Moudrý jezevec vás provede lesem
recenze knihy Kdo roste v lese
„Jezevec měl ze všeho nejraději ticho. Když konečně nastalo, rád se nořil do vzpomínek. Usadil se na kanapi a podepřel si bradu tlapkou. Dlouho se díval na rodinný portrét na protější zdi a poslouchal, jak nahoře v polospánku šelestí jeho smrk.“
V loňském roce nakladatelství Host vydalo další krásnou knihu určenou nejmenším dětem, která vzešla ze spolupráce autorky Kateryny Michalicyny a ilustrátorky Oksany Buly. O tom, jak skvěle se tato dvojice doplňuje, jsme se mohli přesvědčit již v knize Kdo roste v parku (recenze). Tentokrát poznáme především stromy rostoucí v lese, ale dozvíme se informace i o některých dalších rostlinách a také o pár zvířátkách.
Pod velkým smrkem má svoji noru jezevec, kterého z odpočinku vyruší dva rozpustilí veverčáci. A ještěže tak, díky ohořelé šišce pojme jezevec podezření, že je les v ohrožení a vydá se na místo, odkud veverky šišku přinesly. Po cestě míjí nejrůznější stromy a ve vzpomínkách se vrací do svého dětství, kdy vyrůstal se svými sourozenci a maminka je učila poznávat svět kolem. Víte, k výrobě jakého hudebního nástroje se hodí smrkové dřevo? Které rostliny žijí v symbióze? Který strom je nejmrazuvzdornější? Proč stromy na zimu shazují listí? A proč jehličnaté stromy na zimu neopadávají? Na tyto otázky, a ještě mnohé další, se vám dostane odpovědi v této útlé dětské knížce.
Autorka dá dětem nahlédnout do života v lese, představí jim základní lesní dřeviny a zároveň jim nenásilně předá zajímavé informace. Nejenže se děti dozví něco o rostlinách, ale také zjistí, jak je důležité si pomáhat a spolupracovat, tak jak to dovedou zvířátka při snaze zachránit les před ohněm, který vypukl na nedalekém poli. A nakonec i rošťandy veverky přijdou s pokorou k jezevci, aby mu poděkovaly a omluvily se za svoje chování.
„Mimoděk se opřel o drsnou kůru, tu a tam lepkavou od smůly. Ta ale voní! Tlapkou pohladil tuhé zelené jehličí: „Tak co, můj milý smrku, už ses připravil na zimu? Ano? To je dobře.“
Autorka v textu využívá nejrůznější citoslovce a neopomíjí zapojit i další smysly, když popisuje, jak je kůra hrubá, smůla lepkavá a voní.
Příběh skvěle doplňují a rozvíjejí nádherné ilustrace od Oksany Buly, tuto ilustrátorku jsme poznali již dříve díky jejím úžasným knihám o tukoních, které také vydalo nakladatelství Host. Jelikož je příběh zasazen do období podzimu, nese se celá kniha v nejrůznějších podzimních zemitých tónech. Kromě ilustrací k příběhu, zde najdeme i dvojstrany věnované nejznámějším stromům, kde je vždy vyobrazeno listí, či jehličí daného stromu a také jejich plod se semínky. Na velmi dramatické dvojstraně jsou zachycena zvířátka prchající před ohněm a zachraňující to, co jim zrovna doma přišlo pod ruku. Zvířátka jsou velmi polidštěna, jak už to v pohádkách pro děti bývá. To, že si ilustrátorka ráda s dětmi hraje, dosvědčuje i to, že téměř do každé ilustrace schovala tři jinak velmi nenápadné broučky. Děti bude bavit je hledat.
Kniha Kdo roste v lese je tedy takovou populárně-naučnou pohádkou pro nejmenší děti. Četla jsem ji před spaním naší předškolačce a kniha se jí moc líbila. Dvouletého syna zatím zajímaly spíše jen obrázky. Příběh je určen dětem od tří let, a pokud bych měla určit horní hranici, tak bych odhadovala, že by se knížka mohla líbit ještě i dětem v první třídě, které by si ji mohly přečíst již samy.
„Kdysi ho to s maminkou moc bavilo. Ach! Její hustě popsaný a pokreslený poznámkový blok jezevec dodnes opatruje jako vzácný poklad. Ať ho otevře na kterékoli stránce, jako by nasedl do stroje času, který ho přenese zpátky do dětství.“
Myslím, že knihu ocení také dospělí, i na mě příběh jezevce zapůsobil a vyvolával ve mně jistou lítost právě díky jeho vzpomínkám na svoji maminku, která ho hodně naučila, ale jak sám dodává, už je to dlouho, co ji viděl naposledy. Kniha není pouze naučná, ale má i citový přesah a vyvolává emoce.
Ráda bych ji doporučila všem malým zvídavým dětem a jejich rodičům a prarodičům, kteří ocení příběhy, které mají našim nejmenším, co předat a mohou si nad nimi i popovídat.
A pokud vaše děti rády něco vytvářejí, tak na konci knihy najdou návod na výrobu girlandy z listí. A jelikož opakování je matka moudrosti, tak si děti mohou na předposlední stránce vybarvit listy a doplnit k nim názvy stromů, z nichž pocházejí.
„Kdepak, já už jsem moc starý na to, abych zachraňoval svět nebo vlastně les, mumlal si pro sebe jezevec, když si naléval do hrníčku jahodový čaj. Venku už padl soumrak a do okna mu nakukovaly hvězdy.“
Moje hodnocení je 100 %.
Budu doufat, že se nakladatelství Host ujme také vydání další knihy od této dvojice, a to Kdo roste v sadě, která vyšla již na Slovensku.
| Název knihy | Kdo roste v lese |
| Autor | Kateryna Michalicyna |
| Žánr | pro děti, naučná literatura |
| Nakladatelství | HOST |
| Rok vydání | 2020 |
| Počet stran | 44 |
| ISBN | 978-80-275-0340-7 |
 | www.hostbrno.cz |
 | www.databazeknih.cz |
Nakladatelství Host vydává především kvalitní českou a překladovou prózu, poezii, literární teorii i literaturu naučnou. Odborné publikace se zaměřují především na historii, sociologii, jazykovědu, osobnosti filmu i další obory. V posledních letech se velmi výrazně rozšířila řada překladové beletrie, severských kriminálních románů a thrillerů. Nově Host hledá kvalitní knihy i v oblasti žánrové (sci-fi a young adult) a dětské literatury. Relativně nedávno našla v Hostu přístřeší i prestižní edice Česká knižnice, která zájemcům nabízí kvalitní ediční zpracování děl českých klasiků. Naší cílovou skupinou jsou jednak lidé, kteří se zabývají literaturou „na vyšším stupni“ (studenti, učitelé apod.) a dále průměrně či spíše nadprůměrně nároční čtenáři, kteří se u knih chtějí bavit a odpočívat, avšak spotřební a braková literatura je pod jejich úroveň.
