Já, matka – Nefunguju já, i ostatní mají zkraty?
Ty mínusové teploty mi už asi lezou, tak trochu, na mozek. Protože malý je opravdu ještě malý, tak se z bytu nehneme.
V sobotu posílám chlapa ráno do obchodu. Docela hlasitým projevem mi sdělí, že jede na Lysou i se psem, tím pádem to nestíhá. A to jsem po něm chtěla jen kyselé okurky na znojemskou. No co, nechala jsem mu malého a letěla v tom mrazu do obchodu. Páni, po třech dnech venku. ? V obchodě měli tolik věcí, ještě, že jsem se vydala sama. Pečivo, energeťáky, salám, sýry, jogurty, kysané zelí… A co si myslíte? Dojdu domů, vybalím nákup a chlap mi říká: „Hm, frajerka. Mě vyhání pro okurky a sama je nemá. Čus, já jedu.“ A s tím zabouchnul dveře a byl v tahu. Vlastně jo, okurky! …. No, tak budou řízky, jestli mám strouhanku…
Odpoledne přijel z Lysé, a jelikož se při výšlapu zpotil (pravý sportovec), tak si dal vyprat bundu. Naše pračka je normálně v pořádku, sem tam teda sežere ponožky od malého (ale ty jsou ultra malé, takže to tak nějak neřeším), ale jinak je moc hodná a zvládá jakýkoliv program. Chlap tam strčí bundu, dá gel, zapne, odejde… Program skončí a hle, bunda není vůbec vyždímaná. Asi to byla malá chybička, která se ale opakovat nebude. Chlap neřeší, pověsí bundu na věšák, a jelikož z ní kape vody jako při průtrži mračen, dá pod ni od malého vaničku ve které se koupe.
Voda stéká, bunda pomalu, hodně zlehka usychá. Pes se probouzí z transu, šla na Lysou taky a evidentně ji to zmohlo, postaví se k vaničce a začne hltavě pít tu pračkovou vodu. A to má asi půl metru od vaničky svou vlastní misku.
Dnešní večer trávíme tak, že čekáme, až pes začne pouštět bubliny.
