Na slovíčko s Petrou Stehlíkovou
Dnes se do hledáčku našeho objektivu dostala vycházející hvězda české literatury Petra Stehlíková, která je autorkou původní české fantasy Naslouchač.
Naslouchač je prvním dílem k plánované trilogii a jeho recenzi si můžete přečíst na našich stránkách.
Petra Stehlíková vystudovala střední zdravotnickou školu – obor zdravotní laborant a momentálně pracuje jako hotelová recepční.
Je maminkou a žije v Praze. Své knihy (např. Zrozena z popela) nejprve vydávala vlastním nákladem. Román Naslouchač vydalo nakladatelství HOST.
Jak dlouho vznikal příběh Naslouchače? Měla jste ho v hlavě delší dobu nebo se prostě jednoho dne objevil?
První myšlenka na Naslouchače přišla asi před deseti lety. Ze začátku to bylo jen pár poznámek o malé dívce, která se stará o meče skupiny bojovníků. Pak přicházely další a další nápady, příběh se rozrůstal a měnil. Původně se Naslouchač odehrával ve smyšleném světě a jednalo se o řadu malých dobrodružství na cestách. Až po přečtení Kostičasu jsem se rozhodla svůj příběh zasadit do budoucnosti našeho světa.
Příběh vycházel po kapitolách na internetu. Co bylo prvotním impulsem k oslovení nakladatelství. Nebo oslovilo nakladatelství HOST vás?
Já jsem se svými výtvory už otravovala různá nakladatelství několikrát předtím, takže Naslouchač byl jen dalším v řadě. Ale na internetu jsem ho začala publikovat právě kvůli tomu, abych se dozvěděla, jestli ho vůbec někdo bude číst.
Nebyl problém prosadit si hrdinkou starou 13 let, když se v knize objevují náznaky budoucího jiskření?
Kupodivu ne. Na druhou stranu, kdybych Ilan – hlavní hrdinku – přistaršila, nemohla bych se tolik věnovat světu, ve kterém se Naslouchač odehrává. Naopak bych se musela soustředit na romantickou linku.
Můžou se čtenáři těšit na nějaké jiskření v budoucnu? Během 2 knih se může stát hodně.
Určitě s jiskřením a romantickou linkou ve svém příběhu počítám. Nejsem ale velkým příznivcem lásky na první pohled, i když pravdou je, že si občas takové příběhy přečtu. Mám ráda, když se vztah vyvíjí, postavy si k sobě hledají cestu, navzájem si dokáží odpustit a snaží se přijmout nedostatky toho druhého.
Jak vznikalo názvosloví a vlastně celý sklenařský národ?
Spousta názvů je přejatá z rumunštiny a některé posléze přizpůsobené českému jazyku. Rumunsko je celkově velmi zajímavou zemí a už dávno předtím, než začal vznikat Naslouchač, jsem narazila na rumunská slova, která mě zaujala. Kdybych všechny názvy, co se v knize vyskytují, vymýšlela, obávám se, že by byly zbytečně dlouhé a nezapamatovatelné. Takže když jsem začala pátrat po jiné možnosti, rumunština byla pro mě jasnou volbou.
V knize se objevuje silná postava mistra Agadona, Ilanina učitele. Měla jste nějakého učitele, podle kterého jste Agadona mohla vykreslit, kdo by vás silně ovlivnil?
Žádného učitele, který by ovlivnil mé dospívání, jsem neměla. Mistr Agadon je stvořen takový, jaký by podle mého názoru učitel-mistr měl být.
Jak vnímáte úspěch Naslouchače. Změnilo se ve vašem životě něco od jeho vydání?
Nedokážu říct, jak moc je Naslouchač (nebo jestli vůbec) úspěšný. Jsem ráda, že se našlo pár jedinců, kteří se mnou chtějí v příběhu pokračovat a že nakladatelství neodmítlo další díl. S vydáním knihy se nic nezměnilo. Větší změna je pro mě návrat zpět do práce po mateřské. Nějak ten den rychle uteče a na nic nezbývá čas.
Jednáte o přeložení knihy do jiných jazyků? Nebo už za hranicemi vyšel?
Rozhodně ne. Obávám, že takhle jednoduché to s překlady českých knih není. Co jsem si tak všimla, tak za hranice se podívají jen opravdové bestsellery.
Kdo čte vaše příběhy jako první?
Momentálně je to chudák beta, která mi vlastně dělá první korekturu. Nebýt tohoto obětavce, redaktorka by měla daleko víc práce. Ona je takovou tou duší, které sděluji své nápady nebo změny.
Kdo je vaším oblíbeným autorem?
Vzhledem k tomu, že dost často přeskakuji z žánru na žánr, tak jich je víc. Ale těmi stálicemi jsou: Daphne du Maurier, James Rollins, Peter May. Pak také J. K. Rollingová nebo Dan Brown. Mám samozřejmě v oblibě několik knižních sérií, ale abych autora nazvala svým oblíbencem, musím od něho přečíst minimálně pět knih.
Kdo vás přivedl ke čtení a psaní?
Ke čtení mě přivedla ta záplava knih, které jsme měli doma a fakt, že jsem tátu často vídávala s nosem zabořeným v jedné z nich. K psaní zase Daphne du Maurier, kterou jsem v dospívání četla dokola a pořád se jí nemohla nabažit. Díky ní jsem začala „házet“ na papír své první příběhy.
Co byste vzkázala začínajícím autorům, aby se lépe orientovali v českém vydavatelském prostředí?
Psát, psát a psát. A hlavně se nebát posílat rukopisy. Co jsem si tak všimla, některá nakladatelství se začínají novým autorům otevírat. Ať publikují na internetu a snaží se získat zpětnou vazbu a vytváří si čtenářskou základnu.
Můžete nám prozradit nějakou maličkost z druhého dílu, která by nás navnadila na pokračování?
U několika komentářů jsem si všimla, že si čtenáři stěžují na absenci směru, kterým se Naslouchač bude ubírat. Tak doufám, že se mi to v dalším díle podařilo napravit.
Na závěr našeho rozhovoru bych Vám jménem celé redakce portálu Chrudimka.cz chtěla poděkovat za veškerý Váš čas, který jste věnovala odpovídáním na naše zvídavé otázky. Přejeme Vám, aby se Vám dařilo jak při práci na druhém díle Naslouchače, který má vyjít na podzim tohoto roku, tak v osobním životě. Držíme pěsti a nesmírně se na pokračování těšíme.
Název knihy: NASLOUCHAČ
Autor: Petra Stehlíková
Nakladatelství: HOST
Rok vydání: 2016
Počet stran: 374
ISBN: 978-80-7491-383-9
EAN: 9788074913839
E-shop: kniha – http://nakladatelstvi.HOSTbrno.cz
e-kniha – http://www.PalmKnihy.cz
Databáze knih: www.DatabazeKnih.cz
