Keltování s Chrudimkou.cz – 5. díl

Pátek, 3.12.2010 redakce

V tomto díle si povíme o tom, jaké představy měli Keltové o posmrtném životě, který se odrazil na ukládání mrtvých nebo na hrobové výbavě. Z tohoto důvodu se v průběhu od 6. století př.n.l. do 1. století př.n.l. pohřební ritus měnil.

Pohřební ritus měl své specifické parametry. Od konce 6. až začátek 4. století př.n.l. ještě doznívá pohřební ritus, který se používal v době bronzové – pohřbívání v mohylách¹, které končí začátkem 4 století př.n.l..

Obr. 1: Mohylové náspy

Nacházejí se mohyly o průměru 5 – 20 m, ale jen výjimečně přesahují průměr 10 m, vrchol vyčníval nad jejich dnešní výšku o 0,5 – 2 m a po obvodu měly věnec². Nové mohyly byly v 5. století př.n.l. konstruovány pouze pro elitu³. Lidé s nižším společenským postavením pohřbívali do již postavených mohyl, které byly staré desítky až stovky let. Postupně se začíná ujímat i pohřbívání do plochých⁶ žárových hrobů v jamkách, které byly označeny stélou⁴.

Obr. 2: Označení mělkých žárových hrobů kamenem (stélou)

Ve 4. – 3. století př.n.l. byly mrtví pohřbíváni do plochých kostrových hrobů. Jedinec byl uložen v přirozené poloze na zádech v úzké jámě, která byla asi 0,8m hluboká. Tělo jednotlivce bylo orientováno s hlavou na sever a nohami k jihu.

Obr. 3: Rekonstrukce původního vzhledu mohyl s vnitřní pohřební dřevěnou dřevěnou komorou nahoře překrytou kamenným závalem

Předpisy pro pohřbívání byly v této době přísně dodržovány. Hrobová výbava měla v hrobu své místo. Na pravé straně těla nacházíme meč s pochvou, jehož hrot směřoval vždy k nohám, narozdíl od kopí, jehož hrot směřoval k hlavě, na hrudi ležel štít, levá paže náležela kruhovému šperku. Opasek byl uložen různě. Záleželo na tom, zda byla v hrobu uložena žena nebo muž. V ženském hrobu byl opasek umístěn okolo boků ženy, na rozdíl od hrobu mužského, ve kterém byl opasek umístěn na meči.

Obr. 4: Rekonstrukce vzhledu hrobu

Jaký pohřební ritus Keltové používali ve 2. – 1. století př.n.l. nevíme. Z archeologického hlediska je tento pohřební ritus nezjistitelný. Objevování nám ztěžují oblasti, které Keltové osidlovali – Polabí, dolní Povltaví, Poohří. Jelikož tyto oblasti byly dříve zničeny odlesněním a orbou. Keltové měli ve svých pohřebních ritech povolené anomálie⁵. Mezi tyto anomálie patřily výjimečné žárové hroby, poloha mrtvého ve skrčené poloze, uložení na břiše, dva jednotlivci v jednom hrobu či prázdná jáma, která představovala symbolický hrob pro mrtvého jednotlivce, jehož tělo nebylo nalezeno- bojovník. Hroby rozdělujeme do více druhů neboli garnitur⁷. Garnitura100 až garnitura800. Tyto garnitury se liší věkem, pohlavím a společenským postavením mrtvého.

Garnitura 100 – muži 18-60let; meč,opasek s kovovými součástmi, kopí, štít
Garnitura 200 – ženy 13/15-60let, v plodném věku 20-30; kruhové šperky
Garnitura 300 – ženy 15let- vyspělejšího věku, ve věku porodů; jen náramky
Garnitura 400 – ženy, muži méně – mladší dospělí; 1náramek
Garnitura 500 – muži i ženy středního věku; nánožníky
Garnitura 600 – muži všech věkových kategorií; 1-2 spony
Garnitura 700 – děti 13/15let; ojediněle náramky
Garnitura 800 – muži mladší i starší; bez předmětů

Obr. 5: Nánožník z bronzu

Hroby byly vzdálené od sídlišť nejčastěji 300m, z důvodu oddělení světa mrtvých a živých. Aby Keltové zamezili přímé viditelnosti hrobu ze sídliště, umisťovali je na odvrácenou stranu svahu

Vysvětlivky:
1)Mohyla-uměle navršený násep z kamení a/nebo hlíny obvykle nad jedním či více hroby
2)Věnec okolo mohyl– vetší kameny naskládané po obvodu mohyly, fixující násyp
3)Elita– je společenskovědní termín, označující kategorie osob, které v určitém systému či subsystému zaujímají vedoucí nebo jinou významnou úlohu
4)Stéla– postavený kámen
5)Anomálie– výjimečnost, odchýlení od obecného pravidla nebo normálního jevu
6)Ploché hroby– přítomnost násypu nebo rovu, ale v menší míře než byly náspy mohyl
7)Garnitura-soubor, celek, skupina věcí