Jak se putuje po „slepé mapě“?
recenze audioknihy Slepá mapa
Smutné osudy českého národa v období první a druhé světové války a těžké časy za vlády jedné strany, to je to, co je hlavním tématem této audioknihy, která si vás získá pro svou autentičnost. V některých z nás toto dílo může vyvolat nepříjemné pocity, mladší generace si ji užije pro zajímavý příběh plný různých zvratů, jedno by však mělo být pro obě strany společné, a to ponaučení a apel na to, že historie, ač si to nechceme připustit, se opakuje. Kromě toho může být Slepá mapa od Aleny Mornštajnové skvělým podkladem pro společné rodinné vzpomínání na minulost.
Celý příběh monitoruje historii čtyř pokolení jedné rodiny, jež je všemi třemi epochami silně poznamenána. Posluchač tedy primárně poslouchá příběh této rodiny a na pozadí vnímá historické okamžiky, jež zanechaly četné šrámy na duších a majetku mnoha lidí v Československu, a celou řadu dalších témat, jež ovlivňovala život v každé z výše zmíněných epoch. Audiokniha je plná bolestí, strastí, ale i lásky, radostí a slastí. Při poslechu budete mít pocit, jako byste byli součástí vyprávění a veškeré události v něm zmíněné na vás velmi silně zapůsobí. Autorka vás umně vtáhne do děje a nebudete moci přestat poslouchat, dokud nezjistíte, jak to vše dopadlo.
Příběh je velmi realistický, a proto by se klidně mohl odehrát i ve skutečnosti. Pokud se zabýváte historií Československa, najdete v ději reálné dobové popisy, na jejichž pevných základech je vystavěn příběh fiktivní rodiny. Z vyprávění dívky, Anežky, jež je nejmladší členkou zmíněné rodiny, sledujeme v první části osudy její maminky Alžběty a tety Boženky. Její život je popisován od útlého dětství až do stáří, asi tak v polovině audioknihy se dozvíme, že Alžběta čeká dítě – Anežku. Druhá polovina je tedy odvíjena jen z úhlu pohledu Anežky. Ve vyprávění opět sledujeme její růst, můžeme tak říci, že se jedná hned o dvojitý bildungsromán.
Audioknihu jsem si vybrala hned, jakmile jsem ji viděla v nabídce vydavatelství. Od autorky jsem četla knihu Hana, která se mi moc líbila, a tak jsem byla zvědavá, jaký je tento příběh, zda mě strhne tak, jako onen přečtený titul. Když jsem se zaposlouchala, moc se mi zalíbilo, jakým způsobem autorka své dílo koncipovala. Už na začátku je čtenáři jasné, že audiokniha je rozdělena do více částí a díky poutavému úvodu také zjistíte, jakým způsobem se bude děj odvíjet. Kromě zkušenosti s jinou autorčinou knihou o výběru rozhodla také interpretka, která je zmíněná na přebalu nosiče. Vypravěčkou se stala Veronika Gajerová. Při poslechu jsem se s ní ještě nesetkala, ale jelikož herečku znám z různých televizních filmů a seriálů a její hlas mi je v tomto prostředí sympatický, byla jsem zvědavá, jak se popere s načtením tohoto příběhu. Myslím si, že se jí to povedlo velmi dobře.
Obálka audioknihy vás zaujme díky metaforickému vyobrazení slepé mapy. V podstatě i název titulu je metaforický. Na přebalu můžete vidět šedivou plochu, na níž jsou lihovým fixem namalované ostrůvky a v jednom z nich jsou zapíchnuty tři špendlíky. Toto vyobrazení může působit tísnivě, když to pak ještě spojíte s tím, co víte o příběhu, tíseň a smutek to ještě znásobí. Na druhou stranu ale vyvolává i celou řadu otázek, jež vás přimějí si vyprávění poslechnout. Dále přebalu vévodí ve vrchní části jméno autorky a název audioknihy. V dolní části pak najdete jméno vypravěčky a informaci o vydavateli. Anotace je krapet delší, ale poodhalí vám jen námět vyprávění a navnadí vás k poslechu.
První část příběhu je koncipována coby vyprávění ze vzpomínek rodičů a prarodičů dívky a v druhé vypráví již sama hlavní postava Anežka o tom, co se stalo přímo jí. Nejprve je vyprávění vcelku komplikované, protože autorka dává velký prostor nejen linii vyprávění Alžběty, ale také její sestře Boženě. Zpracovává nejen jejich vztah s rodiči, ale také následné hledání partnerů. Na všem je skvrnka válek, dětství poznamenala první světová, ranou dospělost pak druhá světová. Alžběta se matkou stává až poměrně pozdě a důvod jejího mateřství byl pochopitelně též poznamenán historickým zvratem – nástup vlády komunistické strany. Pohled dítěte, jež je danou situací poznamenáno, je úderný a smutný. Na čtenáře tedy zapůsobí mnohem více, než kdyby děj vyprávěl dospělý. Kompozičně je dílo zpočátku rozvrstvené do paralelních sekcí, v druhé části se ale ustálí do jednoduché chronologie. I přes počáteční komplikovanost je vyprávění plynulé. První část textu je odvyprávěna v objektivní er-formě, druhá část potom v subjektivní ich-formě, a to přímo z pohledu Anežky. Veronika Gajerová se do vyprávění velmi dobře vžila a bylo znát, že si četbu užívala a že veškerá příkoří postav pečlivě procítila a ztvárnila. Povedlo se jí oživit nejen čtený text, ale i dodat mu velkou dávku emocí.
Hlas vypravěčky se k tomuto titulu velmi hodil a dobře se mi poslouchal, protože, jak jsem již napsala, mi je sympatický. Působil na mě mladistvým dojmem, herečka se tudíž dokázala výborně vtělit do postavy Anežky. Dovolím si konstatovat, že tvůrci audioknihy při svém výběru rozhodně nesáhli vedle. Vyprávění je realistické, má nezaměnitelný ráz, jedinečnou atmosféru a spád. Veronika Gajerová do svého projevu vložila spoustu emocí, což se do její interpretace povedlo propracovat díky výborné práci s hlasem. Hereččina rétorika je vybroušená. Při poslechu si nepovšimnete jediné chyby. Neměla jsem žádné problémy s porozuměním čtenému. Výslovnost je perfektní. Poslech byl tudíž plynulý. Četba byla rytmická a bez zadrhávání. Rychlost čtení byla přiměřená tématu titulu.
Knižní předloha audioknihy vyšla dvakrát, a to v letech 2013 a 2018 v nakladatelství Host. Na konci roku 2019 se titul dočkal své audio podoby, o níž se postaralo vydavatelství OneHotBook. Pokud vás recenze zaujme a rádi byste si toto vyprávění poslechli, můžete si audio zakoupit na stránkách e-shopu vydavatelství.
Při poslechu vás okouzlí hudební podkres, který je směsicí různých rytmických melodií zahraných na rozličné hudební nástroje. Veškerá hudba plně odpovídá tomu, co se odehrává v dané kapitole. Většina skladeb se nachází právě na konci kapitol, a to bez ohledu na to, že se některé z nich skládají z více stop. Ve vyprávění není použito žádného zvukového doprovodu, a proto četba není ničím narušována. Nejdelší rytmické celky jsou umístěny na počátku a následně v úplném konci audioknihy.
Příběh je plynulý a nezadrhává se. Jak jsem napsala výše, rychlost četby je přiměřená tématu a není ničím narušována. Autorka vám zprostředkuje nevšední pohled nejen do života jedné rodiny, ale i do československé historie 20. století. Celá audiokniha je složena ze 44 různě dlouhých stop (14 – 20 minut), jež jsou číslovány. Stejně tomu je i v případě jednotlivých kapitol.
Moje celkové hodnocení Slepé mapy je pozitivní. Jednalo se o zajímavý a velmi silný příběh, který se mi moc líbil. Autorka mi zprostředkovala realistický příběh, jenž se mohl klidně stát. Dokázala mě plně vtáhnout do děje prostřednictvím poutavého vyprávění. Zároveň jsem se častokrát nachytala při tom, že prožívám veškerá příkoří a radosti, které se objevily v příběhu. To poukazuje na to, že literární předloha, ale i narátorčina interpretace jsou kvalitní. Kromě toho jsem si zamilovala i zajímavý hudební podkres, jenž dokresloval všechny kapitoly. Jsem moc ráda, že jsem si tento počin mohla poslechnout a příběh si naplno užít. Za skvělé zpracování a brilantní výkon vypravěčky patří titulu zasloužených 100 %. Audioknihu s radostí doporučím všem milovníkům historických románů, příběhů ze života, ale i žákům základních a středních škol pro ilustraci historie 20. století.
Autor: Alena Mornštajnová (*1963)
Vystudovala angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. Pracovala jako lektorka anglického jazyka a překladatelka, nyní žije ve Valašském Meziříčí a věnuje se převážně psaní. Debutovala knihou Slepá mapa (Host, 2013), druhá próza Hotýlek vyšla dva roky poté (Host, 2015). Vzhledem k pozitivním ohlasům na svůj třetí román Hana (Host, 2017) od čtenářů i kritiky se Alena Mornštajnová stala jednou z nejoblíbenějších současných českých spisovatelek. Tento román se překládá do deseti cizích jazyků a získal řadu ocenění — mimo jiné obdržel Cenu Česká kniha 2018 a stal se Knihou roku 2017 portálu Databáze knih. Podobně úspěšný je i její nejnovější román Tiché roky (Host, 2019), který obdržel v letošním prvním ročníku čtenářské ankety Kniha roku ocenění v kategorii společenský román, zároveň se stal i absolutním vítězem soutěže.
Účinkující: Veronika Gajerová (*1963)
Česká herečka a dabérka pochází z umělecké rodiny. Její otec Václav Gajer byl filmovým režisérem, matka Naděžda Gajerová-Mauerová byla dlouholetou herečkou Národního divadla. Poté, co se mladé Veronice rozplynul sen stát se tanečnicí, vydala se, proti vůli své matky, na dráhu hereckou. Na filmovém plátně debutovala rolí učnice Moniky ve filmu Housata (1979), od té doby se objevila v mnoha televizních seriálech, filmech a pohádkách, ale patří zejména k vynikajícím herečkám divadelním. V letech 1990-1994 účinkovala v Divadle Labyrint, od poloviny devadesátých let patří k oporám hereckého souboru Městských divadel pražských.
| Název audioknihy | Slepá mapa |
| Autor | Alena Mornštajnová |
| Interpreti | Veronika Gajerová |
| Vydavatelství | OneHotBook |
| Délka | 13 hodin 5 minut |
| EAN | 8594169482804 |
 | www.onehotbook.cz |
Vydavatelství OneHotBook vydává audioknihy současných světových a českých autorů i moderní literární klasiku a osobitou tvorbu pro děti s kompletní profesionální produkcí zahrnující dramaturgii, režii, hudbu, postprodukci a design. Audiokniha v jejich podání není pouhým převyprávěním knihy, ale interpretačním uměním vzniklým za spolupráce režisérů s pečlivě vybranými herci; zvukovou adaptací, jejíž náladu podkreslují atmosférické zvuky i ruchy a původní skladby vytvořené na míru daného díla.
Mezi autory OneHotBook patří například Kateřina Tučková, Tereza Boučková, Jaroslav Rudiš, Jiří Šulc, Jiří Hájíček, Vilma Kadlečková, Petra Soukupová, Evžen Boček, Stieg Larsson, Jo Nesbø, Jussi Adler-Olsen, Peter May, Henning Mankell, Lars Kepler, David Mitchell, Haruki Murakami, Gillian Flynn, Lyndsay Faye, Tom Robbins a další.
