Kalendárium – Josef RESSEL
* 29. června 1793 – † 9. října 1857
Říkali o něm, že byl Leonardem da Vincim devatenáctého století. Ovšem dokud žil, štěstí se mu obloukem vyhýbalo a sotva uživil rodinu. No, tak už to chodí.
Josef Ressel se narodil v Chrudimi do českoněmecké rodiny. Ze školy si jistě všichni pamatujeme, že byl vynálezcem lodního šroubu. Tahle myšlenka se mu vylíhla v hlavě už v devatenácti letech. První návrh svého převratného vynálezu si zakreslil na papír už 1. května 1812. Nejprve zamýšlel použít větrný šroub k pohonu balonů a vzducholodí.
Šroub pro lodní pohon Ressel pro svět prakticky znovuobjevil. Nad podobným mechanismem bádal už Archimédés, najdeme ho i na kresbách již zmíněného Leonarda da Vinci. O lodním šroubu uvažovali také jeho američtí kolegové David Bushnell a John Stevens.
Ressel však na rozdíl od těchto předchůdců stanovil správný tvar šroubu a jeho ideální umístění, tedy vodorovně pod kýl lodi a před kormidlo. Tím se zapsal do dějin techniky. Přesto se nedočkal uznání ani využití svého vynálezu, který přitom znamenal obrat v námořní paroplavbě.
Josef Ressel ověřil svůj vynález na šestitunové bárce, kde šroub poháněli dva muži silou svých paží. Člun se hladce rozjel a bez problémů předjel ostatní lodě. Pokus se vydařil, a tak si dal Ressel vynález patentovat.
V červenci 1829 stál u mola v Terstu parník Civetta, poprvé poháněný Resselovým lodním šroubem. Shromáždila se tu spousta lidí, každý chtěl ten zázrak vidět. Ale Resselovi nepřálo štěstí. Krátce po vyplutí prasklo potrubí parního kotle a loď se zastavila. Policie pak další pokusy zakázala. Ressel se za svůj vynález nedožil žádného uznání.
Lis na víno, kuličkové ložisko, polní telegraf, potrubní pošta, jevištní mechanismus… to jsou jen některé z dalších vynálezů tohoto nešťastného a za života nedoceněného muže. Ressel zemřel na služební cestě v lublaňském hostinci. V ruce držel recept, na jehož rubu se loučil se ženou a dětmi a prosil, aby hájili jeho patent na vynález lodního šroubu.
Sotva by si jistě pomyslil, že jednou bude jeho portrét na známkách i na bankovkách! Satisfakce se mu dostalo až osm let po smrti, kdy mu prvenství přiznala Akademie věd ve Washingtonu.
