Než jsem tě poznala
recenze knihy
Jojo Moyes – Než jsem tě poznala
Louisa Clarková je obyčejná dívka žijící mimořádně obyčejným životem. Má ráda svou práci v kavárně, svého dlouholetého přítele a svět, který končí s hranicemi malého rodného městečka. Svůj život by za nic nevyměnila. Když však bistro zavřou, Louise jej změnit musí. Svět Willa Traynora naopak žádné hranice nemá. Je to svět adrenalinu, velkých obchodů i peněz, svět možností bez omezení. Will svůj život miluje. Když ho však nehoda upoutá na kolečkové křeslo, ví, že už ho nebude moci žít jako doposud.
Jen těžko si lze představit více nesourodou dvojici než náladového a depresivního Willa a jeho novou optimistickou a upovídanou ošetřovatelku Lou…
Romantický příběh o dvou lidech, kteří nemají nic společného, dokud jim láska k nohám nepoloží celý svět. S ním však i otázku, jak vysokou cenu je člověk ochoten zaplatit za štěstí toho, koho miluje.
„Proč se mi sakra zase snažíte propašovat na vidličku tu mrkev?“
„Cože? To nedělám.“
„Ale děláte. Rozmačkala jste ji a snažíte se ji schovat v omáčce. Já vás viděl.“
Ano, i na mě se konečně dostalo a já jsem si přečetla knihu od Jojo Moyes. Nemyslete si, že jsem si autorky nebo knih nevšimla, dokonce jsem některé koupila jako dárky. Obrovský humbuk kolem tohoto příběhu a jeho filmového zpracování také nemohl jít mimo mě. Ale bylo to právě všudypřítomné divadlo a reklama, co mě od čtení odrazovalo. Teď se situace uklidnila, a já jsem si rozhodla příběh, o kterém jsem i s klapkami na uších a očích, věděla dost, přečíst.
Téma si Jojo vybrala dobré, aktuální. Sice mi přišlo lehce „klišoidní“, ale velice čtivé. Nemůžu autorce upřít cit pro psaní a především vykreslení postav. Lou je velice silná hlavní hrdinka plná překvapení a má několik rovin. Už dlouho se mi žádná ženská postava takhle dobře nečetla. A možná i kvůli jejímu skoku přes svůj stín, historii a výstřednímu oblékání, ve mně zůstane. Každopádně díky ní jsem se rozhodla si lehce průhledný příběh pustit i ve filmové podobě. A ten týpek, co hraje Willa taky není k zahození. (Zbožňovala jsem ho už jako Finnicka z Hunger Games – HáGéček – a stejně tak jako hlavního hrdinu z S láskou, Rosie.)
„Jenže jedno o mateřství nikdo nepochopí, pokud se nestane něčí matkou: že před sebou nikdy nevidíte jen toho dospělého chlapa – divokého, neoholeného, páchnoucího, tvrdohlavého, s nevyleštěnými botami a sbírkou pokut za parkování a bouřlivým milostným životem. Vidíte všechny, kterými kdy byl, prolínající se v jediného člověka.”
Začítalo se mi docela ztěžka, protože prolog a první kapitola jsou jaksi kostrbaté…přeloženy doslovně a mají divný slovosled. Postupem času byli v nakladatelství pečlivější, nebo jsem si prostě zvykla. Nicméně začetla jsem se potom docela rychle. Velmi mě bavily interakce mezi Willem a Lou. A taky pohled Willovy matky mě nesmírně hluboce zasáhl. Musím říct, že dalších pár kapitol psaných úhlem pohledu jiných lidí, bylo nejhorší, co mohla autorka udělat. Jako čtenář se cítím ošizená, protože se vždycky řešilo něco důležitého – z pohledu někoho, kdo mě téměř nezajímal – a navíc mě to mátlo. Rozčilovalo mě, že přicházím o prožívání důležitých okamžiků očima oblíbených a hlavní postavy. A Will byl jen v prologu.
Všimli jste si, že Will měl před nehodou stejné zaměstnání jako postava Richarda Geera v Pretty Woman? Náhoda?
V podstatě vynikající téma – milionář ranou osudu paraplegikem (do mysli se mi vkrádá Christopher Reeves) s myšlenkami na eutanazii. Docela se divím, že se psaní o této v současné době populární látce, nezhostil dřív. Nicméně: Vynikající téma + dobře píšící autorka = úspěch zaručen.
Slíbila jsem si, že nebudu jako ostatní (ty nekonečné litanie o potřebě kapesníků u knihy a v kině už mě rozčilovaly) a prostě nebudu brečet. A co myslíte? Na konci mě Jojo prostě dostala a já jsem řvala jako želva. Přesto musím říct, že kniha byla dobře ukončená. Nedokážu si představit jiný konec. Podle nastavených charakterů by to nebylo reálné. Za mě tedy palec nahoru. I když nemám potřebu přečíst si další díl (opravdu se mi konec líbil a nechám si ho v sobě takto – aspoň prozatím)…možná jednou.
Jojo Moyes (Anglie, 1969) – pracovala v různých profesích, než dostala stipendium na Londýnskou univerzitu, kde vystudovala žurnalistiku. Novinářské profesi se pak věnovala deset let – britský deník The Independent a dopisovatelka listu Sunday Morning Post. V roce 2002 jí vyšel první román a od té doby se živí jako spisovatelka na volné noze. S manželem, novinářem Charlesem Arthurem, a jejich třemi dětmi žije na farmě v hrabství Essex. Autorka románu Krasojezdkyně je sama velkou milovnicí koní. Její knihy (Poslední dopis od tvé lásky, Dívka, již jsi tu zanechal) se pravidelně stávají světovými bestsellery.
Název knihy: Než jsem tě poznalaAutor: Jojo Moyes
Překlad: Lucie Mikolajková
Nakladatelství: IKAR
Rok vydání: 2015
Počet stran: 408
ISBN: 978-80-249-2720-6
EAN: 9788024927206
E-shop: www.martinus.cz
Databáze knih: www.DatabazeKnih.cz
Martinus začal před 25 lety jako kamenné knihkupectví ve slovenském Martině, rychle se ale vypracoval i na internetu a dnes je tím úplně nejoblíbenějším slovenským e-shopem. Od roku 2012 ovšem nezahálíme ani v České republice! Měsíčně nás navštíví přes 350 000 zákazníků a my pilně pracujeme na tom, aby byli spokojení. Nabízíme přes 150 000 titulů, více než 100 výdejních míst a skvělý zákaznický servis, na kterém si zakládáme, stejně jako na různých projektech pro knižní nadšence, které nemají v Česku obdoby – za všechny jmenujme Den nepřečtených knih, soutěž Knižní šifra nebo Knižní hrdina.
