Kalendárium – Karel Jaromír Erben
* 7. listopadu 1811 – † 21. listopadu 1870
„U lavice dítě stálo, z plna hrdla křičelo. Bodejť bys jen trochu málo, ty cikáně, mlčelo. Poledne tu v okamžení, táta přijde z roboty, a já ještě u vaření, pro tebe, ty zlobo, ty!” Pamatuji si to dobře? Doufám. Ale Karel Jaromír Erben nenapsal jen Polednici. V „Kytici z pověstí národních”, sbírce z roku 1853 inspirované starými českými lidovými bájemi, jsou i jiné básně.
Erben byl jedním z devíti dětí miletínského ševce. Přežil jen on a o pět let mladší sestra Josefka. Maminka měla tuberkulózu a dětem dala do vínku dar, jaký by jim nikdy dát nechtěla. Ale stalo se. Přála si, aby z křehkého synka byl učitel. To se nezdařilo. Karel Jaromír vystudoval práva. Bohužel, solidní existenci mu to nezajistilo. Léta pracoval zadarmo a jedinou jeho obživou byly lekce hudby.
Pak se poznal s Františkem Palackým a díky němu získal místo sekretáře a archiváře Národního muzea a posléze místo archiváře města Prahy. Ne že by to jeho finanční situaci výrazně zlepšilo. Jeden z největších českých básníků 19. století se až do konce života potýkal s nouzí.
„Je lépe v mylné naději sníti, před sebou čirou temnotu, nežli budoucnost odhaliti, strašlivou poznati jistotu,” napsal Erben. Že by něco tušil? Maminčin nechtěný odkaz se bohužel projevil i u něho. 21. listopadu 1870 Karel Jaromír Erben zemřel na tuberkulózu.
