Když sním – za zavřenýma očima
Když vstávám, mám za sebou noc plnou dobrodružství. Někdy jsou barvité, bláznivé a veselé, jindy temné a strašidelné. Sny jsou místem, kde se může stát úplně cokoliv. A jakmile se setmí, už se můžeme těšit na další příběh.
Do světa spánku nás zve nová desková hra Když sním, která umí plnit i ty nejodvážnější přání. Tedy alespoň ve světě schovaném pod peřinou. Hned dva takové sny se splnily autorovi Chrisi Darsaklisovi. K té první došlo už v roce 2016, kdy jeho hra vyšla pod dohledem společnosti Repos Production. O několik měsíců později se ale splnilo druhé přání, které bylo mnohem bláznivější. Když sním byla první hra, jejíž krabice se podívala do vesmíru na křídlech balónu. O její lokalizaci do českého jazyka se postarala firma ADC Blackfire. Ilustrace jsou tentokrát opravdovou perlou celé krabice a autory je řada různých ilustrátorů a mezi nimi najdeme i známá jména Miguel Coimbra, Vincent Dutrait či Nicolas Fructus.
Velká krabice je celá bílá a pouze na víku najdeme jeden bláznivý sen plný létajících dortů, dýmících sopek a kovbojů na železných delfínech. Uvnitř najdou hráči herní plán s obdélníkovým výřezem uprostřed. Když desku vyloží na stůl, tak do tohoto prostoru postaví krásnou bílou postel. Ta slouží jako zásobník karet, které je třeba různě zamíchat a pootáčet, protože obrázkové karty mají čtyři strany, respektive čtyři textové popisy (nazývané elementy). Účastníci dostanou společnou sestavu víl, bubáků a rarachů, která se bude rozdělovat pro každé kolo znovu. Vedle plánu pak položí hromádky žetonů bodů a přesýpací hodiny.
Začínající hráč dostane do držení masku na oči. Poté rozdá jednu z karet snových duchů každému ze soupeřů včetně sebe. Poté použije masku, kterou si zakryje výhled. Hráč sedící u jeho levé ruky odloží horní kartu z balíčku dospod a tím odkryje další v pořadí. Právě on a poté i další hráči v pořadí se postupně jeden po druhém snaží dát hráči jednoslovnou nápovědu, která popisuje předmět (slovo) na kartě. Snílek může kdykoliv příval slov zastavit a pokusit se o uhodnutí nebo kartu přeskočit, pokud vůbec netuší.
Po správné odpovědi zamíří karta na žlutou stranu plánu, všechny ostatní pak položí hráči na část podbarvenou modře. Už od nasazení masky pak jsou otočeny přesýpací hodiny, které odměřují dvouminutový limit. V tom se snaží hráč uhodnout co nejvíce snů. Ale body jsou na konci kola uděleny podle rolí, které hráči dostali v aktuálním kole. Bubáci dostanou body za každou chybu, víly a snílek za správné odpovědi.
Hádající hráč navíc dostane dva body, pokud dokáže správně zopakovat celý příběh svých uhodnutých snů. Provede tak vlastními slovy a ostatní jeho vyprávění kontrolují. A co raraši? Ti se přikloní jednou k té straně a podruhé k jiné a to v závislosti na vyváženosti obou stran hádání. Role snílka se pak přesune na dalšího hráče v pořadí až do momentu, kdy si roli snílka vyzkouší všichni. V tu chvíli vítězí ten hráč, který má nejvíce bodů.
Když sním je další obrázková party hra o popisování a hádání ilustrací. Jenže tentokrát titulní snílek sám obrázek nevidí a musí se spolehnout na slova ostatních. Jenže mezi účastníky jsou také zlomyslní bubáci, kteří se mu snaží uškodit a dávají špatné nápovědy. Ostatní to ví, ale dokud je hráč ponořen ve snu, musí sám rozeznat pravdu od lži.
Díky tomuto konceptu je hra opravdu zajímavá a výjimečná. Kromě klasického hádání totiž do partie přináší právě i to podrazáctví, které mezi tímto typem her tak trochu chybělo. Nyní se každý z hráčů snaží sledovat svůj vlastní sobecký záměr a snílek je tu pouze do počtu. Každý se při tom snaží bojovat ze všech sil, protože každé slovo, kterým přispěje do nápovědy, může mít velký vliv při závěrečném sčítání bodů.
Hra je právě o dělání neukvapených závěrů. Často se vyplatí chvilku počkat a raději si poslechnout nápovědu od více spoluhráčů. Sice hráč nezíská tolik bodů, ale má šanci alespoň některé z karet odpovědět opravdu správně. Ale je to všechno o stylu, protože někdo raději tipuje a druhý si chce být naopak jistý. Časový limit je ale pevně daný a to znamená, že ani hra nebude trvat nějak přehnaně dlouho.
Počet rivalů je tady pro zážitek naprosto zásadní. Aby všechno fungovalo s různými rolemi, je třeba mít dohromady alespoň čtyři hráče ochotné se trochu zasnít. Díky časovému presu jsou všechna rozhodnutí opravdu rychlá. Čím více účastníků v partii, tím více nápověd. Rozložení sil je obvykle ve prospěch týmu vil, protože ty mají úkol nejtěžší. To bubáci mohou vymyslet nápovědu naprosto libovolnou. Ve čtyřech je to tedy spíš na vyzkoušení a tady jednoznačně platí – čím více, tím lépe. Jako ideální se tak jeví ty nejvyšší počty od osmi hráčů nahoru (do maximálních deseti). Takových her na českém trhu je opravdový nedostatek a o to lepší zprávou je, že Když sním je opravdu super zábava!
Napovídání jedním slovem není nic jednoduchého. Chce to dobrou slovní zásobu a rychlé reakce. Karty jsou přehledné a umožňují používání fantazie. A tu mají nejlepší malé děti. Ty rychle pochopí celou koncepci, která na sobě nemá nic složitého. Díky tomu partii zvládnou i menší děti než ty osmileté, jak doporučuje víko krabice.
Zisk bodů se v rolích hodně odlišuje. A pokud někdo má smůlu a je neustále strašák, pak se mu body moc dobře nesbírají.
Takovýto typ hry dokonale stojí a padá s ilustracemi. Tedy alespoň byste si to mysleli. Ale tahle hry by stejně tak mohla obsahovat jen texty ve stylu Krycích jmen. Naštěstí ale Když sním je plné ohromných ilustrací připomínajících Dixit. Nádherné karty jsou plné zajímavých výjevů. Všechno se ale nakonec točí pouze kolem několika slov, která jsou na kartách. S přísunem 110 karet se jedná celkem o více než čtyři stovky elementů k nápovědě. A protože snílek nic nevidí, i několikátá hra se stejným slovem je stále zajímavá.
Ono i zbytek zpracování je naprosto famózní. Plastová postel slouží sice pouze jako stojánek na karty, současně ale její část zakrývá jedno ze dvou slov, takže to hráče při napovídání neplete. Potěší samozřejmě i škraboška a krásná bílá krabice. Všechny komponenty dostaly tolik pozornosti, že si vás hra určitě svým vzhledem bez problémů získá.
Když sním se vám bude líbit, především pokud máte rádi bláznivé a nevyzpytatelné party hry. Naštěstí ale její kouzlo funguje na mnoho z nás. Ostatně kdo z nás nerad sní? Hra je přístupná úplně každému a nabízí skvělou zábavu pro větší skupinky hráčů. Když sním je parádní party hrou plnou zrádců, kteří se vás snaží svést na cestu noční můry.
PLUSY
+ fantastické zpracování
+ skvělé pro vyšší počty hráčů
+ zvládnou i malí školáci
+ element zrádce
+ různé bodovací podmínky v každém kole
+ dostatek karet
+ rychlost
MÍNUSY
– snad jen ta chaotičnost
SLOVNÍ HODNOCENÍ
Když sním nemá jako party hra prakticky žádné nedostatky. Hráči všech věkových kategorií si mohou odskočit do světa snů i přes den. Tam na ně čekají nejen hodné víly, které jim posílají ty správné sny, ale i podlí bubáci. Jejich úkolem je naopak všechno kazit. Jeden z hráčů musí hádat poslepu text na kartě podle nápověd, které vůbec nemusí být správné. Díky tomu vzniká chaos, který ale dělá hru tak zábavnou. Všechno je to rychlé a jednoduché a není důvod, proč bychom vám Když sním neměli doporučit jako ohromně lehkou a skupinovou zábavu!
autor: Dušan Takáč
