Já, matka – Návštěva neurologie
Ahojte,
dnešní má zpověď bude trochu ve znamení naštvanosti… Nebo nevím, jak to nazvat slušně, protože co se opět dělo…
Šla jsem s prckem na neurologii. Jelikož je předčasně narozený, musí podstoupit všechny tyto „nezbytné“ procedury. Kdyby byl donošený, nikdo to neřeší, maminky nedonošených dětí si ještě vytrpěly málo, proto je budou doktoři strašit dále… No, proč ne… !!
Přijdeme tam, první jde na sono hlavičky. Držte mu ručičky, přijde sestra, drží hlavičku a v tu chvíli začal jekot. Jasně, komu by se to líbilo, držet násilím všechno na jednom místě. Rentgenuje „doktorka“ blondýnka, která po skončení celého procesu, jenž trval asi minutu, řekne: „Nález budete mít v kartě“… Více se se mnou nebaví a posílá mě pryč… Wow… Nález? V kartě?… Ok, stejně mě čeká ještě doktorka…
Počkám si dalších 15 minut, kdy malý má celou hlavu hnusně olepenou a chce se tulit, fakt ten gel není chuťově dobrý, a konečně se dostaneme k doktorce. Ta se asi dalších 15 minut prohrabuje jeho papíry, poté se mě zeptá na sono, kdy já odpovím, že nic nevím, že je to v kartě. Opět kouká do karty dalších 10 minut, stále nic neříká a já už začínám být krajně nepříjemná (a to fakt umím).
Po cca dalších pěti minutách mi řekne, ať malého položím a vysleču do plíny. Provedu a ona si stále kouká do počítače. Aha… Poté vstane, přijde, dvakrát mu klepne kladívkem po nohách, posvítí mu do očí, dá ho na bříško a poté říká: „Půjdete na rehabilitace.“ Tím vyšetření končí. Já oblíkám malého a stává se ze mě velmi nepříjemná, totálně naštvaná matka, která už té doktorky má plné zuby.
Ptám se proč má jít na rehabilitace – není schopna mi odpovědět, ptám se, zda-li je sono v pořádku – opět mi není schopna odpovědět a jen kouká do počítače! Zvedla jsem se, vzala si papíry + žádanku na rehabilitace a při odchodu jsem ji to vmetla do obličeje. „Jestli tomu nerozumíte, tak to nedělejte. Passians na počítači se dá hrát i jako sekretářka. Tady se máte věnovat dětem a matkám, které těch vyšetření mají určitě dost a chtějí informace. Mně jste nepodala ani jednu, ale já své informace o vás podám každému, komu uznám za vhodné.“ V tu chvíli jsem odešla z vyšetřovny k sestře a řekla, že chci objednat k někomu jinému. K této ženské už opravdu ne.
7.3.2017 jdeme k rehabilitačnímu lékaři, který nás opět zkontroluje a uvidíme, co navrhne. Budu vás informovat.
Mějte krásný den,
Vaše totálně naštvaná a opět vytočená matka (stačilo to tady psát a opět mám tlak 200)
