Hledáme mladé talenty – Lenka Korbelová

Dnes jsme zašli s naším redakčním mikrofonem za chrudimskou rodačkou, slečnou Lenkou Korbelovou, studentkou 5. ročníku Konzervatoře v Teplicích – obor hra na klavír, a položili jsme jí pár otázek.

Byla to náhoda, že hraješ na klavír, nebo povinnost?

Byla to náhoda. Můj tatínek si pořídil malé pianino a zkoušel si na něj jen tak hrát. Když mě k němu ale pustil, zjistil, že to co jemu trvá několik dní, já zvládnu za chvíli. A tak to všechno začalo.

V kolika letech si začala hrát?

Od první třídy, tedy od šesti let.

Jaká byla podpora rodičů a co Tví sourozenci?

Podpora ze strany rodičů byla a je stále neuvěřitelná. Podporují mě ve všech směrech. Bez nich bych nic nedokázala. A můj sourozenec? Mám o čtyři roky staršího bratra, který má hudbu rád, takže si myslím, že mu nikdy moje hra na klavír nevadila. Ovšem než mi rodiče koupili klavírní křídlo Petrof a zařídili pro něj samostatnou místnost, hrála jsem v obývacím pokoji na pianino v bytě. Tudíž je možné, že mu už někdy moje hra lezla na nervy.

A talent je po někom z rodiny?

Oba moji rodiče jsou hudebně nadaní, ale nemají umělecké vzdělání. Přesto však můžu tvrdit, že hudbě velice rozumí. Můj dědeček prý hrál velice dobře na housle, i z druhé strany mají velice blízko k hudbě, takže nějaké hudební kořeny tam určitě budou.

Kdo Tě učil v ZUŠ v Chrudimi a jezdila jsi ještě k jiným profesorům?

V chrudimské ZUŠ to byla paní učitelka Věra Nováková. Mimo to jsem jezdila k paní profesorce Janě Turkové na konzervatoř do Pardubic a v osmé třídě pak na konzervatoř do Teplic k paní profesorce Věře Vlkové. Nyní jezdím na Akademii múzických umění do Prahy za profesorem Ivanem Klánským.

Kdo Tě nejvíce ovlivňuje nebo jaký je Tvůj vzor pro hru na klavír?

Nejvíce mě samozřejmě v počátcích ovlivňovali mí profesoři, ale postupem času si začnete na hudbu utvářet svůj vlastní názor. Vysloveně nemám žádný vzor. Výborných klavíristů je mnoho a já obdivuji každého, který už něco dokázal, protože v dnešním světě je těžké se probojovat na vrchol. Kdybych ale měla být konkrétnější, z České Republiky obdivuji především pana Ivana Klánského. Jeho pedagogické i virtuózní schopnosti jsou fascinující. Ze zahraničí je to pak například Lang Lang.

Jakého skladatele máš nejraději?

Určitě to nebude jen jeden skladatel. Mám ráda Frédérica Chopina a Ludwiga van Beethovena, kteří převažují v mém repertoáru. Dále nesmím zapomenout na Sergeje Rachmaninova, Wolfganga Amadea Mozarta či Franze Liszta. Z českých autorů je to pak především Bedřich Smetana.

Na co myslíš, když hraješ?

Když cvičím, musím myslet samozřejmě na hraní, na koncertech také, ale myšlenky mi někdy sklouznou jinam, například se někdy přistihnu, že přemýšlím o tom, kdo všechno mě poslouchá a jestli se jim moje hra vůbec líbí. Na soutěži je to nejhorší. Musíte se od všeho oprostit a soustředit se vysloveně na svoji hru, což je těžké, když jste pod takovým tlakem. Proto je dobré, když člověk nemá vysloveně velkou trému, ale jen tu zdravou, kterou mám naštěstí i já.

Která soutěž Ti nejvíce dala?

Každá soutěž mi něco dala, z každé jsem se nějakým způsobem poučila. A čím větší a prestižnější soutěž je, tím větší zážitky si vždy odnesu.

Co Tě posunuje dál v uměleckém životě?

Dál mě posunuje každý úspěch, i když třebas jen maličký. To dodá každému sílu a potěšení do další práce. Každá odměna za tu velikou práci je cenná.

Máš přání, nebo sen, který chceš dosáhnout v kariéře?

Já mám mnoho snů. Sen asi každého klavíristy je koncertovat, cestovat a objíždět přeplněné sály. Mám vysoké cíle, ale nechám se překvapit, zda mi nějaké vyjdou. Budu na sobě stále pracovat, protože jak vždycky tatínek říká, že štěstí přeje připraveným.

Co Tě čeká v letošním a příštím roce? Jaké máš plány?

Čeká mě několik soutěží, recitálů a koncertů. Ke konci roku budu hrát od F. Chopina Velkou brilantní polonézu Es dur s mezinárodním studentským orchestrem Europera a dále s Chrudimskou filharmonii Klavírní koncert d moll od W. A. Mozarta. Plány jsou veliké, takže doufám, že mi všechny vyjdou.

Chtěla bys na závěr někomu poděkovat?

Chtěla bych poděkovat samozřejmě rodičům. Těm patří největší dík, protože se mnou je to velká práce. Dále paní učitelce Novákové ze ZUŠ Chrudim, paní profesorce Janě Turkové z Pardubické konzervatoře, které si také velice vážím a moji nynější profesorce Vlkové, která pro mě stále dělá maximum. 

Lenka Korbelová má za sebou již několik samostatných recitálů a koncertů po celé České republice.

F. Chopin, Scherzo B Moll (part 2)

Mezi její nejvýznamnější úspěchy patří:
2. cena na soutěži Prague Junior Note (2006)
3. cena na soutěži konzervatoří (2007)
3. cena na Mezinárodní klavírní soutěži B. Smetany (2008)
3. cena na Schubertově Mezinárodní soutěži v Jeseníku (2009 klavírní duo)
4. umístění na prestižní soutěži Slovanské hudby ve Francii (2009-Paříž)
2. cena na Mezinárodní klavírní soutěži B. Smetany (2010)

Se symfonickým orchestrem konzervatoře v Teplicích si zahrála jako sólistka Klavírní koncert č. 2 B dur od L. v. Beethovena a od stejného autora Koncert č. 4 G dur.

Lence Korbelové děkujeme za rozhovor a přejeme jí hodně úspěchů a to nejen na poli hudebním.

foto: Jaromír Zajíček www.FotoZajda.cz

 18. 3. 2011 – Vystoupení v Chrudimském muzeu 

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.