Eugenie
recenze knihy Eugenie
Spisovatelka Jana Poncarová se dostala do podvědomí čtenářů svou prvotinou Podbrdské ženy, která sklidila velký úspěch. Nyní vydala své druhé literární dílo s názvem Eugenie.
Eugenie Egertová je mladá dáma zralá na vdávání a její velkou vášní jsou obrazy. Sní svůj malý sen o cestě do Ameriky, ale osud a otec s ní mají úplně jiné plány. Narodila se v Praze a její otec svou hoteliérskou kariéru začínal od píky. Nejdříve pracoval jako číšník, potom jako vrchní a brzy si otevřel vlastní restauraci. Rozuměl obchodu, miloval umění a toužil po hotelu Continental v Plzni. Když hotel koupil nový, nezadaný majitel Emanuel Ledecký, otci bylo jasné, že se toho musí řádně využít. Ledecký měl hotel a otec peníze na jeho opravu. Slovo dalo slovo a Eugenii se nikdo na nic neptal, zkrátka se provdala.
Svůj úděl vzala se stoickým klidem a rozhodla se, že si ho alespoň zpříjemní zkrášlováním hotelu obrazy, které bude sama vybírat. S manželem se jim narodí dcera a syn a Eugenie se pomalu zapojuje do chodu hotelu a pouze občas se rozptýlí nákupem nového obrazu. Ale brzy přichází 2. světová válka a hotel se zuby nehty drží na vodu. Váznou dodávky jídla, navíc jsou nuceni hostit a ubytovávat Němce, ale přesto je Continental stále otevřený, oproti jiným dávno už zavřeným hotelům. Na konci roku 1944 spadne na hotel bomba a pod sutinami zůstane pohřbený její manžel Emanuel i otec Arnošt Egert. O den později ji v nemocnici zemře i matka a tak zůstane Eugenie sama nejen na svoje děti, ale i na hotel, který nutně potřebuje opravit a znovu otevřít. S osvobozením Plzně americkými vojáky nachází Eugenie konečně i lásku, která ji byla tak dlouhou dobu odpírána, v podobě amerického generála. Ten se sice za nějaký čas vrací zpátky do Ameriky, ale prsten, který ji přes moře pošle je jasným znamením. Prsten ale k sobě upoutá ještě jednoho muže a Eugenie bude stát před rozhodnutím komu dát přednost a zda opustit hotel Continental, možná už navěky…
Eugenii Egertovou Janečkovou jsem neznala a vlastně ani nijak zvlášť hotel Continental. Že existuje, jsem samozřejmě věděla, ale to je tak vše. Proto jsem velmi ráda sáhla po románu Jany Poncarové, abych se dozvěděla něco nového. Ano, teď už mohu říct, že znám nejen jednu historickou etapu hotelu Continental, ale díky románu Eugenie jsem nahlédla i do osudu ženy tak úzce spjaté s tímto místem.
„Vyprávěné příběhy pomáhají těm, co je prožili, i těm, kteří je čtou.“
Otázka však zní: Byla tato žena skutečně tak výjimečná, aby její život vydal na celou knihu? No, nejsem si tak úplně jistá. Autorka Jana Poncarová má rozhodně čtenářům co nabídnout. Její styl psaní je velmi příjemný a čte se opravdu lehce. Dokonce i košaté, rozvětvené popisy v zásadě čehokoli čtenáře nijak neuráží a i když jsou mnohdy zbytečné a celý příběh doslova zahlcují, nejsou úplně nudné. To samé se ale bohužel už nemůže říct o hlavní hrdince příběhu. Eugenie zde vystupuje jako nemastná, neslaná, bez šťávy i šmrncu. Vyloženě styl „mouchy, snězte si mě“. A stejně tak vlastně i vyznívá celý její fádní život. Vše ve svém životě přijímala bez odporu, ale také bez valného nadšení. Dokonce i mateřskou lásku ke svým dětem tak pojala.
„Mám všechno. Všechno, co jsem nikdy nechtěla. A nemám nic z toho, po čem jsem toužila. Vyjma několika obrazů, jejichž barvy mě osvěžují, když už si myslím, že zámek na mém srdci povolí, protože je zrezlý slzami, které tečou uvnitř mého hrudníku. Naposledy mě viděli plakat, když jsem kráčela od oltáře. Potom už nikdy.“
Nevím, zda si autorka vybrala správně hlavní představitelku svého románu, ale zřejmě se od toho odrazilo i celé pojetí knihy. Příběh plyne pořád stejným tempem, které nemá ambice nijak vybočovat ze svého průměru. Když už se stane, že vás autorka konečně navnadí na akci, na kterou vás několik stránek připravuje, a vy se začnete těšit, že se něco začne dít… Ne, ne, ne, vyústění celé situace se rozprostře do ztracena. Žádné překvapení, žádný zvrat se nekoná. Děj opět plyne ve stejném duchu až do samého závěru.
Poklidný román Eugenie, který se zakládá na skutečných událostech, vypráví příběh o snech i touhách a ten kdo má rád příběhy, které píše sám život, bude s touto knihou spokojen. Poznejte osud české hoteliérky, kterou poznamenalo nejen vynucené manželství, ale i světová válka.
| Název knihy | Eugenie |
| Autor | Jana Poncarová |
| Žánr | Literatura česká, Pro ženy, Romány |
| Nakladatelství | MOTTO |
| Rok vydání | 2019 |
| Počet stran | 370 |
| ISBN | 978-80-2671-651-8 |
 | www.motto.cz |
 | www.palmknihy.cz |
 | www.databazeknih.cz |
Motto je nakladatelství s pozitivním nábojem. Vydává kvalitní českou, převážně humoristickou beletrii a romány předních českých spisovatelek (Halina Pawlowská, Ivanka Devátá , Irena Obermannová, Barbara Nesvadbová). Objevuje i nové autorky (Eva Rýznerová, Michaela Klevisová) a uvádí na trh knihy nových žánrů, například foodwritingové romány Říkal jsi, Ti amo a Oběd v Paříži, které kombinují příběhy o lásce s recepty. Významnou součástí portfolia tohoto nakladatelství jsou kvalitní detektivky severských, anglických a amerických autorů. Nejen ženám jsou pak určeny tituly z oboru populární psychologie.
PalmKnihy jsou největším a nejstarším obchodem s elektronickými knihami v České republice. Téměř dvanáct tisíc titulů od více než šest seti nakladatelství doplňuje také široká nabídka audioknih. Přehledný a intuitivní eshop umožňuje okamžitý a jednoduchý nákup e-knih, které můžete začít číst ještě dnes. Dostupnost všech formátů e-knih zajišťuje podporu všem zařízením, od čteček až po počítače nebo mobily. Na Palmknihách navíc najdete i stovky titulů zcela zdarma. Široký záběr slevových akcí učiní každou e-knihu dostupnou, díky předprodejům pak první stránky novinek ochutnáte mnohem dřív, než se kniha objeví na pultech.
