Mňága a Žďorp vydává novou desku

Hudební výprava z Valašského Meziříčí Mňága a Žďorp vydává ve středu 10. února 2010 svou v pořadí jedenáctou studiovou desku. Album příznačně nazvané Takže dobrý obsahuje celkem dvanáct písní a je prvním v historii kapely, které vznikalo v Praze. Natáčení proběhlo v druhé polovině loňského roku ve studiu Jámor pod dohledem producenta Ondřeje Ježka.

Nahrávka přichází dva roky po poslední řadovce Na stanici polární a skupina v její společnosti oslaví třiadvacet let na poli české hudební scény. “Už máme desek tolik, kolik je prstů na rukou plus palec od levý nohy… Takže dobrý,” dodává s úsměvem Petr Fiala.

Jednotlivé písně se rodily v uplynulých dvou letech během turné na místech jako jsou klubové šatny, hotelové pokoje, restaurace, parky, bary nebo koncertní dodávka. “Útržky a kousky po kapsách nalezených papírků s texty, melodiemi a akordy se staly návodem k použití – jízdním řádem a ukazatelem nových směrů,” přibližuje sběr materiálu frontman kapely.

Stejně jako na předešlých nahrávkách, servíruje Mňága na albu Takže dobrý další porci veselého pesimismu… I když odklon od období tvůrčího temna je v rukopisu Petra Fialy znát už na desce Dutý, ale free z roku 2006. Stále tu ale zůstává ta pověstná ironicko-sarkastická linka jeho textů. Zatímco v písní Den, kdy v Brně hrála ABBA vzpomíná na nezapomenutelné letní okamžiky, které nikdy neproběhly, v songu Zloději života přibližuje příběh kamaráda, který to nezvládl a jeho matky, kudlanky nábožné, která to fakt zvládla… Dalšími písněmi na desce jsou Třetí tajemství, DJ Loutna, Zrcadlo, Bezdomovská, Fantazie pro němou lyru, Terezka, S kufrem a se ženou, Nejlepší vteřina, Maličká velryba a titulní Takže dobrý! 

Oproti trendům se Mňága opět spolehla na “syrový” zvuk bez počítačových vychytávek a obešla se i bez dnes módního hostování. “Dechové sekce vymyslel a realizoval náš Jirka Tibitanzl sám, já jsem hrál hodně na zkreslenou elektrickou kytarou, nepoužívali jsme žádné virtuální zvuky, Fender Rhodes je Fender Rhodes. Jdeme cestou maximální upřímnosti bez ohledu na následky,” přibližuje sound desky Petr Fiala.

Jak už bylo řečeno, album vznikalo pod taktovkou producenta Ondřeje Ježka, který kapelu posunul zase o krok dál. Nevšední dozor ale dorazil i v podobě jeho menšího, pichlavějšího kamaráda… Ten ve studiu přispíval nejen svými nápady.. Detaily popisuje Petr Fiala v přiloženém blogu. “Rozhodli jsme se střídat v hlídání po deseti minutách, protože to byla opravdu vyčerpávající dřina. Nahrávat se nedalo, bylo třeba udržet ježka na uzdě, nedovolit zástupci divoké fauny pokořit vládce planety, civilizovaného člověka. Večer jsme byli utahaní, ale spokojení. Nenatočili jsme nic…”

Při příležitosti vydání desky odstartuje Mňága a Žďorp ve čtvrtek 25. února v Ostravě turné. Křtít se bude na každém koncertě šňůry.

Mňága a Žďorp – Takže dobrý turné 2010
25. 2. Ostrava (Kulturní dům)
26. 2. Zlín (Masters Of Rock Café)
27. 2. Frýdek-Místek (Hudební klub Stoun)
17. 3. Brno (Lidový dům Musilka)
18. 3. Plzeň (Kulturní dům Šeříkova)
19. 3. Pardubice (Kulturní dům) – koncert zrušen !
20. 3. Hradec Králové (Rockový klub U Cikána)
24. 3. Praha (Lucerna Music Bar)
25. 3. Liberec (Lidové Sady)
26. 3. Karlovy Vary (Husovka)
27. 3. Mariánské Lázně (Hudební klub Na rampě)
31. 3. Olomouc (U-klub)

Mňága a Žďorp ve studiu aneb Po stopách Ježka
Blog Petra Fialy

Studio Jámor je situované v rozlehlém cihlovém domě s krásnou zahradou, kde jsme trávili čas mezi prací, poleháváním, povídáním, pojídáním, popíjením, čtením, brnkáním, dopisováním textů a domýšlením aranží. Ovšem opravdový úkol jsme měli jen jeden, a to nevpustit do domu ježka, který na oné překrásné zahradě bydlí a který do domu rád vniká, požírá měkké části hudebních nástrojů, noviny, nedojedené jídlo a obratně rozmisťuje své kadince na nejrůznější, často nepřístupná, místa… A studio pak příšerně smrdí. Dům patří rodině Ježkových, a tak jsme našemu producentovi Ondrovi Ježkovi namítali: “To si vyřešte v rodině sami, ježci…” Ale ne, skleněné dveře, které oddělovaly terasu od obytné části domu, jsme museli střežit my.

První měl hlídku Neky a druhý den studio smrdělo fakt příšerně. Ondra Ježek se zlobil, Neky byl rudý a tvrdil, že ho ježek musel omámit. Ježka jsme našli v harmoniu a po důkladném pokárání byl vyexpedován do roští. Rozhodli jsme se ten den střídat v hlídání po deseti minutách, protože to byla opravdu vyčerpávající dřina – upřeně hledět na prostor před otevřenými dveřmi, kudy jedině mohl ježek vniknout dovnitř. Nahrávat se nedalo, bylo třeba udržet ježka na uzdě, nedovolit zástupci divoké fauny pokořit vládce planety, civilizovaného člověka. Večer jsme byli utahaní, ale spokojení. Nenatočili jsme nic, ale docela jsme se na sluníčku opálili, Martin dočetl Hledání ztraceného času a Koudyš prodal do Číny několik kontejnerů nouzových světel na osvětlení čínských pracovišť. Paní Ježková, Ondrova maminka, nám přinesla buchty a pan Ježek starší se přišel poptat, jak se nám daří a pochválit nás, že konečně taky jednou do studia přijela kapela, která nedělá kravál.

U kávy a pečiva se hezky povídalo, ale toho opět využil ježek, protáhl se mezi námi, a jako jeho kamarádka ze zahrady malá myška, vnikl dovnitř a zakousl se do sbírky vinylů americké nezávislé scény. Teprve hlasité chroupání ukončilo příjemnou debatu… A když jsme po necelých dvou hodinách vyhnali ježka ze studia, byl náš producent Ondra Ježek, doruda rozhořčen: “Tak takovouhle kapelu jsem tu ještě neměl! Byl tu kdejakej hardcore, kdejaká podivnost, ale ježka uhlídali všichni!” Nezbylo, než nechat léto venku, zavřít dveře na zahradu jednou provždy a desku dodělat. Takže dobrý!

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.