Kalendárium – Zdeněk Řehoř
* 30. srpen 1920 – † 8. listopad 1994
„Většinou hraju zakřiknuté lidi, jako jsou úředníci nebo dědci. Proto si nemyslím, že bych přinesl filmu něco objevného,” řekl o sobě Zdeněk Řehoř. Tak v tom bych tomuto herci oponovala. A určitě nejsem sama. Zdeněk Řehoř dokázal totiž i těm „zakřiknutým dědkům”, jak říkal, vtisknout nezapomenutelný výraz a prosté lidské kouzlo.
Zdeněk Řehoř měl být učitelem. Za prvním místem se přestěhoval do Prahy. Když o něj přišel, začal si přivydělávat pomocnými pracemi v divadle. „Najednou jsem si uvědomil, jak byl celý můj dosavadní život těsný. Divadlo bylo mým osudem,” vyznal se později Zdeněk Řehoř. Hned na začátku jeho kariéry ho zasáhla tuberkulóza. „Od jisté smrti mě zachránila jen moje silná vůle a chuť stát se opravdovým hercem.”
Po dvou krátkých angažmá zakotvil na 44 let v Divadle na Vinohradech. Tady se setkal s plejádou herců, mimo jiné i s Vlastimilem Brodským, se kterým je pak spojilo nerozlučné přátelství i řada legrácek, které si prováděli. „Do Zdeňka byste žádnou kulišárnu neřekli, protože má ten svůj nevinnej kukuč,” tvrdil o něm Bróďa. „Ale to byste viděli, jak mu svítěj očička, když vám něco vyvede.”
Zdeňka Řehoře nikdy neprovázely žádné skandály, byl klidný, citlivý a spořádaný podobně jako jeho hajný z Krakonošových pohádek. Jak nenápadně žil, tak tiše v listopadu 1994 odešel. Kromě stovky rolí ho připomíná i maličká tabulka vedle Jičínské brány.
