“Klíčem ke všemu jsi ty!” Rozhovor s Barborou Bobkovou, instruktorkou jógy a terapeutkou z Chrudimi

Všechny úkoly máte splněny, na vašich bedrech neleží balvan povinností a konečně cítíte, že nastala chvíle spojující současnost s nekonečnem, kterou chcete prožít naplno. Stačí se jen uvolnit a vše nechat plynout v korytě svobody. Pokud se přesto vaše neklidná mysl odmítá vzdát, ačkoli tělo souzní v harmonii s kouzlem okamžiku, neřešte to. Myšlenky jen pozorujte jako hru motýlů, ale dále se jich neúčastněte. Můžete se je pokusit pouze nenásilně zkrotit, když je jemně nasměrujete na rytmus vlastního dechu a tlukot srdce, přičemž své tělo necháte rozplynout v prostoru… Během celého děje na vás dohlédne instruktorka Barbora Bobková, která vám nyní umožní nahlédnout do světa jógy.

Báro, prozraď mi, jak dlouho už se józe věnuješ a co tě k ní vůbec přivedlo? Jaká byla tvoje cesta na úroveň, kde se nyní nacházíš?

Já právě jógu nedělám vůbec dlouho a říkám si, že u mě to nebude o žádném časovém úseku, protože ji praktikuji asi dva roky, což je asi poměrně málo z pohledu ostatních instruktorů. Začala jsem s ní, když mému synovi byl přesně jeden rok a přechodně jsme bydleli u rodičů na Moravě. Zažila jsem tehdy jistou životní situaci, která mě hodně rozhodila fyzicky, psychicky i ve vztazích. Vyhledala jsem klasickou hatha jógu, spíše systém Jóga v denním životě a prodýchávání. Už to mi stačilo, že jsem přišla domů a všichni mi říkali: „Ty nějak záříš! Jsi taková pozitivní.“ Díky tomu jsem zjistila, jak pránájáma (Jogínské cvičení praktikované za účelem ovládnutí životní energie prostřednictvím dechu. pozn. redakce) dokáže opět vrátit vše do harmonie. Posléze jsem se vrátila do Chrudimi a hledala jsem, kde bych mohla v józe pokračovat. Moje sousedka byla zrovna instruktorka power jógy. Z power jógy jsem nejprve nebyla příliš nadšená, ale šla jsem to zkusit. Najednou jsem zjistila, že mi to nevadí a že jsem se potřebovala vybít i fyzicky. Postupně jsem dávky zvyšovala, takže jsem nechodila už jen jednou týdně. Pak mi to také nestačilo a došla jsem k tomu, že už si vlastně mohu cvičit i doma. Postupně mě jóga pohltila a hledala jsem další možnosti rozvoje. Velmi mě to bavilo a jak jsem se sama dostala do pohody, chtěla jsem, aby se do pohody dostali i ostatní a poznali jógu. Absolvovala jsem tedy instruktorský kurz, abych jógu mohla učit. Vůbec jsem neřešila to, zda se mi to podaří nebo ne. Prostě jsem věděla, že to chci dělat, tak jsem za tím šla.

Když pracuješ s klienty, jaké aspekty při tom využíváš? Na co si dáváš pozor?

Záleží na tom, jestli je ta lekce otevřená, jestli lekce probíhá v rámci kurzu nebo jestli máš individuální trénink. Ten je samozřejmě nejlepší, protože můžeš zlepšovat techniku a máš na toho člověka čas, vidíš, co mu nejde, kde má fyzický handicap, kde má psychické bloky. Tyto lekce mám velmi ráda, ale není tu na to tak velký potenciál lidí. Pravidelné kurzy mají výhodu v tom, že když chodí stále stejní lidé, můžeš rozvíjet různé techniky dál. Já mám lekce otevřené, kam nikdy nevíš, kdo přijde, na jaké je fyzické úrovni, v jakém psychickém rozpoložení se nachází, jak cvičí nebo necvičí jógu. V takovém případě je důležité udržet tu skupinu nějakým způsobem kompaktní, aby i ten nejslabší článek si lekci užil stejně jako ten, který je v józe hodně daleko. Je to o srozumitelném podání lekce, aby lidé neodcházeli s pocitem, že je to pro ně těžké na pochopení, aby si to užili a dokázali vypnout hlavu.

Jakou podobu má lekce v tvém podání? Mám na mysli, jak s těmi lidmi začínáš, postupnou gradaci lekce a závěrečné zklidnění…

Pro mě je highlight lekce závěrečná šávásana (Pozice mrtvoly, která se užívá jako závěrečné uvolnění v poloze vleže na zádech. pozn. redakce). Tam ty lidi potřebuju dostat. U začátečníků pozoruju, že mají oči stále otevřené a neví, co si počít. Když už vidím, že lidé krásně leží na podložce a někam se propadají, dokážou se „vypnout“ a relaxovat, to je můj cíl. Jinak učím dynamickou vinyasu. Nerazím úplně cestu power jógy, jak je vyučována. Jsem spíše ovlivněna Shivou Reou a prána flow jógou, což je práce s kundaliní energií, která obnáší rozproudění energie z pánevního dna. Pro někoho, kdo to nezná, lze říct, že obsahuje podobné prvky jako třeba tai chi, ale nazývám to vinyasa power jóga, aby lidi vůbec tušili, o co jde.

Dokážeš říci, kteří klienti vyhledávají tvé lekce? Víš, co očekávají?

Jsou to určitě z 99% ženy. Kdo zná jógu, hraje v návštěvnosti roli i jistá dávka závislosti. Kdo jógu nezná, většinou chce nějaké cvičení, protože to bývá ve fitness centrech na hubnutí. Potom je tu samozřejmě ta menší, ale významná, část, která na sobě začíná pracovat i proto, že potřebuje vědomé zklidnění a odstřihnutí od starostí běžného dne. Hodně chodí i lidé, kteří trpí bolestí zad nebo mají nějaké omezení, kdy je lepší začínat s šetrnější variantou jógy než je vinyasa, vhodná pro lidi, co mají už nějakou kondici a nejsou po závažných úrazech.

Pro méně zdatné jedince ale máš v týdnu také vyhrazený čas…

Ano, učím jemnou jógu, kam mohou chodit i těhotné ženy, proto vynecháváme pozice na břicho a takové, které těhotné nemohou praktikovat. Zaměřuji se hlavně na těhotné, protože ony si potřebují udržet určitou kondici. Jinak je to ale pro kohokoli, takže mi sem chodí i paní, které jsou třeba po operaci mozku nebo mají problémy s plotýnkami. Je to hodně šetrná varianta, ale není to zas takové „válení se na míčích“. Dost se pracuje.

Má vůbec jóga nějaká omezení?

Tělo si samo řekne, pokud mu je v pozici dobře nebo ne. Neznamená to, že čím víc ásan (pozic, pozn. redakce) umím, tím lepší mám jógu. Jóga je taková, jaké je mé tělo, jaká jsem já zrovna v daný moment. Když jsem v pohodě, jógou si krásně propluju, když nejsem v pohodě, trpím u toho a myšlenky mi poletují. Na druhou stranu jóga mě dokáže vrátit zpět a nalézt ztracený soulad. Jistě, pokud má někdo slabé břicho a bolí ho záda, nebude určitou pozici dělat. Takové lidi nebudu stavět do stoje na hlavě a podobně. Každá pozice je jiná a má své benefity. Není to o tom, předvést nejtěžší variantu pozice. Většinou musím brzdit ego svých klientů. Můžeš klidně udělat pozici stromu, mít opřené chodidlo o nárt té druhé nohy a už je to samo o sobě balanční. Musíš srovnat koncentraci, dech, střed těla. Vše je zapojeno. Absolvovala jsem lekci hatha jógy u Lukáše Kolka, kde jsme se skoro nehýbali. Podstatou tam bylo zapojit vědomě příslušné svaly, jako kdybychom ten pohyb chtěli udělat. Někdy se jedná jen o soustředění se na část těla, s kterou pracuji, spolu s vědomím dechu. Už to samotné může být jóga. To už se lidé dostávají od cvičení jógy k praktikování jógy, což je vyšší level.

Když se zaměříš na své zkušenosti, co může jóga u člověka ovlivnit?

Záleží, jak moc si ji pustíš k sobě, protože ti dokáže změnit celý život. Najednou se ti změní pohled na své priority. Celkově se zklidníš a třeba nemusíš už být tak impulzivní. Jóga dokáže člověka hezky vrátit nohama na zem a přehodit mu žebříček hodnot. Tělo samo může i reagovat na to, co mu chutná. Nemusím tedy vědomě řešit nějaké diety. Některé ženy mohou vliv jógy poznat třeba v tom, že se srovná menstruační cyklus. Ale pozor, neplatí to jako dogma. Určitě se zlepší fyzická kondice. Také neznám jogíny, kteří by byli pesimističtí a otrávení. Samozřejmě je může něco vytočit, jsou to jenom lidé, ale většinou jsou to celkově pohodáři.

Ovlivňuje něco jógu samotnou,  soustředíme-li se třeba na podnebné podmínky nebo lunární cyklus a podobně?

V místě, kde jóga vznikla, tedy v Indii, jsou jistě jiné predispozice. Lidé tam celý den sedí v lotosových sedech, mají uvolněné kyčle a nemají takové problémy jako ti, kteří sedí celý den v kancelářích. Jóga prováděná u nás by tedy měla být adaptována na naše podmínky, na nás konkrétně, nikoli dogmaticky přejímat něco, co dělají jinde. Jinde totiž mají jinou potravu, jiný styl života, jiné teploty. Co se lunárního cyklu týče, zmiňuje Shiva Rea, že je rozdíl, jestli se cvičí od novu po úplněk nebo od úplňku po nov. Jedna fáze je víc solární, druhá je víc lunární. V lunární fázi by se opravdu měly dělat víc strečinky, klidové cvičení a pohyby podobné tai chi. Kdežto ta fáze solární je víc silová a dynamická. Zaměřuje se víc na posilování, vyplyne to přirozeně. Jinak je dobré, ale nemohu to bohužel v lekcích úplně aplikovat, že by se nemělo cvičit během úplňku a novoluní, pokud se má plně respektovat lunární cyklus. Tam je lunární energie nejvíc znatelná. Třeba ashtanga jóga to striktně dodržuje, alespoň co se týká úplňku. Měsíc nás hodně ovlivňuje. Víc, než si myslíme.

Vím, že jóga je vlastně jedna, ale zmínila jsi už nějaké její odnože. Které jsi už sama vyzkoušela a co ti nejvíc vyhovuje?

Vyzkoušela jsem systém Jóga v denním životě, power jógu, prána flow jógu, ashtanga jógu, prana vashya jógu, shrivatsa jógu, hormonální jógu a podobně. Mě každá jóga baví. Vždycky mi otevře oči v něčem jiném. Nemám ráda škatulkování, kdy jeden dělá něco a plive na toho druhého. Jóga je o vnitřní svobodě. I kdybych prováděla jógu „pouze“ dechovým cvičením, je to prostě jóga. Zahrnuje se do toho i přístup – jáma, nijáma – neubližovat, respektovat ostatní a tak dále. To je pro mě také jóga a to, jestli si někdo dá nohu za hlavu nebo je rád, že se skloní k zemi, to je úplně jedno. Nezáleží na rozsahu. Je to o pravidelné praxi a o tom, jak je tělo schopné se k tomu přiblížit. Pro mě je důležité, jaký má člověk k józe přístup a jak se jí dokáže otevřít. Jóga především znamená sjednocení, sjednocení těla, mysli, duše. Zajímá mě, v jaké je člověk harmonii a výkony samotné pro mě nehrají roli. Jsem naopak ráda, když si klienti zvolí lehčí variantu nebo si odpočinou, pokud cítí. Respektují tak sami sebe a dokáží se poslechnout. O tom to je, nepřekonávat své hranice, když nemusím, protože to většinou dělám z popudu druhých, abych v jejich očích byla lepší, protože v naší kultuře jsme hnáni být nejlepší. Trochu se tím odpoutáváme od toho vnitřního já, co vlastně chci. Jóga mě k tomu vrací, uzemňuje mě a konečně mám čas dělat něco sama se sebou.

Stala se ti jóga i klíčem k něčemu dalšímu?

Postupem času pochopíš, že ty jsi klíč ke všemu ostatnímu. Jenom ty, když chceš, můžeš udělat vlastně cokoli. Když se zuby nehty nebudeš držet nějakých zajetých kolejí a když ty věci budeš prostě chtít, ony přijdou. Mně to už sama jóga ukázala. Tak moc jsem chtěla dělat jógu, že jsem ji dělat začala. Jak jsem říkala na začátku, nepřemýšlela jsem o tom. Kdysi jsem byla osvobozená od tělocviku, měla jsem problémy s očima. A vůbec, celá rodina kolem mě byli vystudovaní tělocvikáři a já jsem byla taková ta přitloustlá „intoška“ s brýlemi a nikoho by nenapadlo, že budu praktikovat jógu. Prostě jsem chtěla. Ani omylem mi nepřišlo, že bych to nemohla dělat. Když něco chceš, dokážeš to. Posléze jsem i zjistila, že jsem citlivější na vnímání energií. Ty věci se mi líbily a člověk může skrz práci s energií také pomáhat. Začala jsem se tomu více otevírat a dnes provádím přes automatickou kresbu, tělové svíce a hlavně přes masáže různé harmonizace a srovnávání energií, což je pro mě také pěkná terapie. Když vím, jak to funguje, že lidé na to reagují a jsou krásně sladění, je to hezký pocit. Jóga tě otevře čemukoli. Záleží jen na tom, po čem sama toužíš.

Děkujeme Báře za rozhovor a čas nám věnovaný. Přejeme jí také, ať klienti i ona sama nachází ve svém studiu Padma harmonii a řád. Já osobně děkuji za to, že ji znám a také za nález ztraceného klíče. 😉

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.