Oslavy Vánoc ve světě
Vánoce jsou považovány za nejdůležitější svátek i pro nekřesťany. Jsou spojeny se zakončením roku a především s trávením času v rodinném kruhu.
S vánočním slavením je spojeno množství místních či národních zvyklostí. U nás je zřejmě nejrozšířenějším zvykem vztyčení vánočního stromu či stromku, který se zdobí vánočními ozdobami, a pod který se v rodinách kladou dárky.
Vánoce například v USA začínají po Dni díkuvzdání, který se slaví vždy čtvrtý listopadový čtvrtek. Vánoce se však slaví hlavně 25. prosince, kdy je státní svátek. Celý den se odpočívá a navštěvují se příbuzní. Popíjí se horká čokoláda, punč nebo vaječný koňak, někde se podává i cukroví. Ráno se rozdávají dárky, které přes noc přivezl Santa Claus na saních, do kterých je zapřaženo osm sobů, u nichž každý má své jméno: Dasher, Dancer, Prancer, Vixen, Comet, Cupid, Donner, Blitzen. V moderní verzi je sobů devět, z nichž ten devátý se jmenuje Rudolph. Ten pak vede celé spřežení a nos má červený jako žárovku. Dárky vyrobili Santovi pomocníci – skřítci na Severním pólu. Národnostně pestrá Amerika v prosinci nenabízí jen křesťanské Vánoce. Židé například slaví chanuku, svátek světel, zatímco v černošských rodinách je stále populárnější slavnost prvních plodů sklizně, tzv. kwanzaa.
V některých částech Anglie je stále živý svátek s názvem wassailling, což je především svátek farmářů. Slaví se s rodinami a přáteli, jedí se horké koláče a popíjí cider, což je nápoj podobný jablečnému vínu. Potom odchází všichni do sadu s dalšími zásobami. Koláč namočený v cideru se pokládá do rozvětvení vidlic stromů a dalším ciderem se stromy ještě postříkají. Muži pak střílejí z pušek do stromu, za doprovodu mohutného tlukotu na hrnce a pánve. Ostatní přítomní lidé kloní hlavy a zpívají píseň wassailingu. Tento rituál má sloužit k odehnání zlých duchů z sadu a zároveň k povzbuzení duchů dobrých, aby poskytli bohatou úrodu v příštím roce.
Nejznámější vánoční tradicí v Litvě je tradiční průvod s maskami. Další charakteristickou tradicí pro tuto oblast je vlečení dřevěné klády jako symbolu problémů a neštěstí. Toto veliké poleno je vlečeno příslušníky jedné rodiny, často se zapojí do rituálu i několik málo sousedů a přátel. Zpívají se tradiční písně za doprovodu různých hudebních nástrojů. Lidé okolních usedlostí se pak sejdou, popřejí si navzájem vše dobré a společně poslední polena spálí, aby zahnali neštěstí a problémy na příští rok.
Oslava Vánoc v Řecku začíná již 40 dní předem. V tomto čase se podává k jídlu speciální chléb nazývaný christopsomo, v překladu boží chléb. Podle starých řeckých tradic každý den z 12 dní Vánoc požehná jeden z rodiny domu svěcenou vodou. Tento zvyk se provádí pro ochranu domu proti Killantzaroiům, což jsou skřítkové, kteří přinášejí neštěstí a škodu do domu. Tito skřítkové, kteří žijí hluboko v zemi, se do domů dostávají přes komín. Provádějí všemožné neplechy, například dělají nepořádek v taškách, dusí oheň, zacuchávají koním žíně na ocasech, a pod jejich vlivem kysne mléko.
Vánoční zvyklosti ve světě jsou rozmanité, jedno však mají společné. Je to příležitost setkat se s přáteli a příbuznými, uvědomit si přátelství, lásku a předat si dárky.
