Knižní tip: VYPRAVĚČKA (recenze)
recenze knihy
Jodi Picoult – Vypravěčka
Sage pochází z rodiny s židovskými kořeny a její babička přežila holocaust. Ona sama se snaží vyrovnat s jiným traumatem – se smrtí matky. Na skupinové terapii se seznamuje s devadesátníkem Josefem Weberem. Při jednom z jejich rozhovorů ji tento muž, kterého si všichni v jeho okolí váží a mají ho rádi, požádá, aby mu pomohla spáchat sebevraždu. Tíží ho svědomí, přirozenou smrtí se mu však zemřít nedaří. Aby Sage přesvědčil, vzpomíná na své působení v SS i koncentračních táborech. Po dlouhém zvažování Sage kontaktuje úřad pro vyšetřování nacistických zločinů a podaří se jí přesvědčit babičku, aby jí i ona vyprávěla o svém mládí. Zděšeně naslouchá, co všechno zažila v polském ghettu, v Osvětimi i později na útěku. Je možné, že se s Josefem Weberem setkala a může ho usvědčit? A kdyby Sage vyhověla přání starého muže – byla by to vražda, nebo vykonání spravedlnosti na tyranovi?
„Po sedmi až osmi minutách – to je dost času, aby si člověk promyslel, co musí udělat doma, nebo aby si v duchu přehrál rozhovor a uvědomil si, co chtěl ten druhý vlastně říct – se konzistence těsta změní.“
Jodi Picoultová je Paní autorka. Dokáže slovy popsat nepopsatelné, propojit různé náhodné body tak, aby tvořily vesmír příběhů, a do toho přidá životní bonmoty a přitom je každá její kniha jiná. Vypravěčka byla mým třetím příběhem od této autorky. Byla nádherná, byla šokující. A přesto mi v něčem připadala překombinovaná. Jako by ve vašem oblíbeném zákusku přebývala některá ingredience a prostě to nebylo ono.
Holocaust a zvěrstva páchaná před a během druhé světové války jsou těžká témata samy o sobě. Stačí přepsat vyprávění jednotlivého člověka (šílené, když si uvědomíte, že toto číslo můžete násobit miliony), jeho rodiny a získáte šílený životní příběh. Jodi se dobře připravila a poskládala těch příběhů několik do osudu Minky. A zároveň nám ukázala, jak dokáže souhra náhod vzít nebo zachránit život. Autorka se umí na psaní skvěle připravit a provést výzkum, což dokazuje i v poděkování na začátku. Moc si cením i zmínky o knize, kterou se inspirovala a jejíž úryvek naleznete na konci textu. Nejedná se o úplně originální nápad a já jsem ráda, že to umí přiznat.
„Spousta těch, kdo přežili, si to tetování nechali chirurgicky odstranit, ale ona tvrdí, že pohled na ně jí každé ráno připomene, že vyhrála.“
Kniha vyšla již v roce 2014, ale tehdy jsem byla těhotná a vyhnula jsem se jí záměrně. Vloni jsem objevila Jodi a musela jsem si její bestseller prostě přečíst. Moc dobře vím, proč takové knihy většinou nečtu. Protože jsem srab a nemám na to žaludek. Nechápejte mě špatně – mám načteno z této doby již dost, aby mě při zmínce o židech, Slovanech, Romech či homosexuálech ve 30. letech v Evropě bodlo bolestivě u žaludku a má tepová frekvence vyletěla do astronomických výšin. Vždycky nechápu, jak něco takového dokázal dělat člověk člověku, jsem otřesená, objímám své nejbližší a pláču v noci do polštáře. A hrozně se bojím, že se něco takového bude znovu opakovat. A vlastně ve světě se to děje neustále – probíhají války a lidský život ztrácí na ceně.
Všichni by si nějakou knihu z toho období měli přečíst, aby nezapomněli. Příští rok uběhne 100 let od narození Adolfa Hitlera, tahle zvěrstva se udála za života našich prarodičů, a po světě se opět ozývá nacionální volání stále hlasitěji a začínají vítězit strany se špatně skrývanou či dokonce provolávanou nenávistí.
Kéž by se lidstvo obecně řídilo heslem: „Nečiň jinému, co nechceš, aby bylo činěno tobě.“
Kniha Vypravěčka je šokující, lahodná jako skořicová rolka a plná skutečných odstínů šedi. Spojuje do sebe několik příběhů a ukazuje sílu ducha. I když nesouhlasím s koncem, jsem ráda, že jsem si knihu přečetla. Ještě víc jsem raději, že autorka přidala do knihy i romantickou linku, protože jinak by to na mě bylo asi moc. Válka pohledem oběti a pachatele. Měl pachatel svědomí? Měl možnost volby? Nacisti (otcové myšlenky a strůjci celého systému) se opustili obrovských zvěrstev na svých „nepřátelích“, ale také na svých vlastních dětech, kterým vymyli mozky a udělali z nich stroje na zabíjení a fanatiky.
Během čtení jsem si musela pustit úryvek z TV show z roku 1988 – sira Nicholase Wintona a děti, které zachránil – abych věřila, že existovali dobří lidé a lepší konce. Ten okamžik, kdy se ve staré televizní show začnou zvedat lidé, kterým zachránil život, aniž by se o svém hrdinství komukoliv zmínil, ten okamžik…víte co, pusťte si to sami.
Vypravěčce bych dala 4,5*. Byla by hodnocená i lépe, ale moc se mi nelíbilo, jak zvládla konec. Chtěla šokovat? Možná. Možná by se jí to i povedlo. Já jen nevidím důvod v tom, aby někdo neříkal úplnou pravdu, když už jinému člověku říká pravdu. Nebo jestli chtěl být opravdu nenáviděn, nevím.
„Je těžké věřit něčemu ve světě,
který přestal považovat člověka za člověka
a neustále znovu dokazuje – že člověk už
není člověkem.“
Simon Wiesenthal, Slunečnice
Jodi Picoultová získala titul v oboru tvůrčího psaní na Princeton a magisterský titul v oboru vzdělání na Harvardu. Je autorkou třiadvaceti románů, včetně několika #1 New York Times bestsellerů (Čas odejít, Vypravěčka). S manželem a třemi dětmi žije v New Hampshire. Mají čtyři psy: Alvina, Harveyho, Dudleyho a Olivera. Ráda zpracovává náročná témata, která je možno nahlížet z různých stran a která vzbuzují ve čtenářích mnoho otázek.
Název knihy: VYPRAVĚČKA
Autor: Jodi Picoult
Překlad: Ivana Nuhlíčková
Nakladatelství: IKAR
Rok vydání: 2014
Počet stran: 512
ISBN: 978-80-249-2607-0
EAN: 9788024926070
E-shop: www.martinus.cz
Databáze knih: www.DatabazeKnih.cz
Martinus začal před 25 lety jako kamenné knihkupectví ve slovenském Martině, rychle se ale vypracoval i na internetu a dnes je tím úplně nejoblíbenějším slovenským e-shopem. Od roku 2012 ovšem nezahálíme ani v České republice! Měsíčně nás navštíví přes 350 000 zákazníků a my pilně pracujeme na tom, aby byli spokojení. Nabízíme přes 150 000 titulů, více než 100 výdejních míst a skvělý zákaznický servis, na kterém si zakládáme, stejně jako na různých projektech pro knižní nadšence, které nemají v Česku obdoby – za všechny jmenujme Den nepřečtených knih, soutěž Knižní šifra nebo Knižní hrdina.
