Život ve znamení pentagramu

Oliver Pötzsch ztvárnil novým a moderním způsobem osobitý, napínavý, čtivý, strhující a místy dojemný příběh o osudech Johanna Georga Fausta, jehož osobnost se dočkala velké slávy a věhlasu zejména díky dílu Johanna Wolfganga Goetheho. Každý z nás klasické dílo významného klasického autora zná, avšak jen málokdo ví, že jeho stěžejní postava byla reálná a žila na území dnešního Německa v období přelomu 15. a 16. století. V příběhu tak procestujeme místa, v nichž se Faust nějakou dobu fyzicky zdržoval, o čemž jsou dochovány četné doklady v písemných pramenech. Některá místa však na dnešní mapě nenajdeme, protože vznikla ve fantazii autora.

Faustův život je od jeho narození opředen temným tajemstvím, jež ho provází celým dějem. Neustále si klade otázku, proč přišel o všechny, které miloval. Celé dílo je prošpikováno kouzly, kejkly a různými husarskými kousky, jež ústřední postava nejprve obdivuje a následně se ke kejklířům sám přidá. V popředí můžeme sledovat život hrdiny a na pozadí pak sociální a historické téma. Setkáváme se tu s inkvizicí, výslechy a upalováním kacířů. Troufnu si tvrdit, že si příběh zamilují zejména milovníci historických a napínavých románů s hrstkou lásky, ale i utrpení.

Jak jsem již poznamenala výše, děj kopíruje skutečné osudy Johanna Georga Fausta. Autor zjišťoval, než začal psát svůj román, veškeré faktografické údaje a pak už nezbývalo nic jiného než začít sledovat Faustovy kroky v terénu. Tudíž se podíváme do rodného Knittlingenu, do Augsburku, Benátek, Heidelbergu či Norimberku. Na konci svazku dokonce najdete jakýsi bedekr, s jehož pomocí i vy můžete putovat za dobrodružstvím a objevovat tajemství hlavní postavy, autor v této popisné části uvádí, jaká místa vznikla v jeho fantazii a jaká jsou naopak skutečná. Popisy Olivera Pötzsche jsou, co se prostředí týká, sepsány tak, že si každý čtenář, a to i ten, jenž popisovaná místa nenavštívil, dokáže krásně představit, jak to tam vypadá. Je tedy nutné vyzdvihnout to, jak autor neustále aktivizuje čtenářovu pozornost a fantazii.

Hlavní literární funkcí tohoto románu je zajisté ta zábavná, v pozadí však můžeme vnímat i funkci poznávací a vzdělávací. Čtenář se zábavnou formou seznamuje s krajem současného Německa na přelomu 15. a 16. století a zároveň se vzdělává v různých oblastech vědy, příkladem může být astrologie, astronomie, alchymie, fyzika a celá řada dalších. V příběhu vystupuje celá řada postav, jež ovlivňují život a chování Johanna buď v pozitivním, nebo negativním smyslu slova.

A teď již přejdeme k příběhu samotnému. Na začátku vyprávění se setkáváme s hlavním hrdinou Johannem Georgem Faustem, jehož maminka je těžce nemocná a on o ni ve svém dětském věku pečuje, stará se ale i o svého mladšího bratra Martina, jenž je handicapovaný. Svůj volný čas tráví s vrstevnicí Margaretou, do níž se postupně zamilovává. Tedy aspoň do té chvíle, než se stane něco hrozného, což v podstatě dospívajícího Fausta srazí na kolena a bude se muset s nastalou situací srovnat. Povede se mu to? To se dozvíte, když se začtete do tohoto zajímavého románu.

Už od prvních stránek si můžete povšimnout toho, že je text silně emotivní, s hlavním protagonistou prožijete chvíle smutku, vzteku, radostí či veselí. Nicméně převažují spíše vážné pasáže nad těmi humornými. Román je strukturován chronologicky a logicky tak, aby se v ději čtenář vyznal a jednotlivé kapitoly na sebe plynule navazovaly. Text je jednotný a ucelený, neobsahuje téměř žádné dějové odbočky a paralelní linie. Příběh má potenciál si získat své příznivce mezi těmi, kteří nemají rádi květnatá díla s mnoha dějovými linkami. Je čtivý a čtenáře upoutá a nepustí ho do chvíle, než se dočte, jak to vše dopadne. V případě Kejklíře je však drobným problémem to, že se jedná o první díl série s názvem Faust a ze závěru tedy můžete vycítit fakt, že je otevřený, aby autor mohl na svá prvotní vyprávění navázat v příštím dílu.

Kniha je sestavena ze třiceti kapitol, jež jsou pouze číslovány. Příběh je uveden prologem a zakončen epilogem, autorovým doslovem, bedekrem a dalšími podpůrnými texty. Román je rozdělen do pěti dějství, jež jsou nazvána dle toho, co v nich hraje důležitou roli, proto jsou pojmenována Muž ze západu, Čaroděj Tonio, Výprava kejklířů, Student a dívka a Probuzení zvířete. Styl psaní autora je opravdu strhující a živý, což je zřejmé i v případě popisných úseků, jež mají běžně zpomalující funkci, kdežto v případě Kejklíře mají i popisy spád. Čtenář se tedy při čtení nebude ani vteřinu nudit a knihu vstřebá během několika dní, a to i přesto, že je vepsána do krásných 568 stran, což ve čtečce odpovídá 616 slidům.

Jelikož se jedná o román, tak je zřejmé, že se v příběhu objevuje mnoho postav. Některé se jen tak mihnou a hned zase zmizí, tudíž o nich můžeme říci, že se jedná o figury epizodní. Jiné ale do osudu hlavního hrdiny zasahují delší dobu, nebo se kolem něho v pozadí ochomítají neustále, příkladem může být třeba postava čaroděje Tonia del Moravia. K epizodním postavám se zase řadí třeba Johannova matka, bratr Margarety a spousta dalších. Na druhou stranu musím konstatovat, že množství postav je přiměřené a tuto míru v žádné části nepřesáhne. Snadno se tedy v jednotlivých figurách vyznáte.

V ději se vyskytuje spousta neočekávaných zvratů, jež vás hodně překvapí a zaslouží se o upoutání vaší pozornosti. Tyto pasáže vás  budou ve čtení neustále pohánět kupředu, dokud se nedozvíte, jak to všechno dopadlo. Vyprávění je psáno chronologicky bez vedlejších paralelních či retrospektivních dějových linií. Příběh je po celou dobu přímočarý a plynulý, a proto nestagnuje.

Vypravěč děj chvílemi sleduje z bezprostřední blízkosti a občas zpovzdálí. Pro vyprávění je použito minulého času a objektivní er-formy, jež je místy doplněna o vnitřní monology (myšlenky postav) a dialogy mezi jednotlivými figurami. Forma vyprávění je velmi čtivá.

Historický román Kejklíř: Životní příběh Johanna Georga Fausta vyšel v originálu (Der Spielmann: Die Geschichte des Johann George Faustus) v roce 2018. U nás knihu vydává na konci roku 2020 Brána, jež je značkou vydavatelství Euromedia. Příznivci e-knih se nemusejí obávat, že by o tento čtenářský zážitek přišli. V elektronické podobě titul lze zakoupit na portálu Palmknihy.

Když jsem náhodně objevila v katalogu Knižního klubu tento skvost a následně se objevil i v nabídce recenzních e-knih Chrudimky, neváhala jsem a po této šanci na dobré čtivo jsem skočila. Asi si říkáte, že moje slova jsou s ohledem na to, že jsem knihu ještě neotevřela trošku silná. Nicméně jsem se již v minulosti setkala s jinými tituly tohoto autora a oba se mi líbily. V podstatě by se dalo říci, že se pro mě jméno Oliver Pötzsch stalo synonymem pro kvalitní čtenářský zážitek. Kromě jména autora mě zaujala epická ilustrace na obálce svazku, vyobrazení v plném rozsahu koresponduje s obsahem vyprávění. O přečtení vás dále může přesvědčit i interesantní anotace, jež o příběhu napoví jen to nejpodstatnější.

Moje subjektivní hodnocení titulu Kejklíř: Životní příběh Johanna Georga Fausta nemůže být jiné než pozitivní. Jak jsem očekávala, autor mi opět naservíroval velmi napínavou jízdu, v níž nebyla nouze na husí kůži nahánějící scény, avšak je nutné říci, že taková byla ona doba přechodu od středověku k ranému novověku. Nechybí inkvizice a procesy s čarodějnicemi a heretiky. Příběh mě uchvátil a četl se mi téměř sám. Líbilo se mi, jakým způsobem autor popsal krajinu a místa, jimiž hlavní hrdina při svém putování procházel. Kromě toho musím vyzdvihnout již zmiňovaný bedekr, s nímž v kapse či batůžku můžete ona místa sami navštívit a přesvědčit se o tom, jak moc si s nimi Oliver Pötzsch ve své fantazii pohrál. Kromě již zmíněné historie je možné na pozadí sledovat i řešení sociálních problémů, a to nejen v mikroskopickém měřítku (hlavní hrdina vs. jiná postava), ale i z globálního hlediska (postavení lidí ve společnosti, tj. dělení na společenské vrstvy). Co jsem ještě nezmínila a co musím také pochválit, je grafické a jazykové zpracování, jež se povedlo. Bylo použito poměrně velkého patkového písma, které mi vyhovuje, protože vede oči po řádcích a nebolí z něj při četbě oči. Text prošel pečlivou korekturou, protože se v něm neobjevují téměř žádné pravopisné ani stylistické chyby. Není nic, co by se knize dalo z mého úhlu pohledu vytknout. Za mě zajímavý čtenářský zážitek, a proto titul hodnotím zaslouženými 100 %.

Román mohu vřele doporučit všem milovníkům historických románů s prvky dobrodružství a napětí, ale také příznivcům Olivera Pötzsche.