Já, matka – Změna režimu začíná
Ahojte,
u nás se začíná všechno měnit. Jiříček startuje se svým režimem a tak se tomu začínám přizpůsobovat. Jako třeba tím, že už přes poledne nelítám s kočárem po městě, ale hezky sedím doma a čekám, až nadejde čas oběda.
Změnilo se to všechno nečekaně. Ráno už nespí do desáté hodiny, ale už se budí kolem osmé. Což je pořád nádhera na to, že chodí spát kolem deváté a spí celou noc. Ráno dostane mlíko, pak si ještě chvilku dáchne a potom je to tady. Svačinka, nejčastěji krupička, pokračujeme Krtečkem, bez kterého prostě nebude, poté oběd. Frajer už tlačí příkrmy, sní skoro všechno, ale taky potom pár minut propláče, protože bolení bříška přichází co druhý nebo třetí den. Ale je mi jasné, ty střeva si na to zvyknout musí. Pak konečně můžeme ven. V kočáru malý se krásně prospí a po příchodu domů je vzhůru až do té deváté, než usne. Takže všechny mé činnosti pomalu a jistě začínám praktikovat v noci, kdy malý spí nebo dopoledne, tam se to ještě trochu dá.
Ale je to báječný pocit. Sledovat, jak zjišťuje, že ruky se dají spojit, palec se vejde do pusy (a je lepší než dudlík), hračky se dají chytit a nedej bože zapnout… Znáte pejska od firmy Fisher price? Tak ten má pár melodií, které už znám z paměti.
Dokonce jsem už tak mimo, že včera, jakmile jsem si vlezla do vany, jsem začala zpívat: „A bé cé dé e ef gé, há chá i jé ká el em n, o pé qé, er es té u vé, dvojité v, iks, ypsilon, zed. Abecedu teď už znám, příště budu zpívat sááááám“
Přišel chlap, nakoukl do dveří, ukázal mi gesto, které značí, že mi hráblo, začal se smát a opět mě nechal v koupelně samotnou. Když mi došlo, co že to vlastně zpívám, začala jsem se smát taky. Ono to mateřství opravdu dolehne na každou. I ty Brute! A to jsem si říkala, jak zůstanu normální. Haha, jak v čem asi.
Mějte se báječně!