Já, matka – Něco starého, něco nového
Ahoj,
o neurologii jsem Vám psala minule. V úterý nás čekají rehabilitace, jsem na to zvědavá. Volala jsem si s jednou maminkou, která se mnou ležela v porodnici a ta říkala, že chodí s dvojčátky na Bobatha a je to jen koulení zleva doprava a zprava doleva. Holky to baví, dle jejího názoru ji to přijde zbytečné, ale aby měla svatý klid od doktorů, tak tam chodí. Těšte se na příští článek, to Vám popíšu náš zážitek z prvních rehabilitací. Je ovšem fakt, že jsem je domluvila u jednoho známého, který je fyzioterapeut, tak snad to k něčemu bude. Ještě že ty konexe jsou.
A nastal také další zásadní zvrat v životě mého prcka, začala jsem mu dávat příkrmy. Dýně, ta mu jela, s tou neměl žádný problém. Mrkev, ta skončila z 50% v bříšku a z 50% na oblečení, dece, stoličce, jsem nevěřila, jak umí prskat a plivat. A poté kolika. Dámy a pánové (jestli to teda čte i nějaký chlap), to byl řev a kravál, jako by ho na nože brali. Sociálku na mě. Protože po mrkvi byl takový pláč, že už sousedka nevydržela a zaklepala, co se to děje. V tuto chvíli odstavuji zeleninu, protože ji neumí ty jeho střeva zpracovat a jdeme na ovoce. Jsem zvědavá, jak se bude vyvíjet zase tohle. Na druhou stranu, aspoň se pořád něco děje.
Možná si po tom, co si teď přečtete, budeme myslet, že jsem vznětlivá povaha, ale ono to tak není – ve většině případů. Minulý týden ve středu jsem objednávala pro malého nějaké věci z lékárny přes eshop, protože je to levnější o víc jak šedesát korun. V pátek mi přišla sms i email, že můžu vyzvednout a protože byl víkend, nechala jsem to na pondělí a v pátek tam neletěla. A víte, co se stalo v pondělí? Urgovali mě, že si mám vyzvednout objednávku, mám ji údajně již delší dobu připravenou. Na email i sms. To bylo něco na moje nervy. Přišla jsem tam, zeptala se, jak to funguje, a odkázali mě na infolinku, kde můžu podat dotaz. Oni s tím na pobočce lékárny nemají nic společného. To mě teda namíchlo. Dva dny, kór víkend a už mě uhánějí? Infolinka nedovolatelná? Ach jo…
Přidávám fotku malého, jak nikdy, ale opravdu nikdy nebude podle paní neuroložky pást koníčky (podotýkám, že to začal dělat hned další den po návštěvě lékařky).
Mějte se fajn a berte mé články s nadhledem!
