Pole dance – pot a dřina ukryté v ladném tanci motýlích křídel
Spojit dohromady prvky gymnastiky, akrobacie i několika tanců a vykouzlit kompozici ladných pohybů, okořeněnou dávkou přirozené dravosti a svůdné elegance, zjemněné špetkou křehké něhy, vyžaduje kupu odvahy. Když se patřičnou odvahu podaří sesbírat, výsledkem jsou pevné svaly, lepší fyzická kondice, pevnější sebedůvěra, zdravější sebevědomí a v případě žen a dívek také lepší pojetí své ženské stránky.
Řeč je o pole dance neboli o tanci u tyče. Možná vnímáte tančení u tyče jako záležitost nočních podniků a při vyslovení tohoto spojení dnes cítíte mírně lechtivý přídech. Nenechte se však zmýlit. Během taneční choreografie máte sice možnost proměnit se třeba v drzou dračici, antickou bohyni nebo ve třepot motýlích křídel, žádné vulgární prvky vás ale nečekají.
Počátky pole dance sahají poměrně hluboko do minulosti a lze je spatřit ve velmi starých gymnastických sportech jako jsou šplh na stožár, indické umění mallakhamba a prvky čínského cirkusu. V moderních dějinách je tento tanec spjat s obdobím 20. let 20. století, kdy v USA fungovaly putovní veletrhy mající podobu osady stanů. V jednom ze stanů se nacházelo jeviště, kde dívky tančily kolem kůlu. Finální podoba pole dance vykrystalizovala v 80. letech 20. století v Kanadě, kde se tanečnice soustředily do barů a klubů.
Novou tvář dostal tanec u tyče před více než deseti lety ve světě, kdy byla jeho výuka přemístěna do studií. V současné době jsou známy i snahy o uvedení pole dance jako jedné z disciplín na olympijských hrách. V České republice je v porovnání se světem výuka pole dance ve studiích poměrně novou záležitostí. I přesto u nás vzniklo občanské sdružení s cílem vytvářet podmínky pro popularizaci a rozvoj pole dance a fitness v jeho podobách tanečních i sportovních. Sdružení nese název Český svaz pole dance & fitness a sídlí v Praze. Mistrovství ČR v pole dance pořádá i federce Czech pole & aerial sports federation.
Chcete-li během pole dance projít různými proměnami sebe sama, nemusíte být gymnastkou či akrobatkou, jelikož
výuka jednotlivých prvků je pozvolná. Jak probíhá taková lekce tance u tyče v praxi a atributy s ní spojené nám prozradila lektorka pole dance Zuzka Kňavová z pardubického tanečního studia Intimate, která se pohybu věnuje již od dětství, kdy začínala gymnastikou, posléze prošla různými druhy tance, z nichž největší oblibu našla u tance scénického a jazzového. V současné době se věnuje zejména pole dance a divadelnímu tanci.
Ve studiu Intimate se tančit začíná na základní úrovni označené jako L1, kdy se zájemci seznamují s tyčí, učí se chůzi, točky a lehkou statiku. Úroveň L2, která následuje vzápětí, je zaměřena zejména na výuku statiky hlavou nahoru. Inverty (prvky hlavou dolů) se zájemci začínají učit na konci kurzu pro úroveň L2. Úroveň L3 je pak celá už o invertech.
Jednotlivé stupně náročnosti pokračují dále. Lze říci, že až do nekonečna, jelikož je stále na čem pracovat a co zlepšovat. Tyto další stupně rozvíjí hlavně koordinaci těla, rovnováhu, zapojují intenzivněji hluboký stabilizační systém. Důležité je též zařazení kompenzačních cvičení.
Kurzy ve studiu Intimate v Pardubicích jsou určeny všem, kteří mají odvahu. Předchozí zkušenosti s pohybem jsou sice výhodou, ale není to podmínka. Děvčata od patnácti let věku zde mohou začínat tančit se souhlasem rodičů. Dle Zuzčiných slov dokonce někteří fyzioterapeuti doporučují klientům začátečnické lekce pole dance, aby si osvojili správné stereotypy v držení těla.
Pro tančení u tyče je důležité vhodné oblečení. Zatímco začátečníkům postačí klidně dlouhé kalhoty a tričko, pokročilí už chodí do hodin v bolerku a v kraťasech, protože využívají své tělo k držení se na tyči.
Tyč samotná by měla být odmaštěna lihem. Pokud mají tanečnice přesto problémy s pocením dlaní, využívají tekuté magnezium na ruce nebo si oblékají speciální rukavice.
Podoba šedesátiminutové lekce pole dance má několik částí. Začíná se na zemi rozcvičkou, posilováním a lehkým strečinkem, které se vejdou do deseti až patnácti minut. Následuje asi pětiminutová rozcvička na tyči za účelem zahřátí tyče. Jedná se o vlastní improvizovanou choreografii každé tanečnice. Během dalších třiceti minut se odehraje nácvik nových prvků s vysvětlením a ukázkou. Lektorka mnohdy poskytuje dívkám asistenci, ale někdy je možné provést nácvik novinek ve dvojicích. Závěrečných deset minut je věnováno protažení jednotlivých partií na zemi. Vše probíhá samozřejmě za doprovodu hudby, která je nedílnou součástí tance.
„Spousta lidí vidí už finální podobu – ladnost a krásu. Nevidí tu bolest a dřinu, která všemu předchází.“, tvrdí Zuzka Kňavová. Pravdou je, že každý začátek je těžký. Ani tanec u tyče se zpočátku neobejde bez modřin a spálenin. Kdo má však dostatek vůle a trpělivosti vytrvat, zjistí, že časem se zdokonalí, bolest pomine a odměnou se stane nejen pevné a funkční tělo, ale rovněž uskutečnění jisté vnitřní proměny. Spousta žen zde „rozkvete“, začne vnímat pozitivně sebe jako celek a začne věřit svému tělu. Skrze fyzické tělo pak člověk může poznat i sebe samotného. Během lekcí panuje uvolněná atmosféra a kromě lepšího sebevědomí si zde tedy můžete vybudovat i nová přátelství.
A co přinesl pole dance Zuzce Kňavové, která umožnila našemu portálu nahlédnout do své lekce? „Pole dance spojuje ladnost tance s gymnastikou. Dává mi svobodu projevit se a krom toho, že jsem skrze vlastní tělo poznala sebe samu, jsem získala hodně nových přátel a zkušeností.“
Děkujeme Zuzce za její ochotu a vstřícnost při spolupráci a přejeme jí mnoho úspěchu a pozitiv při její aktivitě. Velký dík i obdiv patří též tanečnicím, které byly přítomné. Byly naprosto skvělé! I jim přejeme, ať se jim daří a ať jim tanec splní jejich očekávání.
