do módy.
Doba slunovratu bývá také příležitostí k oslavám. V české kotlině ho v době předhistorické nejvíce slavili Keltové. Významným svátkem se stal i pro Slovany, kteří slavili zrození mladého boha Slunce – Dažboga neboli Božice. Vše začalo večer před tímto svátkem magickými rituály, které byly hlavně zaměřené na věštění – rozkrajování jablíčka, házení střevíčku či lití vosku nebo olova se dochovaly dodnes.
Den je o zimním slunovratu nejkratší a noci nejdelší, o letním slunovratu je tomu naopak. Den stejně dlouhý jako noc je o jarní a podzimní rovnodennosti. Letní slunovrat letos nastal 21. června v 5:32. V tu dobu dosáhlo Slunce obratníku Raka a poté se opět vracelo k rovníku a postupovalo na své zdánlivé dráze po obloze dále k obratníku Kozoroha.
autor: T. Pečenka
