K sobě blíž, tentokrát ve Slatiňanech. Nebo ve Španělsku?
Jak daleko či blízko k sobě máme? Můžeme si i přes velkou vzdálenost rozumět, naše duše souzní, nebo můžeme stát vedle sebe a přitom si být velmi daleko. Nebo si prostě můžeme být jen nablízku a přitom se pokoušíme vzájemně chápat. Jedno z neobyčejných setkání, kdy se pokouší být zdraví lidé nablízku lidem s postižením, se již popáté uskutečnilo v sobotu 12. září 2009 ve Slatiňanech.
Přívětivé prostředí Domova sociálních služeb se stalo dějištěm výletu do slunného Španělska. Skupina mladých lidí z okolních farních společenství a Mladých křesťanských demokratů v Domově uspořádala již páté zábavné odpoledne nazvané “K sobě blíž”. Jeho hlavním záměrem je přiblížit dva světy – svět zdravých lidí a lidí s tělesným a mentálním postižením. Celou akci zaštítil Miloslav Macela, radní Pardubického kraje pro oblast sociální péče.
Jednotícím motivem celého hravého odpoledne, které připravily dvě desítky dobrovolníků pro téměř sedmdesát klientů Domova sociálních služeb se celé odehrávalo ve Španělsku. Klienti se seznámili se španělskou kulturou, hudbou jídly, přírodou i zvyky. Všichni měli možnost si na vlastní oči, ruce i nohy vyzkoušet flamenco, ochutnat španělské dobroty a ocitnout se i uprostřed koridy.
“Pokaždé, když se setkám s lidmi s postižením, vždycky musím obdivovat jejich bezprostřednost a především schopnost se upřímně radovat z maličkostí. To my už pomalu neumíme, jsme zahledění sami do sebe a svých starostí,” řekla Marie Jílková, která sama pracovala jako vychovatelka v domově pro lidi s postižením. “Taková setkání jsou pro mne velmi obohacující a stále znovu se přesvědčuji, že je dobré se zastavit a začít se dívat na svět znovu, novýma očima. Velké díky všem dobrovolníkům, kteří akci pro klienty Domova zorganizovali.”
Odpoledne plné her završil táborák a živá kapela, která sklidila snad největší úspěch. Klienti v ten den měli možnost se dozvědět něco nového o Španělsku. A organizátoři se možná přesvědčili, že komunikovat s lidmi s postižením je jednodušší, než se zdá. Prostě si všichni po celém dni byli tak nějak blíž.
