Jarní nešvar: vypalování trávy
Pomalu se nám blíží jaro a s ním práce na zahrádkách, v sadech, loukách a polích, s čímž souvisí úklid loňské trávy. Jako každý rok mnozí z lenosti nebo neznalosti vezmou do ruky zápalky, popř. na pomoc ještě nějakou hořlavinu, a starou trávu budou vypalovat. Oheň starou trávu pohodlně likviduje, pokud se nevymkne kontrole. K tomu však stačí opravdu málo – trochu větru, a oheň se začne šířit nekontrolovaně na okolní porosty, popř. stavby. Při jeho hašení každoročně úplně zbytečně dochází ke škodám na majetku, k popáleninám a v horším případě k úmrtím. Proto je rozhodně lepší vzít si do ruky hrábě a „stařinu” vyhrabat, přičemž si alespoň po zimě protáhneme tělo před dalšími jarními pracemi.
Na závěr bych si dovolil připomenout něco, na co by člověk neměl zapomenout. Na vypalování trávy pamatuje zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 17 odst. 3, písm. f) uvedeného zákona nesmí fyzická osoba provádět vypalování porostů, jinak se dopustí přestupku dle § 78 odst. 1, písm. s) uvedeného zákona a za tento přestupek jí může příslušný orgán hasičského záchranného sboru uložit pokutu až do výše 25 000 Kč. Podle § 5 odst. 2 uvedeného zákona nesmí vypalovat porosty ani právnické a podnikající fyzické osoby. V případě, že při vypalování dojde k trestnému činu obecného ohrožení, může dojít i na trest odnětí svobody. Samozřejmě v případě, že způsobíte škodu, musíte ji uhradit. Jinak se dopustíte přestupku podle § 76 odst. 2 písm. m) zákona o požární ochraně. Obecně závazná vyhláška města 5/2020 o nakládání s odpady, čl. 4, říká, jak se má nakládat s bioodpadem.
Domnívám se však, že dříve, než nastoupí zákony, měl by zvítězit zdravý rozum. Zničené přírodní prostředí, ohrožené majetky, zdraví a lidské životy jsou příliš velkou daní lidské pohodlnosti.
zdroj: Chrudimský zpravodaj
