Máte rádi deskové hry a říká vám něco projekt Deskofobie?
Poslední víkend v září jsme s diktafonem navštívili 1. ročník festivalu deskových her nazvaný Deskofobie LIVE. Akce se konala v chotěbořské mece Festivalů Fantazie.
Za tímto, teď už můžeme říci, že velmi povedeným, festivalem stojí trojice mladých herních nadšenců – Jeník, Káťa a Petr, kteří již rok připravují pro hráčkou komunitu, a nejen pro ni, skvělá videa na portále www.Deskofobie.cz.
Festival byl tak jen skvělým zakončením jedné sezóny jejich video prezentace her a vlastně všeho, co se kolem deskových her točí.
Nedalo nám to a zeptali jsme se mladé trojice na pár otázek.
Petře, Káťo a Jeníku, co bylo tím prvotním spouštěčem Deskofobie a měla být tím, čím je dnes?
J: Když se objevil Petr v naší prodejně deskových her, že chce natočit recenzi na hru Ninja, ani nás nenapadlo, že by z toho něco bylo. Vše se pak odehrálo tak rychle, že i nyní se až divíme, jaký kus práce za námi vlastně zůstal. Kdybych měl říct, co bylo spouštěčem – asi to byla sledovanost u prvního našich dílů.
P: U nás je obecně problém, že nám věci mají tendenci bobtnat pod rukama a narůstat do rozměrů, ve které jsme ani nedoufali. To je případ i Deskofobie, která nevznikla jako primární záměr, ale jako shoda okolností. Natočili jsme recenzi na hru a k tomu udělali nějaké povídání, aby to nebylo takové suché. Mimochodem, to první video je naprosto otřesné, ale lidi nás povzbuzovali k další práci a věřili, že to dokážeme. Vlastně nás k tomu dokopali sami diváci – bez jejich ohlasu a podpory by Deskofobie nikdy nevznikla.
Ze začátku jste na to byli dva, poté jste vzali do své party zástupkyni ženského pohlaví, proč? Chtěli jste snad ještě více zvýšit vaši, už tak velmi slušnou, sledovanost?
K: Bohužel mám takové tušení, že ano. (smích)
Ale možná to mohlo být i proto, že se kluci chystali změnit podobu recenzí. Tady jsem fungovala jako ne vysloveně vyhraněný hráč, ale jako “nováček z lidu” No a taky jim už musel někdo začít trochu kazit záběry – začínali si až moc zvykat na “první dobrou”.
P: Tohle byla poměrně těžká změna a dlouho jsme kolem toho kroužili. Už jsme s Jeníkem byli sehraní a při moderování jsme si dokázali nahrávat, ale najednou jsme tam měli ještě Káťu a bylo obtížné, zvykat si na třetí osobu. První díl ve třech byl ale opravdu velmi náročný. Nicméně Káča přináší svůj osobitý pohled na věc a zastupuje jinou kategorii hráčů, což je pro nás moc důležité. My s Jeníkem jsme příliš velcí nadšenci a báli jsme se, že by pořad mohl směřovat k přílišné “geekovosti”. Káča nám pomáhá zůstat v lidské rovině.
J: Jak právě řekl Petr – natáčení a sehrávaní bylo ze začátku docela náročné, ale myslím si, že se to celkem povedlo. A jsem za to rád. Káča přibližuje hry úplně jiným pohledem než my dva s Petrem a to bylo fakt potřeba.
Jak dlouho vlastně trvá natočení jednoho dílu Deskofobie?
J: Natočení každého dílu trvá dlouho. Ono se to nezdá, ale těch 30 minut ve výsledku nás stojí často i půl dne natáčecí práce. Musím ale zdůraznit, že nám to nevadí. Je to pro nás koníček, i když bychom asi někdy kratší nahrávání uvítali.
K: Natáčení trvá cca 5 hodin, potom se ale ještě stříhá a to má na triku Petr.
P: Samotné natočení je hračka, prostě se večer sejdeme a točíme dokud nemáme co potřebujme. Občas se záběry opakují, protože nikdo z nás není profesionál, ale máme určitou představu, jak by to mělo vypadat. No a než se do toho nalámeme, tak uběhnou i hodiny. Další velký kus práce je ale rozprostřen i okolo. Hru na recenzi musíte dostatečně nahrát, musíte si nastudovat něco o novinkách na trhu – prostě se připravit. To je první část, druhou tvoří stříhání natočeného materiálu a to se nezřídka vyšplhá na celý den práce.
Kdy vás napadlo, že uzavřete rok práce na Deskofobií právě svým vlastním a teď už můžeme říct, že velmi vydařeným festivalem Deskofobie LIVE?
J: Vyloženě nápad na festival přišel od Petra. Byl jsem tehdy na dovolené, a když jsem přijel, nadšeně mě to oznámil. Bylo to velkolepé, protože první myšlenka byla na malý večírek a takto to dopadlo.
K: Přesně jak říká Jeník, mělo to být posezení v hospůdce, takže když Petr přišel s festivalem, bylo to trochu překvápko. Bylo mi jasné, že je to jeho velké přání, jen jsem měla obavu, aby přijelo dost deskovkářů a festival se naplnil. Dopadlo to nakonec báječně. Ještě jednou dodatečně dík všem za opravdu parádní atmosféru 1. ročníku.
P: Když každých čtrnáct dní vstupujete někomu na monitor a hovoříte k němu stylem “Hej kamaráde, zkus tuhle hru, ta je super a přesně pro tebe,” vypěstuje si k vám vztah. Diváci nám začali hodně psát, chtěli poradit jakou hru si koupit, jak sehnat spoluhráče a tak. Najednou jsme měli pocit, že tam venku jsou desítky lidí, kteří nás považují za své kamarády a spolunadšence do deskovek. Oni nás znali z obrazovky, ale my o nich nevěděli vůbec nic. Základní myšlenka festivalu tedy byla vzájemně se poznat a to se myslím povedlo.
Jaký máte, vy sami, pocit z letošního prvního ročníku Deskofobie LIVE?
J: Pocit se snad ani nedá popsat. Všichni bzli nadšení a užívali si tuto akci. A právě to byl cíl tohoto festivalu a jsem moc rád, že se to povedlo.
K: Jak už jsem řekla, bylo to fakticky nad moje očekávání a těšíme se na další ročník už teď.
P: Na jedné straně vyčerpání, byl to maraton, mám pocit, že jsem se za celý víkend nezastavil, ale bylo na naprosto úžasné, protože se podvedla velmi přátelská atmosféra a z toho jsem měl ohromnou radost. Lidé okolo deskovek jsou neskutečně fajn lidi.
Poznámka redakce: Skvělou atmosféru na festivalu můžeme jen potvrdit – byla opravdu výborná a užili jsme si ji.
Jaké máte plány s Deskobofií, řekněme tento rok, ale hlavně do budoucna?
J: Na Deskofobie Live jsme měli přednášku, kde jsme trochu odkryli, co se bude dít. Tak doufám, že jsme diváky potěšili.
K: Máme teď spoustu elánu do další práce, připravujeme video návody na hry a unboxing videa. Začátkem prosince začneme natáčet druhou sezónu, která bude vylepšená oproti první hlavně v oblasti použité techniky k natáčení, recenzovaných her a podobně. Zároveň bude obsahovat bonusy, které už jsou odemčené v našem projektu Startovač, o kterém se ještě určitě zmíním.
P: Všeho více, lépe, častěji a kvalitněji! Ne vážně… chceme z našeho YouTube kanálu udělat ucelené zpravodajství o deskových hrách, publikovat i různá doplňková videa a vůbec dávat divákům co nejvíce materiálů ke koukání.
A co finance? Dělat kvalitní videa přece něco stojí. Jak toto řešíte?
K: V první řadě jsme fanoušci a Deskofobie nás baví, takže jsme finance moc neřešili. Ale když jsme to jednou zhruba propočítali, možná by za to byla menší dovča. (smích) Recenzované hry až na pár výjimek jsme si museli nejdřív zakoupit, taky nejsme všichni z jednoho města, takže tu byly i nějaké náklady na dopravu. Techniku měl Petr naštěstí vlastní.
J: Všechno něco stojí, bohužel. Bylo by senzační, kdyby nás pořad stál jen čas a nic víc. Pevně věřím, že příští sezona bude v tomhle ohledu velkou změnou.
P: Jsme banda amatérů a doposud jsme do projektu investovali hlavně svůj vlastní volný čas a prostředky. Přesto už nás začali podporovat i čeští vydavatelé. Diváky jsme poprosili o podporu na konci první sezóny pořadu, kdy jsme otevřeli náš projekt na serveru Startovač a dali lidem možnost, aby se podíleli na budoucí podobě pořadu.
Poznámka redakce: Náš portál Chrudimka.cz jako první podpořil projekt Deskofobie.
Připojíte se k nám také a podpoříte tento projekt?
Děkuji za rozhovor a přejeme Deskofobii hodně věrných diváků, mezi které se už rok počítáme i my.
Odkazy:
http://www.deskofobie.cz/
http://www.deskofobie-live.cz/
http://www.deskohry.cz/
http://www.youtube.com/channel
