Já, matka – Vítězství nad bronchitidou
Ahojte,
jak už můžete poznat z názvu dnešního sloupku, bronchitida je úspěšně za námi. I když nám dala zabrat, ze začátku to vypadalo na zápal plic a chtěli malého dát na jipku, vše jsme zdárně ustáli. Byla to místy makačka, protože mít chrčící dítě, u kterého to vypadá všelijak, hlavně ne optimisticky s dechem… Zná určitě každá mamina, která si takovouhle fuj nemoc zažila… Nebo i jinou, podobnou.. Každopádně, došli jsme včera k doktorce a ta už ve dveřích říkala, jak Jiříčka neslyší, kde je ten chrčák a další, neméně „důležité“ řeči a po poslechu sdělila, že je vše čisté a ok. Ani netušíte, jak se mi ulevilo.
A ještě jedna novinka – malý se začal přetáčet ze zad na bříško. Zatím teda jen přes levou stranu a navíc se mu to povede jednou z pěti pokusů, ale aspoň něco. Není to úplný lenoch, jak to na první pohled vypadalo. ?
Ještě zmíním, že v pondělí, jak bylo volno (teda někdo měl a někdo ne), jsme vyrazili na výlet. Protože bylo krásně, zachumlala jsem malého ve sporťáku a jeli si prohlédnout krásy zámku v Hradci nad Moravicí. Jelikož moje maminka se tam narodila a vyrůstala, vzali jsme ji sebou, ona si nostalgicky zavzpomínala a my ostatní (já, malý Jacek, velký Jacek a Megan) si užili krásnou procházku. Sice lidí hromady, navíc vstup do areálu zámku je zpoplatněn – platí se i za psa, pomalu jsem měla pocit, že budu platit i za to, že tam dýchám vzduch v areálu, ale ta prochajda za to stála. ? Ještě k tomu se vydařilo počasí, všichni se usmívali, kafe bylo výborné… Víc takových dní, prosím! Protože když se podívám z okna teď, den po tak nádherném počasí, tak se mi chce „blejt“ velebnosti… Celý tento týden to nemá být jinak. A pak se divíme, jak jsou všichni nemocní – je to jak u blbých na dvorku.
Ale nejsem žádná rosnička, takže se zdržím těchto citových výlev a přeji vám, ať se máte fajn!
