Dávej pozor na pekelníka
recenze knihy Klášterem obchází ďábel
Milujete knihy s detektivní zápletkou, jež dokáže oblíbený autor Jan Bauer mistrně zasadit do historických reálií? Toto všechno dělá s citem, a tak historickým postavám ani událostem téměř nijak neublíží. V tomto románu si užijete opět skvělou historickou jízdu, jež vás pobaví, ale také navodí pocit mrazení. Očekávat můžete spoustu dobrodružství, zašmodrchaných zápletek, ale také lásky. Autor toto všechno dokázal zachytit do pouhých 216 stran a úctyhodných 43 kapitol. Pojďme se tedy seznámit s jeho čtivým vyprávěním, v němž je znát mistrův rukopis.
„Božetěch vesele a bezstarostně přešel most a už se opájel představou, jak Magdalénu sevře ve svém náručí. Předsevzal si, že se s ní nejprve pomiluje a pak si od ní nechá naservírovat talíř vrchovatě naložený kousky pečeného masa. Musí se přece nějak odškodnit za utrpení způsobené mu tím, že premonstráti měli maso zakázané a na jejich přísné regule tak dopláceli i Božetěch a Melichar.“ (s. 64)
Jan Bauer je velice plodným autorem. Na svém kontě má již více než 150 vydaných knižních titulů. Pyšní se však i tím, že jsou jeho knihy tak oblíbené, že se o ně ve veřejných knihovnách čtenáři téměř perou. Na svém kontě má řadu historických románů, detektivek, ale zabývá se i psaním literatury faktu. Vytvořil již i několik literárních sérií a jednou z nich jsou i Případy královského soudce Melichara, do níž spadá i román, jemuž je věnována tato recenze. Abych pravdu řekla, tento román je prvním z celé série, jenž jsem přečetla a postavy královského soudce Melichara a jeho pomocníka Božetěcha mi byly velice blízké. Jejich příběh je sepsán čtivě, a proto knihu vstřebáte během pár chvil. Děj je zpracován tak, že si v něm přijdou na své jak ženy, tak i muži.
Knihu Klášterem obchází ďábel vydalo v roce 2017 nakladatelství Brána. Jak jsem již poznamenala výše, titul patří do série Případy královského soudce Melichara a jedná se o její 3. díl. Pokud vás naše recenze zaujme a budete si chtít knihu pořídit, můžete tak učinit zde.
Tento román vás uchvátí svou čtivostí, rychlým spádem, zajímavou tematikou a prostředím, do něhož se většinou ve skutečnosti ani v knihách nedostanete. Osobně jsem ocenila způsob, jakým Jan Bauer své dílo vyšperkoval. Nebyla chvilka, kdy bych se při četbě nudila. Nebyl na to vůbec čas. Proč tomu tak bylo? Odpověď je vcelku snadná. Autor si se mnou pohrával. Na počátku to nebylo až tak znát, protože byli hlavní hrdinové spolu. Avšak ve chvíli, kdy se jejich cesty rozdělují, se začíná vše komplikovat, protože se díky tomu odvíjí několik dějových linií. Chvilku stojíme po boku Melicharovi, v další kapitole jsme zase s Božetěchem, ale jsou tu i kapitoly sledující osud členů lapkovské skupiny a rychtáře s biřici, kteří se snaží bandu dopadnout. Pokud vám nevadí takovéto komplikované struktury, určitě se pusťte do četby, uvidíte, že budete nadšení. Potěšeni však budou i ti, kteří upřednostňují menší počet postav ve vyprávění. Zde se jich vyskytuje jen pár a všechny jsou dost dobře zapamatovatelné, protože je každé z nich dán jedinečný charakter, ale i vzezření.
Při četbě jsem si povšimla velice zajímavých pasáží, nejčastěji tedy u dvou hlavních postav, a to Melichara a Božetěcha, kteří mi nechali nahlédnout do svého nitra. Oba často sami k sobě promlouvali, a dokonce je Jan Bauer nechal přemýšlet nahlas. Tyto promluvy nastiňovaly krásně to, co se odehrálo v dalších chvílích. Dalo se tedy také krásně odhadnout, jak se budou figury chovat či reagovat, i když pravda, občas vás myšlenka mohla svést z cesty a návrat zpět na ni byl dosti překvapující.
Zajímavostí románu je jeho členitost. Jelikož je vepsán do pouhých 216 stran a bylo důležité text rozdělit, vzniklo 43 kapitol. Jistě si kladete otázku, jak se takové množství epizod mohlo do svazku vejít… Vešly se tam, protože jsou kraťoučké. Grafické zpracování titulu je bezchybné, a proto se mi román tak krásně četl. Jediné, co můj názor trošku narušilo, byla forma sdělení. Bohužel jsem objevila řadu přepisů, jež občas i dokázaly pozměnit vyznění daného výroku. Nicméně těchto prohřešků nebylo tolik, aby to pokazilo můj komplexní názor na tento román. Vyhrál u mě totiž obsah sdělení.
Obálka knihy je úchvatná. Komu se snilo o tom, že se projde po chodbách kláštera? Jan Bauer nám tento zážitek svým přebalem úžasně zprostředkoval. Mohu tedy s klidným svědomím říci, že barevná obálka krásně koresponduje s obsahem románu. Kromě titulu, jména autora a informace o nakladateli, zde můžeme objevit také název série, do níž titul patří. Obálka se mi zalíbila hned na první pohled. Když jsem si pak přečetla anotaci, řekla jsem si, že si titul musím přečíst.
Kompozičně je text založen na chronologii a paralelách, objevuje se ale i několik retrospektivních vzpomínek, a to zejména při výsleších. Jednotlivé kapitoly jsou vyprávěny chronologicky, ale protože je vyprávění často zaměřeno na osud jiné postavy, je nutné mluvit právě i o paralelách. Často se totiž stává, že se dvě po sobě jdoucí kapitoly odehrávají z jiného úhlu pohledu, ale ve stejném čase. Děj je kompletně odvyprávěn objektivní er-formou, jež je doplněna velkým množstvím dialogů, což přispívá k oživení děje a zrychlení vyprávění. Popisy jsou vcelku krátké, ale i přesto barvité, což dokáže perfektně vyburcovat naši představivost. Jedná se většinou o popis místa či charakteristiku osoby.
Moje subjektivní hodnocení je pozitivní. Ač mám výhrady k formě zpracování, což jsem již nastínila výše, jsem nad míru spokojená s obsahem. I když na mě zpočátku román působil složitě, nakonec jsem zjistila, že tak obtížný není. Při četbě jsem se i přes neustále se prolínající dějové linie krásně orientovala. Ani jednou jsem se neztratila. Vyprávění se mi líbilo a dovedu si živě představit, že si knihu někdy v budoucnu přečtu s radostí znovu. Čtení jsem si krásně užila, uhranulo mě množství dialogů, jež přispívaly k živosti. Melichar s Božetěchem mě okouzlili svým šarmem a již teď mohu říci, že už se těším na další setkání s nimi. Ač nerada, na celkovém hodnocení strhnu pár procent za jazykové prohřešky. Nakonec si román ode mě vysloužil nádherných 98 %. Příběh ocení hlavně milovníci historie, detektivek a samozřejmě fanoušci tvorby Jana Bauera, jimž nevadí časté prolínání vyprávění.
| Název knihy | Klášterem obchází ďábel |
| Autor | Jan Bauer |
| Žánr | historická detektivka |
| Nakladatelství | Brána |
| Rok vydání | 2017 |
| Počet stran | 216 |
| ISBN | 978-80-7243-938-6 |
 | www.knizniklub.cz |
 | www.palmknihy.cz |
 | www.databazeknih.cz |
Nakladatelství Brána vzniklo v roce 1994. Vydává populárně naučnou literaturu, především historickou. V edici Historie, v řadě Osobnosti dějin vycházejí knihy o významných lidech, pro memoárovou literaturu je určena edice Životy. Kromě beletrie (detektivky a prózy známých světových a českých autorů) se zaměřuje na horolezeckou literaturu a ediční plán doplňují původní a překladové tituly v edici Vzdělání.
www.brana-knihy.cz
PalmKnihy jsou největším a nejstarším obchodem s elektronickými knihami v České republice. Téměř dvanáct tisíc titulů od více než šest seti nakladatelství doplňuje také široká nabídka audioknih. Přehledný a intuitivní eshop umožňuje okamžitý a jednoduchý nákup e-knih, které můžete začít číst ještě dnes. Dostupnost všech formátů e-knih zajišťuje podporu všem zařízením, od čteček až po počítače nebo mobily. Na Palmknihách navíc najdete i stovky titulů zcela zdarma. Široký záběr slevových akcí učiní každou e-knihu dostupnou, díky předprodejům pak první stránky novinek ochutnáte mnohem dřív, než se kniha objeví na pultech.
