Keltování s Chrudimkou.cz – 2. díl
{jcomments on}
Ve druhém díle si povíme něco o keltském zemědělství a chovatelství.
Keltové osidlovali lokality vhodné pro zemědělství. Půdu využívali především pro pěstování plodin, které sloužily jako hlavní zdroj obživy. Nejběžněji pěstovali pšenici. Mimo pšenice pěstovali také i ječmen, proso, oves, či žito. V menší míře se pěstovala i luštěnina- hrách , čočka. Vyskytoval se i polní plevel – merlík, svízel, svlačec popínavý, vilka, zemědým, šťovík obecný, hořčice polní.
Plodiny sloužili převážně jako potrava, ale malý podíl dávali do zásobnic pro příští setbu. Tyto zásobnice měly různou vnitřní úpravu a uzávěr, který chránil před vstupem vzduchu. Malá část obilniny sloužila i jako potrava pro dobytek. Přesto hlavní strava dobytka byla tráva. Keltové nepěstovali pouze plodiny určení pro stravu. Máme doklady o pěstování plodin na výrobu textilu – len. Pole měla rozlohu 5-25 hektarů. Pole se hnojila především trusem domácích zvířat.
Běžné Kelty pěstvané obiloviny
Již Keltové používali různé druhy nástrojů pro usnadnění práce. Byly nalezeny železné radlice, kosy, srpy, nože, motyky, lopaty či kopáče. Tyto nástroje byly používány především k obdělávání půdy a plodin, ale byly využívány i při stavbách různých staveb atd.
Zemědělské nářadí: Radlice 1,2; Motyka 3; Upínací kroužky ke kose 4; Lopata 5; Srpový nůž 6; Srp 7; Kosa 8; Kování rýče 9; Krojidlo 10
Keltové se nezabývali pouze pěstováním obilnin, které pro ně bylo prioritní. Potřebovali i bílkoviny a vitamíny, které obilniny neobsahují. Kromě pěstování se tedy zabývali i chovem mnoha druhů zvířat, které měli na pastvách, okolo svých obydlí či v lesích. Chovali ovce, kozy, prasata, skot, slepice, ojediněle husy, pes (chován i pojídán), kůň (k práci, jízdě, pojídán). Stáda nebyla moc početná. Většinou měla po 5-10 kusech dobytka.
Krátkorohý skot většinou sloužil k produkci mléka. Telata měla cca 15-20 kg a poráženy byly kusy i 4 roky staré. Ovce byly chovány pro vlnu, ale i pro maso (zabíjely se i 3měsíce staré kusy). Keltové nevyužívali ze zvěře pouze maso a kosti, ale také kožešiny.
Nejčastěji chovaná domácí zvířata v době keltského osídlení Čech (nahoře) a jejich srovnání s dnešními druhy (dole)
Další aktivitou Keltů byl lov a sběr. Sbírali různé živočichy jako plže, mlže, žáby nebo také sezónní plody, pro zpestření jejich stravy. Sbírali i lískové ořechy, habrové ořechy, trnky, boby, třešně ptáčnice, houby atd. Při lovení zvěře používali různé zbraně – oštěpy s železnými hroty, luky s železnými či bronzovými šipkami a možná i prak. Našly se kosti srnců, zajíců, lišek, vlků, rysů, jezevců, divokých koček, ale i medvědů. Kosti ulovených zvířat využívali k výrobě různých nástrojů a šperků.
Železné hroty oštěpu
K rybolovu používali rybářské háčky, navíjecí cívky, harpuny, kamenná závaží, které připevňovaly k sítím. Máme doklady o lovu sumců či štik, možná i lososů.
Nálezy rybářských háčků a rybích šupin na lokalitách dokazují, že na řece Labi, Vltavě, Berounce, Cidlině a Jizeře probíhal rybolov.
Rybářské náčiní: koštěná cívka, železný háček
Potrava Keltů byla převážně kašovitá z obilnin a luštěnin. Potravu měli v podobě obilných placek, kvašeného chleba, vařeném či pečeném mase. Maso pekli na roštech, rožních a kozlíku. Z písemných pramenů máme doklady i o výrobě piva či medoviny.
Příště si povíme něco o sídelních útvarech.
Zdroje: Waldhauser, J. 2001 Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha. ISBN 80-7277-053-5 ;
Venclová, Natalie (ed.) et al.: Doba laténská. Archeologie pravěkých Čech 7. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., 2008, 164 s. s obr., česky. ISBN: 978-80-86124-80-3
Keltování s Chrudimkou.cz – 1. díl
Keltování s Chrudimkou.cz – 3. díl
Keltování s Chrudimkou.cz – 4. díl
Keltování s Chrudimkou.cz – 5. díl
