„Kuchařka“ herečky Valerie Kaplanové
12. května 2019 uplynulo už dvacet let od úmrtí charismatické herečky Valerie Kaplanové (provdané Tláskalové), která měla pevné vazby k našemu regionu.
Narodila se v Hlinsku 12. září 1917. Její tatínek Josef, bytem Hlinsko, čp. 811, byl obchodním zástupcem, zaměřeným na prodej obuvi. Pocházel ze Skutče, kde provozoval obuvnictví dědeček budoucí herečky, Jan Kaplan. Maminka Zdeňka, rozená Vamberská, se narodila v Kolíně, původně byla ženou v domácnosti, po smrti manžela pracovala jako brigádnice v Pramenu Praha, potom jako pomocná laborantka v Karlových Varech. S rodiči se Valerie odstěhovala do Vídně, kde žila až do svých jedenácti let. Poté se Kaplanovi vrátili do Čech, nejprve do Hlinska a záhy do Prahy. Tam budoucí herečka absolvovala měšťanku, odbornou školu pro ženská povolání, Anglický institut a soukromou jazykovou školu Lingua. V tehdejším pracovním průkazu měla zaznamenanou znalost angličtiny, němčiny, psaní na stroji a těsnopisu. Poté pracovala jako úřednice a věnovala se amatérsky divadlu (např. s Martinem Růžkem, Jiřím Sovákem a Jaroslavem Šterclem). Od roku 1943 navštěvovala soukromou dramatickou školu M. Markové-Nekolové. Po osvobození nastoupila profesionální angažmá v několika oblastních divadlech (Liberec, Karlovy Vary, Brno, Gottwaldov). Nejdéle, od roku 1961 až do konce života, hrála ve Východočeském divadle v Pardubicích. Hostovala též v pražském divadle Na Zábradlí. Ve filmu hrála především ve zralém věku. Její vrásčitá tvář, vyzáblá postava, uhrančivý pohled a výrazný hlas z ní dělaly jednu z nejzajímavějších českých hereček. Byla vyhledávanou představitelkou čarodějnic a zaříkávaček (Kočičí princ, 1979, Oldřich a Božena, 1985), smrtek (Honza málem králem, 1977, Perinbaba, 1986) a dalších démonických postav (Poklad hraběte Chamaré, 1985, Prokletí domu Hajnů, 1989). Na druhou stranu zpodobňovala i hodné, byť často sklerózní babičky (Slunce, seno a pár facek, 1989, Slunce, seno, erotika, 1991, Artuš, Merlin a Prchlíci, 1995, Šmankote, babičko, čaruj!, 1998). Exluzivní roli zestárlého Járy Cimrmana ztvárnila ve Smoljakově a Svěrákově komedii Jára Cimrman ležící, spící (1983). Zahrála si i v zahraničních produkcích, např. Kvílení vlkodlaků 2 (1985), Proces (1993), Nexus (1994), Giorgino (1994). Objevila se i v seriálech, nezapomenutelná je její matka Brůnová ve Třiceti případech majora Zemana (díl Studna, 1978) či kouzelná babička v seriálu Arabela se vrací (1993). Na sklonku života získala popularitu i v televizi jako maskot loterie „bába Tutovka“. Dlouhodobě se věnovala práci s dětmi v dramatickém kroužku. Zemřela v Pardubicích 12. května 1999.
Protože byla do filmů často vybírána pro svou nezaměnitelnou fyziognomii, z pochopitelných důvodů mnohokrát přišla v médiích na přetřes hereččina strava. Jako dítě nijak vyzáblá nebyla. Po válce už prý vážila při 170 centimetrech výšky jen 34 kilogramů, lístky na maso měnila za marmeládu a mrkev s jablkem. Ovoce bylo jejím nejoblíbenějším jídlem i ve vyšším věku, stejně tak zelenina, a k tomu všechny perlivé nápoje: sodovka i šampus. „Osobně mám nejradši staročeská tradiční jídla,“ říkávala, „jako cmundu, škubánky, couračku, kubu, bramborové šišky na sladko či na slano.“ Přiznávala, že miluje i tučné maso, při jednom natáčení spořádala čtyři porce hovězího žebra. Režisér Zdeněk Troška o ní s trochou nadsázky řekl: „Valerie byla úžasná baba. (…) Byla s ní ohromná psina. Nezkazila žádnou legraci a byla k neutahání! My už padali na hubu a ona měla obrovskou výdrž. Od rána do rána jela v jednom kuse a byla velice společenská. Při životě ji držel jen rum a cigareta. A když už opravdu musela jíst, tak si v kuchyni nebo v restauraci poprosila o to nejtlustší maso, co tam měli.“ V době natáčení komedie Slunce, seno a pár facek v roce 1989 přiznala váhu 39 kilogramů.
Díky předčasně zestárlé tváři hrála poměrně brzy stařeny. V září 1967 si její matka poznamenala do diáře, že Valerie už krátce po dosažení padesátky ztvárňuje babičku v Jiráskově Lucerně. Když hrála smrt v pohádce Honza málem králem, bylo jí jen devětapadesát, Járu Cimrmana ztvárnila ve věku 66 let, nemohoucí babičku ve snímku Slunce, seno a pár facek jako dvaasedmdesátiletá. Sama na adresu svých vrásek napsala: „Teď už jsem babi nehezká a scvrklá, mně to v civilu nevadí, a pro film to je dobře, jak mně posledně řekl při natáčení pan produkční: „Budete hrát indiánskou babičku a víte proč? My jsme totiž v Praze žádnou jinou tak vrásčitou herečku nesehnali.“ Tehdy se jednalo o televizní film Honorární konzul, adaptaci románu Grahama Greena.
V souvislosti s výše uvedeným jídelníčkem Valerie Kaplanové jsem pro čtenáře Chrudimky vybral z její pozůstalosti, uložené ve Státním okresním archivu Pardubice, pár receptů. Ale nečekejte, že po zhotovených pokrmech budete stejně vychrtlí. Nejprve cituji z jejích diářů z let 1942-1943, kdy vyvářela svému muži, úředníku Národní banky Vladimíru Tláskalovi, s nímž se brzy rozvedla. Později říkala, že on tehdy projedl všechny peníze. Byla ale válka, masa si moc neužijete a v receptech jsou uvedeny i některé náhražky. Vlastně se jedná převážně o moučníky. Vše je bez záruky, autor (zatím) recepty ještě nevyzkoušel. Nicméně Valerie Kaplanová absolvovala odbornou školu pro ženská povolání, kde měli jako samostatné předměty Nauka o potravinách a Vaření, z nichž dostala na vysvědčení výbornou, takže to byla takřka kuchařka-profesionálka.
Sušenky I: Připravíme si ¼ kg mouky, 1 dkg droždí, 6 dkg tuku, 6 lžic mléka, 3 lžíce cukru (lze i bez něj). Vymícháme těsto, vytvoříme placičky a upečeme.
Sušenky II: Smícháme 20 dkg mouky, 10 dkg strouhaných vařených brambor, 10 dkg cukru, 5 dkg tuku, 1 kypřící prášek. Vyválíme těsto, vykrajujeme kolečka a pečeme.
Bramborové hubinky: Smícháme 60 dkg strouhaných vařených brambor, 1 žloutek, trochu tuku, 1 vajíčko, sůl, strouhaný parmezán, vytvoříme placičky a upečeme.
Jablkový závin: Připravíme 30 dkg mouky, 10 dkg tuku, 10 dkg cukru, 1 vajíčko, vanilkový cukr, citronovou kůru, ½ kypřícího prášku, smícháme, prohněteme těsto. Necháme půl hodiny v chladu, pak vyválíme placku, potřeme příslušnou náplní a zavineme. Pak upečeme.
Celerová pomazánka: Celer nastrouháme, pokapeme citronem, osolíme, ocukrujeme a přidáme cibulku nebo pórek.
Květákový mozeček: Květák povaříme, pak jej posekáme. Na osmaženou cibulku přidáme květák, rozmíchané vajíčko (za války bylo možno použít vodu a ½ lžičky vaječné náhražky) se škrobovou moučkou, kmín, sekanou petrželku, několik kapek polévkového koření, sůl a usmažíme, až se vejce srazí.
Perník: Smícháme 50 dkg hladké mouky, ¼ litru bílé kávy, 7 dkg cukru (za války místo toho 2 ½ tablety sacharinu), 1 kypřící prášek do perníku, vejce, strouhanou pomerančovou kůru, zamícháme a upečeme.
Makové řezy: 1 žloutek utřeme s 15 dkg cukru, přidáme 4 lžíce mléka, 4 dkg krupice a 20 dkg strouhaných vařených (už vystydlých) brambor, 8 dkg mletého máku, 1 kypřící prášek, ochutíme skořicí, hřebíčkem, vanilkou, citronovou kůrou. Nakonec vmícháme sníh ze dvou bílků. Pečeme v chlebíčkové formě. Vystydlý moučník potřeme rumovou polevou.
Linecký dort z brambor: Smícháme 20 dkg mouky a 20 dkg strouhaných vařených brambor, přidáme 7 dkg cukru, 5 dkg tuku, 1 vejce, 1 lžíci kypřícího prášku, strouhanou citronovou kůru, vanilku. Pečeme v dobře vyhřáté troubě.
Šátečkové koláče: ½ kg vystydlých vařených brambor nastrouháme, smícháme s 30 dkg hladké mouky a solí. Přidáme 1 vejce a v mléce vzešlý kvásek z 1 ½ dkg droždí. Vypracujeme tuhé těsto. Vystydlé rozválíme a pokrájíme na čtverečky. Do nich vkládáme náplň, cípky přeložíme, potřeme bílkem a pečeme na pomazaném plechu v horké troubě.
Levný dort: Utřeme do zpěnění 3 dkg tuku, pak přidáme 7 lžic cukru, 1/8 l vlahého mléka, poté vmícháme 2 dkg strouhaných vařených brambor, 20 dkg mouky, 1 ½ balíčku kypřícího prášku a 1 vejce. Pečeme v dobře vyhřáté troubě.
Mazanec: Připravíme 1 kg mouky, přidáme ¼ kg másla, ¼ kg moučkového cukru, trochu strouhané citronové kůry, vanilkový cukr, 2 žloutky, 15 dkg spařených mandlí. Přidáme trochu soli a vzešlé droždí (5 dkg). Zpracujeme tuhé těsto, přikryjeme a necháme kynout. Do těsta pak přidáme 15 dkg rozinek, uděláme bochánek a znovu necháme chvíli dokynout. Pak uprostřed vyřízneme na povrchu kříž, aby se netrhal, potřeme žloutkem a necháme zvolna péci v nepříliš rozpálené troubě asi ¾ hodiny.
Slepenky: Smícháme ½ kg mouky, ¼ kg másla, 12 dkg cukru, strouhanou citronovou kůru a 1 žloutek. Vytvarujeme kolečka, upečeme. Promažeme marmeládou nebo krémem.
Ruláda: Smícháme 2 žloutky, 3 lžíce vody, 10 dkg cukru, strouhanou citronovou kůru, vanilkový cukr, 5 dkg krupice, 5 dkg Maizeny, ½ sáčku kypřícího prášku, sníh ze dvou bílků. Upeče se placka, ta se ještě teplá pomaže náplní a nadvakrát se přeloží.
Jarčin dort: 3 žloutky třeme s 10 dkg tuku, přidáme 12 dkg cukru, 12 dkg mouky, sníh ze tří bílků. Dáme do vymazané formy a necháme zvolna péci. Mezitím asi ze čtyř bílků ušleháme sníh. Upečený dort potřeme zavařeninou a pak sněhem a necháme krátce zapéct.
Vločkový koláč: 1 žloutek třeme s 3 dkg tuku. Pak přidáme 12 dkg uvařených strouhaných brambor (vystydlých), 5 dkg hladké mouky, 8 dkg cukru, 6 dkg pražených umletých ovesných vloček, strouhanou citronovou kůru a ½ kypřícího prášku. Upečeme v dortové formě, mažeme zavařeninou nebo krémem.
Sladké tyčky: Smícháme ½ kg mouky, 1 žloutek, 10 dkg tuku, 15 dkg cukru, 1 dkg amonia (cukrářského droždí). Zpracuje se těsto, vyválí, nařežou se pruhy, pomažou bílkem a posypou krystalovým cukrem.
Koláč: Smícháme 1 žloutek, 1 lžičku mléka, 15 dkg cukru, směs třeme, až hodně nabude. Pak přidáme 20 dkg studených nastrouhaných brambor, 3 dkg cukru, 2 dkg krupice, ½ kypřícího prášku. Nakonec vmícháme sníh ze dvou bílků a upečeme.
Sněhové ovesné vločky: Ve vodní lázni ušleháme 3 bílky a 15 dkg cukru v krém. Když trochu vychladne, zamícháme do něho 3 dkg pražených ovesných vloček. Hmotu pak rozetřeme na oplatky.
A jeden recept z diáře hereččiny maminky, Zdeňky Kaplanové, poznamenaný k roku 1969:
Koláč výborný: Smícháme tři koflíky (hrnky) mouky, ½ koflíku cukru, ¾ koflíku oleje, ¾ kypřícího prášku, přidáme 1 vajíčko, 2 lžíce mléka a vanilkový cukr. Zamícháme, nalejeme na plech a upečeme. Lze péct i v dortové formě.
Při rozhovorech pro tisk Valerie Kaplanová uvedla další recepty:
Předkrm – rybí míšeninka: „Uvař v polévce se zeleninou rybí hlavu, ober a s kusem slaniny rozemel, přidej žloutek, hodně citronové kůry a smíchej. Mušle vymaž olejem, vysyp strouhankou a naplň vzniklou hmotou. Dej do trouby, a jakmile začnou dělat puf, puf, posyp parmazánem nebo ementálem. Na stůl se to podává přímo v mušlích. Lze dělat i v lívanečníku, pak se předkrm pochopitelně servíruje na míse.“
Bažant se zeleninou: „Prozradím vám recept, který jsem získala od manžela své zlínské kolegyně Věry Novákové. Doporučuje dát do bažanta místo nádivky pokrájenou kořenovou zeleninu všeho druhu, cibuli, česnek, proložit vše na kousky nakrájenou slaninou a velice jemně posypat kari kořením či pepřem a nechat zapéct. Ta zelenina je vynikající, neboť nasákne nejen slaninou, ale i tou divočinou.“
Bramborový guláš: „Mojí specialitou je bramborový guláš. Je třeba zpěnit cibulku, přidat brambory na plátky, dále papriku, česnek, majoránku a nakonec i zbytky masa od neděle (my jsme jej totiž mívali vždy po neděli) rozemleté se špekem. Do uvařených brambor maso do měkka zaděláme a málo povaříme.“
O filmových a televizních osobnostech Chrudimska i o natáčení v regionu se můžete dočíst v nové knize Filmové a televizní Chrudimsko. Měla by být pokřtěna v rámci Dne otevřených dveří památek v sobotu 7. září 2019 ve Státním okresním archivu Chrudim. Stejnému tématu bude věnována i doprovodná výstava.
