Já, matka – Nespavost? Energeťák a pořád plno práce to jistí
U nás v obchodě si ze mě dělají srandu. Poslední dobou tam chodím pravidelně v době, kdy otvírají. Což je 6:30. No, neděste se, ale jinak to nejde. Malý Jacek trpí kolikou, přijde mi, že stále a v kuse, nic nepomáhá a jediné, co ho uspí je kočár. Jen mi přijde blbé se procházet s kočárem po sídlišti ve dvě ráno, tak čekám na otvírání obchodu. A vždy si koupím něco na nervy.
Včera jsem ovšem dostala spásný nápad – no dobře, hledala jsem rady na internetu – a změnila jsem mlíko. Od narození měl speciální, protože jak víte, narodil se o měsíc a půl dříve, ovšem asi tím, jak roste, se mění jeho chuť a proto ty problémy. Takže včera, hned ráno, nákup nového, ihned jsem jej „nasadila“ a heuréééékááááá, nepláče! Jupí já jéj! Sice se chvílemi ještě svíjí, jak mu to nejde si, lidově řečeno, uprdnout, ale nepláče, nemá křeče a vypadá opět jako spokojené miminko. A já se snad trochu vyspím i v noci a přestanu si hrát na předčasného důchodce, který nemá nic lepšího na práci než chodit ráno o půl sedmé prudit do obchodu.
Včerejšek byl všeobecně nějaký plodný. Je 7. 12. a já už mám nazdobený stromeček, tento rok stříbrno-fialový, jen mě štve špice, která se dává nahoru. Ta ne a ne držet rovně. Pořád se vyklání na stranu. Když ji narovnám, na truc se vykloní na stranu druhou. To jsou ty umělé stromky. Ale těším se, až malý Jacek vyroste, to máme od velkého Jacka (můj přítel) slíbený živý stromek. Velký Jacek tehdy řekl: „Živý strom bude, až z toho malý bude mít rozum.“ A největší sranda je, že toto řekl taky o naší svatbě. Jednoduše, všechno se u nás teď odvíjí od dítěte. A pes si spokojeně hoví na sedačce a spí…
