Já, matka – Radosti a strasti
Ahoj, jak se všichni máte? U nás je vše v normálu, při staru a v pohodě. Já, jako každá žena na mateřské, nestíhám. Vůbec nic. Mám rozdělané puzzle, dvoutisícovku a už mi sice chybí jen obloha, ale tam jsou různé barvy růžové a žluté – západ slunce, takže mi to dá ještě zabrat. Mám rozečtenou knihu a minimálně dalších devatenáct kousků na mě čeká k přečtení. A do toho samozřejmě si s malým musíme hrát, chodit ven, takže jistě chápete, že opravdu jsem vytížená na maximum.
Dnes jsem navíc s prďolkou cestovala třicet čtyři minut do Fakultní nemocnice na kontrolu. Nebojte, vše je v naprostém pořádku. Jiříček je zdravý, ledviny fungují tak jak mají, což je super a další kontrola v květnu. Ještě malého čeká neurologie, tu máme v krásný den, 22.2., tak doufám, že dvojky budou pro něj šťastné. Příští týden čtyřměsíční kontrola, které se nebojím. Když se malý narodil, tak měl 2 kila a víte kolik má teď? Sedm! Je to pašák, všechno dohnal. A moje maminka mi pořád říká, jak jsem skvělá maminka. Takže jsem pašák i já!
Vždycky jsem se smála, jak si kamarádky dělaly srandu, že jejich partneři mají dvě práce, aby to finančně zvládali. Ha! Můj chlap už je má taky. Ale já ho nenutila, přísahám! ? Jiří má sice stálou práci, ale ve svém volném čase se zabývá masážemi. Má kurz a věnuje se tomu. Teď získal nový prostor a masíruje o sto šest. Večer chodí v devět domů, sbitý jak pes a jen se smějeme tomu, že to už postihlo i nás. Já si válím šunky a on má dvě práce. Ovšem, berte to s nadhledem, jako takové malé kouknutí do našeho života, my to s nadhledem bereme taky. I když zní to dobře. Jen si musím dát pozor, abych si na válení šunky nezvykla a po nějakých těch letech se chtěla vrátit do práce…
…Jdu si číst, postel volá…
