Dušičky letos připadnou na neděli
V neděli 2. listopadu 2014 jsou tu opět po roce Dušičky. Málokdo si nechá ujít noční pohled na rozsvícený hřbitov a nádhernou květinovou výzdobu. Víte, ale, co přesně svátek Dušiček znamená?
Oslava Dušiček se odvíjí od svátku Všech svatých. Svátek Všech svatých se slaví v dnech, kdy Keltové oslavovali konec roku, svátek Samhaim, v noci z 31. října na 1. listopadu. Svátek Samhain byl Kelty vnímán jako doba, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých. Věřilo se, že se duše zesnulých v tento čas vracejí na zemský povrch, a živí mohou navštívit podsvětí. Tradice v tento den zapalovat ohně a svíčky pochází od Keltů i Slovanů, kteří věřili, že oheň očišťuje a světlo pomáhá chránit před zlými duchy. Tradici svátku Samhaim je svou podstatou a znaky nejvíce věrná oslava amerického svátku halloween.
Předpokládá se, že keltský svátek Samhaim se slavil i na našem území a byl s nástupem křesťanství nahrazen svátkem Všech svatých v termínu a Dušičkami ve smyslu oslavy, jako svátek, kdy se vzpomíná na zesnulé.
Dušičky se slaví od 10. století. Památku věrných zemřelých zavedl roku 998 clunyjský opat Odilo, který se takto snažil čelit přetrvávajícím pohanským obřadům. Podle dostupných zdrojů je katolickým svátkem slaveným 2. listopadu od 12. století jako vzpomínka na mrtvé. Ve 13. století se tento zvyk rozšířil po celé západní církvi. V zemích s křesťanskou tradicí je zvykem během tohoto dne či období navštívit hřbitov a rodinný hrob a rozsvítit na něm svíčku či položit živé květiny, což má symbolizovat víru ve věčný život a demonstrovat přesvědčení, že život hrobem nekončí.
Na svátky se také pekly takzvané „dušičky“ nebo „kosti svatých“, pečivo (bochánky, rohlíky) ve tvaru kostí. Těmi se obdarovávali pocestní, žebráci u kostela, chudí lidé v obci a zaměstnanci. V jižních Čechách ještě na počátku 20. století chodili koledníci na Dušičky prosit o toto pečivo. V okolí Českého Krumlova tento zvyk, koledu, nazývali “chodit po rohlíkách“.
Bývá zvykem, že se na hřbitovech konají v hřbitovních kaplích, kostelech či jen u hlavního hřbitovního kříže bohoslužby slova či mše svaté. Na Dušičky má také kněz povoleno stejně tak jako při pohřbech a zádušních mších, nosit černé roucho (na hřbitovech většinou pluviál), ve kterém kněz prochází spolu s věřícími hřbitov a kropí svěcenou vodou hroby.
Škoda, že některé z těchto zajímavých tradic se již dnes nedrží, v Čechách se čím dál častěji objevují motivy halloweenu (dýně, lebky, kostlivci,..) a málokdo si vzpomene, jakou podstatu mají Dušičky a že jejich hlavním účelem je zavzpomínat na ty, kteří už tu s námi být nemohou a přijít jim na hřbitov alespoň zapálit svíčku.
V České republice je vzpomínka na všechny zesnulých vedle Vánoc největším svátkem, který oslavují vzpomínkou, květinovým darem (dušičková vazba, věnečky, květiny v květináčích), zapálením svíčky, nejen křesťané, ale i mnozí nevěřící (ateisté). V anglosaských zemích je oslava památky zesnulých spojena s veselicí s názvem halloween.
Ke všemu tomu krásnému však musím říct, že nádhernou květinovou výzdobu mnohdy ukradnou zloději a pokoušejí se ji znovu prodat.
Jestli jste ještě nekoupili svíčku ani kytičku svým blízkým, tak to určitě udělejte a nedělní večer si můžete zpříjemnit krásnou procházkou po nočním rozsvíceném hřbitově.
