Neviditelný: Když se zdroj vašeho utrpení stane neviditelným
Hororů na téma neviditelného útočníka existuje bezpočet, přesto Neviditelný od režiséra a scenáristy Leigha Whannella přichází s relativně originální zápletkou, která přináší napětí i strach. Místy ale lehce sklouzává až k sebeparodii.
Cecilia (Elisabeth Moss) žila několik posledních let ve zlaté kleci se svým psychopatickým přítelem Adrianem (Oliver Jackson-Cohen). Jednoho dne už to ale nevydrží a s pomocí své sestry (Harriet Dyer) z násilného vztahu uteče. Adrian následně spáchá sebevraždu. Cecilia, která se snaží z celého vztahu vzpamatovat, se tak poprvé cítí úplně svobodná a hlavně beze strachu, že ji její přítel najde a odveze zpátky do zlaté klece. To se ale ukáže ne zcela jako pravda v okamžiku, kdy na ni začne útočit neviditelný přízrak.
Příběh stojí hlavně na vynikajícím hereckém výkonu Elisabeth Moss, která se z plátna prakticky nehne. Role lehce labilních žen jí sedí a opět to dokazuje. Kdo naopak úplně nevyniká, je Oliver Jackson-Cohen jako narcistický psychopat Adrian, kterému chybí na jeho roli charisma. Je ale pravda, že je to částečně způsobeno i malým prostorem, na kterém musí působit.
Příběh tu funguje relativně dobře, i když je místy nechtěně vtipný (setkání sester v restauraci) a dost přitažený za vlasy. Udržuje si jistou kontinuitu a udrží vaši pozornost až do konce. Pomáhá k tomu i fakt, že se nejedná o žánrově čistý horor, ke konci se snímek postupně transformuje spíše do thrilleru s prvky sci-fi.
Film má velmi intenzivní soundtrack, někde možná až příliš. Ačkoliv zpočátku působí tak, že se bušení vašeho srdce nezastaví i ve chvílích, kdy se nic neděje, ke konci jste už vůči hudbě více či méně imunní.
Zajímavá je práce kamery. Ta působí velmi sugestivně. Některé scény jsou točené z pohledu první osoby, většinou ale ne ze strany Cecilie, ale onoho neviditelného. Místy se ale zdá být sugestivní až moc, protože některé zvraty a lekačky prozrazuje předem.
Zajímavě je pracováno i se světly a prostředím, v němž byl snímek natáčen. Když Cecília prchá z milionářského sídla, napětí dopomáhají světla fungující na fotobuňku, samotné sídlo se svými obrovskými okny, skrze které je ale vidět jen Adrianův pozemek, zase podtrhují atmosféru klaustrofobie a bezvýchodnosti Cecíliiny situace.
Neviditelný není perfektní film, ale přináší, především v hororové branži, závan určité originality, který jí už dlouho chyběl. K tomu snímku vévodí výborné obsazení i odvaha lehce experimentovat. Režisér a scenárista Leigh Whannell tak dokázal, že mu horory jdou nejen psát, ale i režírovat.
75 %
