KnihyKultura

Ještě je čas změnit svůj život

Griet Op de Beeck - Pojď sem, ať ti můžu dát pusurecenze knihy
Griet Op de Beeck – Pojď sem, ať ti můžu dát pusu

Přála bych si, abychom tady takhle mohli zůstat navždy, abych už nikdy nemusela do školy počítat tam blbý příklady, abych už nikdy neležela v posteli a nemohla usnout, abych už nikdy nemusela do té místnosti ve sklepě a abych už nikdy nikoho nenaštvala a abych vyhrála cenu pro nejmilejší holčičku na světě.

Kniha Pojď sem, ať ti můžu dát pusu je autorčiným druhým titulem. Stejně jako za svoji prvotinu, i za tuto knihu získala literární ocenění. Poté, co jsem přečetla její první dílo Výš než v sedmém nebi (recenze), jsem se moc těšila na další knihu a autorka mě opět nezklamala.

Griet Op de Beeck, belgická spisovatelka, si získala moje srdce jejím způsobem vyprávění. Nechávala jsem se unášet stránku za stránkou a nemohla jsem se od knihy odtrhnout a věřím, že kdybych měla více času na čtení, měla bych za dva dny přečteno.

Celou knihou nás provází hlavní hrdinka, z jejíhož pohledu je příběh napsán. Je to obyčejná dívka, se svými starostmi, trápeními, ale i nadějí, že bude líp.

Jdeme dál deštěm a já si přeju, aby to tak zůstalo navždy. Pak bychom došli až na konec světa, všemi zeměmi, a nikdy bychom nebyli unavení, nemuseli bychom spát nebo jíst něco jiného než hranolky, nebo jít do školy a do práce, nebo psát slohovky o jídle.

Kniha je rozdělena na tři části. Mona, tak se hlavní postava jmenuje, je na začátku románu devítiletou dívenkou, pro niž si osud připravil nečekaný zvrat v rodině. Málokdo tuší, že pro ni je to vysvobození z dřívějšího života. Budete s ní prožívat její obavy a přání. Například přání být už dospělá, aby mohla dělat vše, co má jako dítě zakázáno, a nemusela dělat, co nechce. Řekla bych, že tady se autorka dokázala vžít do role dítěte a její myšlenky mě přenesly zpět v čase a já si uvědomila, že se v některých Moniných prožitcích poznávám. První část knihy končí, když je Moně jedenáct.

Poté se přeneseme o třináct let dál a setkáváme se s čtyřiadvacetiletou ženou, která nachází svého partnera a získává práci, jež ji naplňuje.

Ve třetí části se posuneme o dalších jedenáct let. Mona ve svých pětatřiceti letech čelí těžké životní situaci. A až v blízkosti smrti si uvědomí jednu zásadní věc. Jakou? To vám neprozradím.

Pokrčí rameny, vzlykne, rve to srdce. Smutek se nedá sdílet, pomyslím si, protože slova nestačí, protože ruce, které objímají, ten pocit neodnesou, protože pochopení, opravdové pochopení, jednoduše neexistuje, dokonce ani mezi sestrami, které znají význam pohledů svých rodičů a taky ten zvuk, když je srdce drásáno na cáry, i ten pocit k zalknutí v těžkém vzduchu v salonech a obývacích pokojích a kuchyních, kde se hodně mluví, ale v podstatě si nikdo nic navzájem neřekne.

V knize se setkáváme s dalšími postavami, s Moniným bratrem Alexandrem, její sestrou Anne-Sophií, Moniným otcem, její nevlastní matkou, Moniným partnerem Louisem a řadou dalších. I když se to ze začátku nezdá, nejdůležitějším vztahem v jejím životě je vztah s otcem, který má svá tajemství a jedno z nich Moně odhalí.

Autorka nás po celou dobu drží v napětí toho, co přijde až úplně nakonec. S touto knihou se neubráníte slzám, ne že byste ji probrečeli celou, ale věřím, že konec knihy nenechá nikoho chladným.

Jakkoliv je třetí část smutná a najdete v ní řadu zajímavých myšlenek, nad kterými budete přemýšlet, mně se nejvíc líbila první část, kdy byla Mona dítě. Přestože její dětství nebylo z nejšťastnějších, četla se tato část lehce a autorka krásně vystihla myšlení dítěte. Druhá část byla takové vydechnutí před strhující poslední částí.

Román o lásce, o naději, o touhách, o přání dělat lidi šťastnými, o životě, o nemoci a o umírání. Pokud tohle všechno máte rádi v „jednom ranci“, je to ta pravá kniha pro vás.

Někdy věta: „Pojď sem, ať ti můžu dát pusu“, může být začátkem konce. Pochopíte, až knihu přečtete.

Jsme tu spolu, blíž, než jsme si kdy byli, a taky dál, než jsme kdy byli. Taky mu pořádně stisknu ruku. Jsem holčička, která má dlaně v tatínkových, už je nikdy nechci pustit.

Hodnocení: 90 %

 


Griet Op de Beeck - Pojď sem, ať ti můžu dát pusuNázev knihy:         Pojď sem, ať ti můžu dát pusu
Autor:                      Griet Op de Beeck
Překlad:                  Adéla Elbel

Nakladatelství:      HOST
Rok vydání:           2017
Počet stran:           400

ISBN:                       978-80-7491-876-6

E-shop:   kniha – http://nakladatelstvi.HOSTbrno.cz
                                 
               e-kniha – http://www.PalmKnihy.cz
   
Databáze knih:     www.DatabazeKnih.cz

   

HostNakladatelství Host vydává především kvalitní českou a překladovou prózu, poezii, literární teorii i literaturu naučnou. Odborné publikace se zaměřují především na historii, sociologii, jazykovědu, osobnosti filmu i další obory. V posledních letech se velmi výrazně rozšířila řada překladové beletrie, severských kriminálních románů a thrillerů. Nově Host hledá kvalitní knihy i v oblasti žánrové (sci-fi a young adult) a dětské literatury. Relativně nedávno našla v Hostu přístřeší i prestižní edice Česká knižnice, která zájemcům nabízí kvalitní ediční zpracování děl českých klasiků. Naší cílovou skupinou jsou jednak lidé, kteří se zabývají literaturou „na vyšším stupni” (studenti, učitelé apod.) a dále průměrně či spíše nadprůměrně nároční čtenáři, kteří se u knih chtějí bavit a odpočívat, avšak spotřební a braková literatura je pod jejich úroveň.

 


PalmKnihyPalmKnihy
– Největší a nejstarší obchod s elektronickými knihami v České republice. Jednoduše, pohodlně a rychle přímo ve všech dostupných formátech.

Více než 11.000 e-knih na jednom místě.

 

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.