Jak malíři přicházejí na svět
Jmenuje se Pavel Blažek, je studentem chrudimského gymnázia, a je mu 15 let. V kreslení je naprostý samouk, přesto jeho nadání nemohlo uniknout nikomu. Ani bývalé paní učitelce výtvarné výchovy na základní škole, která ho přihlásila do výtvarné soutěže.
Minulý rok, tedy v době, kdy byl Pavel žákem 9. třídy, byla vyhlášena soutěž věnovaná 800. výročí narození svaté Anežky České, kterou pořádala nadace STONOŽKA spolu s pražským arcibiskupstvím, a kam měli žáci a studenti zasílat své výkresy právě se svatou Anežkou Českou. Tato soutěž byla určena pro lidi, kteří nestudují žádnou výtvarnou školu. Pavel se nejen zúčasnil, ale i bodoval a jel na slavnostní vyhlášení do katedrály svatého Víta v Praze.
Jak dlouho se kreslení a malování věnuješ?
Maluji od dětství, ale „naplno“ jsem se tomu začal věnovat až v 9. třídě.
Jaké máš další záliby?
Rád hraji volejbal, rybařím a občas i čtu.
Jak dlouho ti trvá namalovat obraz?
Podle toho kolik mám času, jak stíhám učení… Většinou kreslím o víkendu, takže tak měsíc.
Proč jsi nešel na nějakou uměleckou školu?
Protože je daleko… Ale rád bych šel na vysokou uměleckou, protože bych se tomu chtěl v budoucnosti věnovat.
Jaká je tvoje oblíbená technika?
Mám rád kreslení tužkou.
Máš vzor?
Leonard da Vinci.
A myslíš si, že tě kreslení uživí?
To právě nevím, toho se nejvíc bojím, ale když tak bych si malování ponechal jako svůj koníček.
Baví tě to?
Samozřejmě!
Děkujeme za rozhovor.
