JIŘÍ SCHELINGER, F. R. ČECH – Hrrr na ně… nám se líbí…
Interpret: JIŘÍ SCHELINGER, F. R. ČECH
Album: Hrrr na ně… nám se líbí…
Datum vydání: 4. března 2016
HARD ROCK / FOLK ROCK
Hlas Jirky Schelingera byl výjimečný a ani 35 let od jeho tragického úmrtí nesnese v Česku srovnání. Říkalo se, že zpívá jeho duše. Málokdo dnes ale ví, že byl mimořádně nadaný i jako muzikant a především jako skladatel, kterému svými texty sekundoval současný divadelní principál a Schelingerův dřívější kapelník František Ringo Čech.
Remasterovaná verze dvou posledních alb Jiřího Schelingera a Skupiny F. R. Čecha (tak by totiž měli být interpreti na této kolekci správně pojmenováni) je jistě reprezentativní. Představuje totiž dva zásadní milníky, které vzešly z této spolupráce.
Deska Hrrr na ně… (1977) byla na svou dobu přelomová, ba přímo revoluční. Byla to první hardrocková deska u nás. Její pojetí bylo navíc nezvykle progresivní a provázel ji strhující výkon celé kapely, z níž je třeba vedle Jiřího Schelingera vyzdvihnout také kytaristu Stanislava “Kláska” Kubeše a dále bubeníka a zejména výtečného aranžéra všech písniček Jiřího “Mamuta” Stárka. Desku kazí pouze rádoby vtipné průpovídky (skeče) z Čechova pera mezi skladbami, které nelze považovat za nějakou koncepční uměleckou vložku, ale spíše jako úlitbu tehdejší komunistické cenzuře, která by nebýt Čechova klaunovství album nejspíš hned na začátku zařízla. Inu, byla to složitá doba a zvláště pro průkopníky hudby, kterou vyhledávaly režimu podezřelé dlouhovlasé máničky.
Po fenomenálním úspěchu desky Hrrr na ně… přišlo o dva roky později album Nám se líbí…, které se odklonilo od přímočarého hard rocku k barvitějšímu pojetí hudby s četnými prvky folku. Vedle několika zajímavých hostů se na něm podílelo nejslavnější složení Skupiny F. R. Čecha (Kubeš – Kavale – Stárek), přičemž pro posledně jmenovaného to byla už jen labutí píseň, neboť krátce na to zběhl ke Katapultu. Přesto zanechal “Mamut” na desce čitelný rukopis nejen svou precizní hrou na bicí, ale především opět jako skvělý aranžér, který dokázal z narychlo spíchnutého alba vytvořit koncepční záležitost, jež se právem řadí mezi klenoty české rockové hudby.
Deska je zároveň výpovědí o momentálním vztahu autorského tandemu Schelinger – Čech, jehož cesty se začaly pozvolna rozcházet. Zatímco Jirka Schelinger táhl káru směrem k progresivnější rockové muzice a snil o tom, že se na Čechovi osamostatní, F. R. Čech chtěl dělat zemitější bigbít. Čí názor na albu Nám se líbí… převážil, je už na první poslech zřejmé. Čech se přizpůsobil Schelingerovi, i pokud šlo o texty, a z desky je cítit velký intelektuální potenciál nezapomenutelného zpěváka, který měl zúročit, ale nezúročil, na dalším připravovaném albu Zemětřesení. Právě z něho stihl Jiří Schelinger natočit před svou smrtí ještě tři skladby, které mi tak trochu mezi bonusy chybí, aby byla výpověď o závěru tvůrčího života této legendy co nejucelenější. Přesto je remasterované dvojalbum důstojnou připomínkou dvou významných výročí zpěváka (65 let od narození a 35 let od smrti), který bývá často neprávem opomíjen a má přitom v Česku nejvíce svých revivalů ze všech, které jeho hudbu ostatním stále připomínají.
Poslechněte si album na SPOTIFY.
