Druhá šance
recenze knihy Vlak v 6.41
„K sakru.
Skoro bych zapomněl nastoupit do vlaku.
Sním o tom, jak ujedu, a zatím jsem málem zůstal na nástupišti.
Dveře se zacvakly těsně za mnou.
Unikl jsem o vlásek.“
Dva lidé před padesátkou, muž a žena, Philippe Leduc a Cécile Duffaoutová, sedí vedle sebe ve vlaku z Troyes do Paříže, mají před sebou devadesát pět minut jízdy, on má šanci se omluvit za krutý rozchod před dvaceti sedmi lety, ona se může pokusit pochopit a odpustit. Jak druhé šance využijí? Vysvětlí si, co se tehdy stalo? Promluví spolu vůbec? Anebo se budou dál tvářit, že se neznají? Tato útlá knížka stojí za vaši pozornost.
Autor zvolil zajímavou situaci a skvěle ji rozpracoval. Cesta vlakem, kdy se zdánlivě nic neděje, ale v hlavách Philippa a Cécile se promítají vzpomínky a jejich hlavami proudí myšlenky. Autor nám umožňuje střídavě nahlédnout do toku myšlenek Philippa a Cécile. Vzpomínají na osudovou cestu do Londýna, na svá léta na střední škole, Philippe myslí na svého kamaráda Mathieua, na své děti a bývalou ženu, na své rodiče. Cécile je právě na cestě od svých rodičů, jejich návštěvy jsou čím dál vyčerpávající, myslí na svoji dceru a svého manžela, ale vzpomíná i na to, jak ji Philippe ublížil.
Oba řeší dilema, navázat nebo nenavázat konverzaci? Poznal mě ten druhý? Po celou knihu jste napnutí, zda se ti dva dají do řeči anebo se rozejdou bez jediného slova. Bilancují své životy a my se tak dozvíme velkou část toho, co si prožili a co prožívají nyní. Z myšlenek jich obou si poskládáme celý jejich příběh. Autor zcela neodhalí, k čemu došlo ten osudový den v Londýně, co si přesně řekli a neřekli, ale tušíme, že to pro Cécile bylo bolestivé. Ale Philippe zpytoval své svědomí až zpětně.
„Omluvím se za Londýn.
Protože si na něj evidentně pamatuji.
Vrátíme se k tomu všemu, rozmotáme klubko, povede se mi ji rozesmát, zapomene, že je vdaná, že je matka, podnikatelka, vyzvu ji, Cécile, pojeďme do Londýna, teď hned, dám vám zapomenout na tu poslední cestu, kterou jsme spolu podnikli, už jste mezitím byla v Londýně, Cécile? Je to nádherné město, víte? Ne, neříkejte, že jsem vám ho znechutil!“
Kniha se čte velmi svižně. Ti, co nemají rádi rozsáhlé romány, jistě příběh ocení, protože se odehrává ani ne na dvě stě stranách a je rozčleněn do krátkých kapitolek, v nichž autor střídá pohled Cécile s pohledem Philippa.
Čtenáře jistě zaujme obálka, která je růžová a vedou přes ní dvoje koleje, až po sundání přebalu jsem si uvědomila, že koleje obkreslují obrys dvou hlav, zřejmě muže a ženy a v jejich ramenech se koleje spojují do jedné.
Je to příběh, který vás přiměje se zamyslet, bilancovat svůj život a zavzpomínat si na ty, kterým jsme v citovém vztahu mohli kdy ublížit. Je to taková milá jednohubka na jedno slunečné odpoledne.
„A ty, ty musíš myslet na to, čím ses nestal – tím brilantním a ostrovtipným mužem, kterým se zdálo, že budeš. Někým, kdo udává směr. Kdo pózuje v časopisech. Takovým Mathieuem Cochém. Jestlipak o tom přemýšlíš, Philippe? O tom obřím neúspěchu, který tě nutí jezdit vlakem v 6:41 jako mne?“
Knihu doporučuji těm, kteří si chtějí přečíst nekomplikovaný příběh, který vás přivede k zamyšlení.
Moje hodnocení je 90 %.
Vlak v 6.41 je zatím jedinou knihou tohoto autora, která u nás vyšla, ale doufám, že budou vydány i další jeho knihy.
| Název knihy | Vlak v 6.41 |
| Autor | Jean-Philippe Blondel |
| Žánr | Román |
| Nakladatelství | Slovart |
| Rok vydání | 2017 |
| Počet stran | 192 |
| ISBN | 978-80-7529-334-3 |
 | www.slovart.cz |
 | www.databazeknih.cz |
Nakladatelství Slovart působí na českém trhu již od roku 1994. Vydává knihy domácích autorů převážně z oblasti dětské a populárně naučné literatury i licenční tituly předních světových nakladatelů.
Mimořádně úspěšné jsou unikátní obrazové publikace, jako např. Ars Sacra, Baroko a řada dalších i původní rozsáhlé a významem ojedinělé monografie mj. Jan Saudek či Adolf Born, které jsou exportovány do mnoha zemí po celém světě.
Součástí nakladatelství je i značka Brio, ve které vychází knihy pro děti i nově vzniklá značka, zaměřená na young adult literaturu #Booklab.
